BeckmanCoulter – 4. stránka

Odpoledne otevřených dveří pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky

Jak jsme Vás již informovali na konci roku, naše firma se přestěhovala do nově dokončených prostor v kancelářském areálu The Park na Chodově.

Po prvních dnech a týdnech jsme se pomalu zabydleli a v úterý 30. 1. 2024 jsme uspořádali v nových prostorách společnosti Beckman Coulter pro zaměstnance a rodinné příslušníky tzv. odpoledne otevřených dveří. Nakonec se akce zúčastnilo přes 70 rodinných příslušníků, současných i bývalých kolegů a kamarádů. Akce bude mít své pokračování i pro Vás – zákazníky. Bližší informace budou následovat v dalších dílech BC News.

Morfologie buňky kdykoli a odkudkoli

Co se skrývá pod názvem Scopio?

Scopio je digitální skener, který už teď slouží na skenování nátěrů periferní krve a v budoucnosti bude sloužit na skenování nátěrů aspirátu kostní dřeně. Jde o specifický typ analyzátoru – vlastně je to skener a morfologický analyzátor v jednom. Sken si Scopio pořídí ze sklíčka s nátěrem, a pak za pomoci umělé inteligence jednotlivé naskenované buňky předklasifikuje. Všichni víme, jak náročné je manuální mikroskopování a vyhodnocování vzorku jak na odbornost a zkušenosti specialisty, tak i na jeho čas. A také jak pracné to je. Morfolog, který má k dispozici Scopio, musí už jen ověřovat, v případě potřeby nabízenou klasifikaci překlasifikovat, přidávat komentáře a anotace a samozřejmě validovat výsledek, který mu přístroj předpřipravil. Přístroj výrazně redukuje potřebu dodatečného manuálního mikroskopického vyšetření. Díky takzvanému digitálnímu celoplošnému zobrazení se získá stejný náhled jako v mikroskopu, což umožňuje prohlížet nátěr od monovrstvy až po rozptýlený konec. A pro každou laboratoř je důležité podstatné zkrácení doby vydání výsledku, se Scopiem je možné zkrácení až o 60 %. Takže i diagnóza může být stanovena mnohem dříve a jde ji určit i na dálku. O to dříve může začít i léčba pacienta.

Komu by v Česku a na Slovensku Scopio nejvíce pomohlo?

To je dobré téma právě díky vymoženostem, které Scopio má. Primárně je Scopio laboratorní přístroj a jako takový by měl být umístěný někde v laboratoři. Hardware nabízíme laboratořím, ale dosah je mnohem širší, protože analyzátor se dodává s 15 licencemi na vzdálené připojení. To znamená, že specialista, který hodnotí nátěry periferní krve, se může velmi jednoduše připojit přes internet k laboratoři, která nátěr za pomoci Scopia naskenovala. Odpadá tak potřeba, aby morfolog šel do laboratoře nebo aby za ním nátěry nosili někam do ambulance. Pracovat může i z domova. Expertů na morfologii je velmi málo a tohle ušetří spoustu jejich času.

Jaká je kyberbezpečnost Scopia?

Scopio pravidelně updatuje jednotlivé zabezpečovací mechanismy, update běží automaticky a personál laboratoře se o to nemusí starat. Scopio je neustále připojené na server ScopioLabs, což je jeho výrobce. Aktualizace přicházejí v noci a stále jsou tam nejnovější programy zabezpečující kybernetickou bezpečnost.

Nabízíte dvě verze Scopia. Komu je určena malá a komu velká verze?

Ano, jde o X100 a X100 HT. První nabízíme laboratořím, které kontrolují až 50 vzorků periferní krve denně, druhý nad 50 nátěrů denně. Větší model je výkonnější a víc automatizovaný. V našem regionu, tedy v Česku a na Slovensku, už máme jednu zkušební instalaci, je v Univerzitní nemocnici v Martině.

Tímto přístrojem se zabýváte dennodenně. Co vás jako první napadne, když se řekne „Scopio“?

Asi to bude „vždy a odevšad“. Tedy že mohu morfologii buňky hodnotit kdykoliv a tam, kde právě jsem.

Jana Jílková

Laboratorní hematologové u nás jsou srdcaři

Nelitujete svého času obětovaného lekcím z oboru tady na semináři?

