Především karcinom prostaty patří mezi jedno z nejčastějších zhoubných nádorových onemocnění mužů v ČR a tvoří asi 4 % všech nádorů. V ČR je incidence přibližně 1:1000 a stoupá s věkem. Právě osvěta a edukace přispívá ke zvýšení obecného povědomí a vyššímu zájmu odborné i laické veřejnosti o prevenci a v konečném důsledku i ke snížení mortality karcinomu prostaty. Nezapomeňte se včas nechat testovat!
PREVENTIVNÍ AKCE NAŠICH PARTNERŮ
 |  |  |  |
 |  |
Listopad je měsícem prevence mužských onemocnění a boje proti karcinomu prostaty. Akce Movember, která k tomuto podzimnímu období již neodmyslitelně patří, si klade za cíl celkově zvýšit povědomí o zdraví mužů. Naše firma, Beckman Coulter, je dlouholetým podporovatelem této charitativní aktivity a jako jediný nabízí možnost stanovení indexu zdraví prostaty (Prostate Health Index – PHI), jenž významně zpřesňuje diagnostiku rakoviny prostaty.
V rámci osvěty a podpory této akce, se stejně jako minulý rok, zúčastníme charitativního běhu Run for Movember. Pražský běh se koná 4.11.2023 v přírodním parku Hostivař. Celý listopad pak probíhá online verze běhu na www.virtualnibeh.cz.
Partner RUN FOR MOVEMBER
|  |
Dovolujeme si Vás tímto pozvat na webinář „Quality in Chemistry“ věnovaný problematice Six sigma a tomu, jak může analytická sigma-metrika pomoci zlepšit kvalitu v laboratoři, identifikovat příležitosti k eliminaci nadbytečných opakování, rekalibracím a tím vézt k celkovému snížení provozních nákladů.
Seminář proběhne 15. listopadu 2023 od 14:00 (SEČ). Seminář je zdarma, je však nutno se registrovat. Registrovat se můžete kliknutím zde.
Těšíme se na Vaší účast.
Spektrem témat i prostorem pro diskusi nad směřováním oboru akce navázala po pěti letech na konferenci LabAuto2018. Programovému a vědeckému výboru se podařilo vybrat témata, která se dotýkají laboratorní profese jako takové, společných problémů, výzev do budoucnosti, ale i nedostatků. Tentokrát byla konference zaměřena především na profesionalitu v laboratorní medicíně, ale ani na LabPro2023 samozřejmě nezůstalo opuštěno téma automatizace. V programu konference byl problematice „total laboratory automation“ věnován samostatný blok. Další bloky organizátoři konference nazvali Milano model a analytická specifikace, Globální výzvy, harmonizace, digitalizace, standardizace, AI…Kam se ubíráme., Everything you always wanted to know about laboratory medicine but were afraid to ask – dotazy a vzkazy, Data a elektronický přenos výsledků, Společnost a laboratorní medicína. V bloku LabAuto2023 – Automated laboratory on track aneb co je nového od LabAuto2018 představili novinky svých firem zástupci „velké čtyřky“ v oboru, jíž jsou v abecedním pořadí Abbot, Beckman Coulter, Roche a Siemens.
Konference Digitalizace laboratoř vznikla jako spontánní reakce na potřebu otevřít v České republice diskusi mezi odborníky z prostředí managementu zdravotnických zařízení, IT specialisty, kliniky a manažery laboratoří. Druhého ročníku konference se zúčastnilo už 161 odborníků z České republiky, ze Slovenska, ale i vzdálenějšího zahraničí včetně mimoevropského.
Hlavní témata konference:
Dvoudenní formát akce umožnil uspořádat pro účastníky i prohlídku Protonového centra v Praze. Součástí návštěvy Centra byla přednáška jeho hlavního lékaře doc. MUDr. Jiřího Kubeše, Ph.D. o principech a indikacích protonové radioterapie.
Závěrečný blok programu konference jste nazvali „Společnost a laboratorní medicína“. Společnost v jakém smyslu?
Ve smyslu ČLS JEP – a laboratorní medicína. Jde o pohled několika odborností, zda dohromady tvoří laboratorní medicínu, nebo všichni děláme, byť třeba velmi dobře, ale pouze to své, ať už biochemii, hematologii nebo třeba mikrobiologii. A zda komplex oborů lze integrovat do celku, vyvinout z nich dohromady podobu laboratorní medicíny. To byla podstata otázky, kterou profesor Jabor, organizátor konference, položil nejen mně, ale i do pléna, abychom o ní diskutovali.
Vytvořili byste další obor ke stávajícím?
Ne. Jde o to, jestli takzvaná laboratorní medicína má tvořit deštník nad nimi, anebo už vzniká spojením všech laboratorních oborů. To je velmi složitá otázka, odpověď na ni je komplikovaná a řešení jsou v různých zemích odlišná. Ve většině Evropy ale rozdělení laboratorních oborů do samostatných jednotek nebývá, jsou do značné míry integrované. Téměř vždy tam bývá spojená biochemie s hematologií, immunologií, sérologií, někde, například v Holandsku, i s transfuzní medicínou. Úplná rozdělenost do jednotlivých oborů je asi naším specifikem. Ale ani u nás to tak není všude – na integraci oborů přistoupila značná část nestátních laboratoří, protože je to ekonomicky výhodnější.
Vy osobně byste byl pro směřování k integraci?
Upřesním to. Integrace je možná především v laboratorně-analytické části. I tady na konferenci proběhly výborné přednášky a prezentace skvělých firem o úžasné automatizaci. Ty stroje jsou dokonalé, ať už jde o immunologická nebo biochemická vyšetření, zpracují to celé. Tato část laboratorní medicíny je podle mého názoru nepochybně integrovatelná. Funguje to tak všude ve světě a musí to být i u nás. Analytickou část lze při kvalitním zázemí integrovat velmi dobře. Jistě to vyžaduje nějaké úsilí a peníze, ale ve finále se obojí ušetří. Je to řešitelná záležitost. Mnohem složitější ale je, co dál s výsledky analýz. Laboratoř má být zejména producentem čísel? Z automatu jich vyjíždějí tisíce za hodinu. Nebo má být výsledkem práce laboratoře informace, respektive užitečná informace, která přinese prospěch pacientovi? Mezistupňů je několik. Informace je už i to, když výsledek analýzy vztáhnete kupříkladu k normálním hodnotám, to ale nestačí.
Takže směřování by mělo postoupit od analýzy, kterou dospějete k datům, k jejich syntéze, k závěru na jejich základu?
Ano, na základě dat může dojít k syntéze. To je ale mnohem složitější a nad rámec toho, co jsou schopny provádět analyzátory. S řešením by časem mohla pomoci umělá inteligence. Cílem laboratorní medicíny jako takové je, abychom z laboratoří klinikům poskytovali výsledky, které jsou integrované a aby od nás dostávali komplexnější informaci. Aby si ji ošetřující lékař nemusel postupně a sám z došlých dat skládat dohromady. Měl by dostat informaci, která jemu a pacientovi přinese prospěch. Ošetřující lékař nemá z laboratoře dostat jenom čísla. Čísla jsou málo.
Čeho se dotknou změny, které se odehrají v rámci Národního autorizačního střediska pro klinické laboratoře, tedy v NASKL?
V NASKL půjde především o zdokonalení systému kontroly kvality. Chceme, aby to byla skutečně kvalita, co z laboratoří odchází. A nejenom ta čísla, i když samozřejmě musí být zajištěno, že jsou správná a vše splňuje mezinárodní normy. Domnívám se, že data by pokud možno měla být doprovázena i další informací, například u vysoké hodnoty měřeného parametru indikací dalšího vyšetření. Obsažena by měla být i relevantní informace, včetně pro vás jako pacienta, protože to by mohlo rozhodovat o vašem zdravotním stavu do budoucna. Pacient má právo znát výsledek svého vyšetření a vědět, co znamená a k čemu slouží.
Po výstupní kontrole správnosti výsledku by ještě měl nastoupit specialista, který by dodal klinickou informaci?