Doufám, že si z nich kolegové něco odnášejí – a rozhodně nejen ode mě. Mí kolegové s příspěvky o hematologické cytomorfologii tu měli výborné přednášky. Vždy mě potěší, když kolegové připraví odbornou prezentaci s perfektními obrázky buněk.

I pro vás se tu našlo něco nového? A co vás nejvíc potěšilo?

Samozřejmě! Například Mgr. Dominika Šlégrová, která tu měla výbornou přednášku o výhodách a nevýhodách digitální morfologie v praxi z pohledu běžné laboratoře. Pracovala na našem pracovišti a nyní své zkušenosti z cytologie předává v Nemocnici Jihlava. Pan primář MUDr. David Starostka z Havířova přednášel o cytomorfologii zralých T-lymfocytárních neoplazií; zároveň o tyto pacienty i pečuje. A paní Jiřina Ševčíková, laborantka z Oddělení klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice Plzeň, která tu měla příspěvek o rozlišení maligních a benigních leukocytóz, je osoba mně obzvlášť milá; je na ní vidět, že má morfologii moc ráda!

Posteskla jste si ale, že cytomorfologická diagnostika je v oboru tak trochu upozaďovaná. Co se to děje?

Souvisí to s novou WHO klasifikací tumorů hematolymfoidní tkáně, která vyšla v roce 2022. Podle tohoto celosvětového standardu zařazujeme jednotlivé diagnostické jednotky. Obávám se, že do hematologické diagnostiky vnesla spíše zmatek; odklonila se totiž od původní klasifikace. Zdá se, že se na ní především podíleli odborníci na genetické metody; posun směrem do této oblasti vyšetřování je značný. I přesto si myslím, že cytologie aspirátu kostní dřeně má nezastupitelnou úlohu i v době rozmachu molekulárněgenetických metod, a to v rámci diferenciálnědiagnostické rozvahy u vstupních vzorků. Nešťastné je, že pozice morfologického hodnocení v rámci diagnostiky je do budoucna nejasná. Ubývá nám zájemců o precizní morfologickou diagnostiku – je to velmi pracné a trvá dlouho, než se ji naučíte. Musíte mít trpělivost, mít „nakoukáno“, musíte ráda mikroskopovat, mít ráda obor a v neposlední řadě i fotografickou paměť. S tou nám ale může pomoci digitální morfologie.

Jak si váš obor stojí při porovnání Česko : mezinárodní kontext?

Mám možnost srovnání, účastnila jsem se v rámci European LeukemiaNet pracovního setkání skupiny pro myelodysplastický syndrom a ověřila jsem si, že jsme na naprosto stejné úrovni jako evropské špičky. Odborníky máme v hematologii vynikající, ostatně nejen na morfologii – všichni laboratorní hematologové u nás jsou srdcaři!

Jana Jílková

Obtížné případy často konzultujeme i distančně

Proč jste se ujal role odborného garanta tohoto semináře?

Protože program semináře je pro mě velmi zajímavý, a navíc je z velké části zaměřen na problematiku cytomorfologie v hematologii – a to je v hematologické diagnostice dnes poněkud upozaďovaná oblast, ale má nesmírný význam jako metoda první linie, protože dokáže velmi pomoci na začátku diagnostiky prakticky všech krevních onemocnění.

Cytomorfologie je do značné míry založena na vizualizaci. Nicméně „obrázky buněk“ si už jde snadno prohlížet a diskutovat i na dálku. Proč jste seminář nepojali jen jako online?

Mám rád online akce, zejména ty, které se uskutečňují v geograficky vzdálených oblastech, ušetříte si někdy i velmi dalekou cestu. Online akce mohou být odborně stejně dobré jako prezenční, ale úplně při nich odpadá fenomén vzájemného setkávání včetně diskusí v kuloárech. I předávání osobních zkušeností je v online formě odborných akcí mnohem složitější než v přímém osobním kontaktu účastníků.

Vaše slova dokládá i obrovský zájem o účast zde, přednáškový sál je po celou dobu semináře zaplněný do posledního místa… Zaznělo tu, že v praxi si navzájem pomáháte a že snazší je s prosbou o konzultaci oslovit člověka, kterého znáte osobně. Posíláte si mezi sebou i snímky buněk?

Ano. Je to možné a děje se to. Obrazové informace a zobrazovací technologie už jsou velmi pokročilé i v oblasti cytomorfologie. Na dálku konzultujeme zejména obtížnější případy. Usnadňuje to pomoc odborníka, kterému důvěřujete a na kterého se můžete obrátit, když si sama nejste jistá s interpretací daného morfologického nálezu. Zejména metody digitální morfologie v tom jsou obrovským pomocníkem, umožňují distanční konzultace, které nám mohou s diagnostikou velmi pomoci.

Laboratoř hematoonkologie a klinické biocheme, jíž jste primářem, je i v konzultační činnosti v oblasti hematologie velmi činná. Kdo jsou tazatelé a jakým směrem se konzultace zpravidla ubírají?

Tazateli často bývají praktičtí lékaři, kteří se při vyšetření krevního obrazu nebo koagulačního vyšetření setkají s patologickým nálezem a nechtějí pacienta hned poslat na hematologické vyšetření. Konzultace nálezu to dokáže velmi často eliminovat, případně poradíme, co ještě má praktik dál vyšetřit. Nebo z konzultace vyplyne delegování pacienta k nám na hematologii. Konzultuje s námi také velká skupina specialistů jiných oborů. U interních oborů zpravidla jde o diferenciálnědiagnostické otázky, v chirurgických oborech často konzultujeme přípravu pacienta k operaci, koagulační změny po operaci a tak dále. Třetí skupinou tazatelů jsou specialisté hematologové, protože naše pracoviště slouží jako nadregionální hemato-onkologické centrum pro laboratorní i klinickou část. Čtvrtou skupinou jsou sami pacienti, občas se na nás obracejí. Nedávno se na mě obrátil například pacient ze Slovenska, který na internetu našel, že jsem měl přednášku o myelodysplastickém syndromu. Před čtyřmi lety u něj bylo provedeno vyšetření kostní dřeně se suspekcí na toto onemocnění, ale on současně trpěl i určitou jaterní poruchou, a v tomto terénu bylo složité interpretovat, zda nález náleží k jaterní chorobě, nebo zda jde o krevní onemocnění. Nakonec jsem mu nabídl vyšetření přímo na našem pracovišti. Opakovali jsme po těch čtyřech letech vyšetření kostní dřeně a jednoznačně jsme prokázali myelodysplastický syndrom. Za dobu od minulého vyšetření se už rozvinul do plné podoby, kterou morfologie kostní dřeně jednoznačně potvrdila.

Jana Jílková

Česko-slovenský hematologický seminář

Program semináře:

Morfologie

Hodnocení nátěru aspirátu kostní dřeně – současný stav v ČR (MUDr. Dana Mikulenková, ÚHKT)
Cytomorfologie zralých T-lymfocytárních neoplázií (MUDr. David Starostka, Nemocnice Havířov)
Inefektívna erytropoéza – nové diagnostické a liečebné metódy (doc. MUDr. Viera Fábryová, CSc.)
Rozlišení maligních a benigních leukocytóz aneb poznáme blasty? (Jiřina Ševčíková, FN Plzeň)

Digitální platforma Scopio

Zmena paradigmy v hematológii – Digitálne celopološné zobrazovanie krvného náteru a sila umelej inteligencie (Mgr. Jozefína Bernátová, Beckman Coulter Slovenská republika)
Online prezentace aplikace na hodnocení nátěru aspirátu kostní dřeně (Scopio Labs)

Klinické jednotky s kazuistikami

Raritné diagnózy v hematologickej praxi (MUDr. Alexander Varga, FN Nové Zámky)
Vrodená eliptocytóza (MUDr. Miriam Mitníková, UNLP Košice)
Makrocytová anémia u 15 mesačného dieťaťa – diagnostický oriešok (MUDr. Michaela Murgašová, JLF UK a UNM, Martin)

Rutinní život hematologické laboratoře

Sporné výsledky vyšetrenia krvného obrazu – príčiny, rozpoznanie a riešenie (Mgr. Michaela Macichová, Ph.D., UNLP Košice)
Systém kontroly kvality krevních obrazů (RNDr. Soňa Vytisková, Ph.D., LF MUNI Brno)
Akreditace hematologických laboratoří (FN Ostrava)
ISO 15189:2022 – požiadavky na kvalitu a spôsobilosť v medicínskych laboratóriách (Ing. Ingrid Škorňová, Ph.D., JLF UK a UNM, Martin)

Součástí semináře, jehož se zúčastnilo 60 zájemců z České a Slovenské republiky, bylo i praktické vyzkoušení Scopia a digitální morfologie.