Ano, to by bylo ideální. Zapojení laboratorních specialistů do diagnostického procesu je velmi správná celosvětová tendence. Jedna z největších společností laboratorní medicíny, American Association of Clinical Chemistry, už i změnila svůj název na Association for Diagnostics and Laboratory Medicine. Zdůrazňuje tak, že jí jde nejen o čísla, ale o diagnostický přínos. Aby tam bylo něco, co přinese větší prospěch.
Název vaší přednášky zněl „Je laboratorní medicína obor nebo deštník nad obory?“ Jde vám o syntézu na pomoc klinikům?
Přesně tak. My o těch výsledcích víme hodně, respektive odborníci v jednotlivých laboratorních oborech o nich vědí velmi mnoho. Tak je třeba to sdělit i klinickým kolegům. Tudy půjde náš svět dál. Určitě do toho vstoupí a hodně napomůže už zmíněná umělá inteligence, dokáže zpracovat neskutečná množství dat, která v laboratořích vznikají. Možná s nimi málo pracujeme, jde z nich vyvodit mnohem a mnohem více. Pracovat s nimi jde sumárně, ale je třeba i je individualizovat.
Ano, ale umělá inteligence nenese odpovědnost…
Odpovědnost nemá, to je pravda. Tu musí mít specialista v laboratorní medicíně nebo klinik. Spoluprací obou dvou využijí výsledky umělé inteligence a zpracování dat.
Určitě vzniknou ještě dokonalejší automatizované laboratorní linky než ty dnešní. Nezůstanou bez práce laborantky?
Ne. Dokonce si myslím, že laborantky budou ve vlastním analytickém procesu cennější, než jsou dnes vysokoškoláci. Ony proces v podstatě řídí a budou ho řídit i nadále. Role vysokoškolských pracovníků laboratoře by se podle mého názoru měla víc přesouvat do oblasti kontaktu s klinikem a s pacientem. Tam mají být. Přímo v laboratoři to umí lépe ta firma a ten stroj.
Jak si stojí česká laboratorní medicína ve světovém kontextu?
My jsme skvělí v analytické části, umíme ji opravdu výborně. Máme velmi dobré a velmi kvalitně vybavené laboratoře. Trochu schází drive úplně nových technologií, protože jsou drahé. Peníze pochopitelně hrají roli – a náš trh je malý… A chápu, že zdravotnictví nemá nekonečné prostředky. Musel jsem mnohokrát řešit, zda víc potřebujeme peníze například na léčbu onkologických pacientů, než na zlepšování nějakého technického vybavení. Ale nutné je oboje. Tohle možná máme trošku složitější než ostatní svět. Odborně si však stojíme velmi dobře.
Beckman Coulter je dlouholetým podporovatelem této charitativní aktivity a jako jediný nabízí možnost stanovení indexu zdraví prostaty (Prostate Health Index – PHI), jenž významně zpřesňuje diagnostiku rakoviny prostaty. V rámci osvěty a podpory této akce jsme se již minulý rok zúčastnili charitativního běhu Run for Movember. Charitativního běhu se zúčastnili nejen zaměstnanci Beckman Coulter a Immunotech, ale také rodinní příslušníci a široká veřejnost. Protože se akce setkala s velice kladným ohlasem, přicházíme s ní i tento rok.
Srdečně Vás tímto zveme 4. listopadu 2023 do pražského přírodního parku Hostivař na Movember Run. Ti z Vás, kteří nemohou přijít 4. listopadu 2023 osobně, se mohou, stejně jako v minulém roce, zúčastnit on-line. Stačí se zaregistrovat na on-line běh na adrese https://www.virtualnibeh.cz/, kde od poloviny října bude běh k dispozici. Do kolonky klub zapsat „Beckman Coulter“. Za každý váš kilometr zaplatíme Nadaci 100 Kč až do celkové výše 50 000 Kč.
Pokud najdete vhodný termín, dejte nám vědět a my si přijedeme zaběhat s Vámi. Společně tak uděláme něco pro dobrou věc.
Vážení a milí zákazníci,
Srdečně Vás zveme na stánek Beckman Coulter v rámci mezioborové konference NASKL, s názvem LabPro 2023. Ta letošní je zaměřená na profesionalitu v laboratorní medicíně.
Těšíme se na Vás.
První ročník odborné konference Digitalizace laboratoří se konal v prosinci 2022 pod odbornou záštitou Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP. Využili jsme dvoudenního formátu akce – s prvním dnem zaměřeným na odborné přednášky a druhým dnem, kdy proběhla prohlídka automatizované laboratoře PREVEDIG.
Odborné konference se zúčastnilo přes 160 odborníků z celé České republiky a Slovenska.
DIGITALIZACE LABORATOŘÍ 2024 se bude konat 26.–27. 10. 2023 v Grandium Hotel Prague.
Zaregistrovat se na konferenci můžete zde.
Na stejném místě naleznete i aktuální program nebo si můžete stáhnout z tohoto odkazu jako pdf.
Odborná konference s názvem ZDRAVOTNICTVÍ (s číslovkou 2024) je pořádána již od roku 2014. Zájem o ZDRAVOTNICTVÍ rok od roku strmě narůstá, letos pořadatelé napočítali rekordních 555 účastníků. Sešli se tu odborníci z řad zástupců poskytovatelů a plátců zdravotní péče, špičkoví manažeři firem v oboru spolu se sociálními partnery a zástupci regulátorů a vrcholu státní správy. Během dvou konferenčních dnů tak probíhaly diskuse, setkání, sdílení informací mezi zástupci fakticky všech relevantních aktérů v oblasti zdravotnictví. Hovořilo se o tom, co české zdravotnictví čeká v roce příštím, ale i o přesahu do dalšího období, protože ani o bezprostřední budoucnosti nelze na fóru, jako je toto, diskutovat bez výhledu a vize. Cílem setkání bylo nejen formulovat aktuální problémy v jednotlivých oblastech zdravotnického systému, ale i představit transformační kroky představitelů státu a zákonodárců, podpořit odbornou diskusi mezi ministerstvem zdravotnictví, poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami, nabídnout pohled na situaci v českém zdravotnictví zástupcům jednotlivých regionů, představit reálné zkušenosti z praxe zaměstnavatelů i zaměstnanců a v neposlední řadě i zmapovat současný vývoj v českém lékárenství a lékové politice.
Letošní 9. ročník tradiční konference ZDRAVOTNICTVÍ zahájil předseda vlády České republiky Petr Fiala, který spolu s hejtmanem Plzeňského kraje Rudolfem Špotákem převzal nad konferencí záštitu. Oba v úvodu konference osobně vystoupili a je třeba podotknout, že návštěva premiéra vlády (a to kterékoliv) na zdravotnické konferenci je velmi výjimečnou záležitostí. Premiér hovořil o dvou nejdůležitějších tématech, která v tuto chvíli české zdravotnictví řeší jako nejnaléhavější – nedostatek léků a nespokojenost mladých lékařů. Tento problém podle Petra Fialy odráží nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví a zároveň nevyváženost mezi primární a specializovanou péčí, kdy se nemocnice stávají nejvytíženější součástí celého systému. Vláda proto hledá řešení, kde to jde: ČR se snaží vyjednat výjimku v EU, aby povolila 24hodinové směny. Lékařské fakulty už reagovaly navýšením počtu studentů, ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje dotační programy na rezidenční místa, ministerstvo školství usiluje o zjednodušení kvalifikační přípravy pro odborné asistenty ve zdravotnictví. Efekt těchto kroků se projeví až za několik let. Za významný krok ke stabilitě považuje Fiala loňské přijetí automatické valorizace plateb za státní pojištěnce. Mechanismus valorizace je nastaven tak, aby kopíroval ekonomický růst České republiky, což zvyšuje předvídatelnost celého systému. Změna má vliv na platy lékařů, na straně státu zase zlepšuje plánování výdajů a investic do zdravotnictví.
Následující program ZDRAVOTNICTVÍ 2024 byl rozčleněn do diskusních panelů:
