Category Archives: Konference

První den konference proběhl v hotelu Grandior a přinesl pohled na digitalizaci zdravotnictví z různých oblastí zdravotnického sektoru, debatovalo se o pozitivních zkušenostech i o nedostatcích, se kterými se zdravotníci během své praxe setkávají či by se setkávat mohli. Den provázela svým slovem MUDr. Soňa Šuláková.

Prvním mluvčím úvodního dne byl Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., generální ředitel Beckman Coulter Česká republika, který se ve svém proslovu zaměřil na to, proč se společnost Beckman Coulter věnuje digitalizaci. „Naše společnost, jako přední dodavatel laboratorní technologie, je účastníkem laboratorního procesu, který ve své podstatě z lidského vzorku vyrábí čísla – interpretované výsledky. Tím se stává přímým účastníkem procesu digitalizace. Digitalizace je fenomén dnešní doby, oblast zdravotnictví nevyjímaje. V moderní nemocnici nelze laboratoř vnímat jako samostatný celek, ale jako součást celého komplexu, a to i v souvislosti návaznosti na IT infrastrukturu. Proto se domnívám, že každá nemocnice by měla mít laboratoř, která svým řešením umí do daného celku zapadnout,“ řekl. Ve svém proslovu dále uvedl, že akce, kromě toho, že reflektuje trendy v oblasti digitalizace zdravotnictví a laboratoří, je důležitá i v tom, že se na ní potkávají lidé z různých oborů a oblastí medicíny, což je v procesu digitalizace zdravotnictví zásadní.

Zahájení konference se účastnila i docentka Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., předsedkyně výboru České společnosti klinické biochemie ČLS JEP, která upozornila na přínos digitalizace i na nutnost mezioborové interakce. Mgr. Ondřej Velek, Ph.D., ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, poukázal na nutnost digitalizace a přiblížil plán druhého dne konference, který probíhal na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) a v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky  (CIIRC).

Úvodního slova odborné části se ujal Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví České republiky. „Důležitým bodem digitalizace medicíny je proces transformace teorie do klinické praxe.“ Součástí této cesty jsou i otázky registrů ve zdravotnictví, začlenění umělé inteligence do lékařské praxe a podobně.

Transformace teorie do klinické praxe

Transformace teorie do klinické praxe bylo i téma prvního odborného bloku prvního dne. Odborným moderátorem této části dne byl prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc. Tématem diskusního bloku byly mimo jiné registry, kterých se dotkl RNDr. Daniel Klimeš, vedoucí odboru informačních technologií Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Zmínil, že celá řada registrů již funguje. Jako příklad uvedl Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, který denně edituje 14 krajských úřadů a eviduje přes 30 tisíc poskytovatelů. Z dalších již fungujících registrů uvedl Národní registr zdravotnických pracovníků s téměř 390 tisíci fyzických osob. Zároveň poukázal na to, že další registry budou muset vzniknout, například registr pacientů.

K dalším diskutujícím patřil i Bc. Petr Foltýn, MUDr. Albert Štěrba, neurochirurg z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a předseda Mladí lékaři, z.s., Mgr. Michal Štýbnar, koordinátor projektů Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc, a docent Ondřej Volný, Ph.D., z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a předseda České společnosti pro odbornou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP.

Diskuse se aktivně účastnil i prof. Táborský, který představil model klinicky orientované a hrazené digitální medicíny cílený na pacienty s chronickým srdečním selháváním. „Epidemie srdečního selhávání bude tak velká, že se bude počtem pacientů blížit polovině pacientů léčících se s diabetem,“ uvedl důvod, proč je projekt digitalizace cílený na srdeční selhávání tak důležitý, a zároveň prohlásil, že tento model může být inspirací pro další obory.

Digitalizace nemocnice

Druhý odborný blok měl název: Digitalizace nemocnic: Výzvy, pokroky a řešení pro budoucnost zdravotnictví. Odborným moderátorem této části konference byl docent MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH, z Oblastní nemocnice Mladá Boleslav.

Tématy bloku byly aspekty digitalizace se zaměřením na přímou zkušenost. Docent Dudra ve svém úvodním slovu zmínil, že: „Ďábel digitalizace se skrývá v detailech.“

Následně upozornil, že je nutné diskutovat nejen o přínosech digitalizace, ale že je třeba upozorňovat i na potíže, se kterými se v procesu digitalizace nemocnice potýkají. „V této zemi digitalizuje každá nemocnice, ale to ve skutečnosti není pravda. Stav informačních systémů nemocnic není jednotný a proces digitalizace v jednotlivých nemocnicích nemá jasná pravidla. Nemáme standard či návod, jak postupovat v digitalizaci, každý digitalizuje tak, jak myslí, že je to správně, a podle toho, na co má finance,“ dodal během své řeči.

Dalším z diskutujících byl Mgr. Et. Mgr. Jan Alexa, náměstek pro IT Fakultní nemocnice Bulovka, MUDr. Vít Lorenc, předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec, a Ing. Norbert Schellong, MPH, ředitel Nemocnice Havířov.

V diskusi se rozvinula debata o umělé inteligenci ve zdravotnictví a o tom, že s jejím zavedením mnohdy vyskakuje řada problémů a složitých úkolů, které je třeba řešit. Pouze tak může být AI v praxi užitečná.

Technologie, které mění tvář nemocnic i laboratoří

Třetí blok prvního dne konference měl název Inovativní přístupy a technologie, které mění tvář moderních nemocnic a laboratoří. Odborným moderátorem akce byl MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., vedoucí ústavu Klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice Plzeň.

Blok byl zaměřen na inovace v laboratořích a v medicíně a debatovalo se i o tom, zda po zavedení inovací je možné prokázat, že inovace přinesla očekávaný efekt. „Inovace a digitalizace medicíny uvnitř laboratoří je na výborné úrovni. Ovšem úroveň, kterou vidíme před laboratoří a za laboratoří, je trošku horší. Pro laboratorní pracovníky je hodně těžké zjistit, zda inovace vedla k benefitu pro pacienta, protože indikátory kvality, které v laboratoři používáme, je někdy těžké svázat s tím, zda ke zlepšení skutečně došlo,“ uvedl ve své řeči.

Mgr. Ziad Khaznadar, vedoucí centrálních laboratoří Fakultní nemocnice Bulovka ve svém příspěvku přiblížil, jak inovace centralizovaných laboratoří v nemocnici Na Bulovce pomohly pacientovi.

Ing. Jidřich Maksant, vedoucí IT laboratoře AGEL přiblížil zkušenosti se zaváděním inovací v řetězci AGEL. Konkrétně mluvil o digitalizaci histologických preparátů, digitalizaci svozových tras a standardizaci elektronické komunikace.

Mgr. Jaroslav Šíp z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze přiblížil možnosti robotizace a zavádění umělé inteligence ve zdravotnictví a v laboratorní medicíně. Uvedl možnosti využití dronů, s jejichž pomocí by se například daly transportovat laboratorní vzorky. Dalším bodem jeho přednášky bylo využití robotů, kteří by mohli v nemocnicích plnit průvodcovskou roli pro pacienty, mohli by se podílet na transportaci laboratorních vzorků či by mohli být pro pacienta společníkem a mohli by s ním komunikovat.

Petra Hátlová

1 2 3 ►

Kongres poctila svojou návštevou vedecká sekretárka EFLM Snežana Jovičič, ministerku zdravotníctva SR (MZ SR) zastúpil štátny tajomník Ladislav Slobodník. Tento ročník privítal spolu 200 účastníkov, z toho šiestich zo zahraničia. S príspevkom vystúpilo 42 účastníkov, predstavených bolo 23 posterov a cca 40 firiem prezentovalo svoje produkty.

Každé dva roky počas konania kongresu udeľuje SSKB ocenenia. Okrem čestných členstiev a ďakovných listov boli odovzdané pri významných životných jubileách aj medaily, ktoré schvaľuje výbor SLS. Laureátom ceny profesora Ivana Pecháňa sa stal Oliver Rácz.

Kongres sa niesol v duchu výzvy prezidenta EFLM Maria Plebaniho – Od objemu k hodnotám. „Vzhľadom na počet laboratórií na Slovensku, vrátane privátnych, potrebujeme k suchým číslam dodať pridanú hodnotu pre našich klinických partnerov a pre pacienta, ktorou je klinická interpretácia výsledku,“ priblížila light motív kongresu prezidentka SSKB Hedviga Pivovarníková, ktorá si prevzala Zlatú medailu „Propter merita“ SLS, pri príležitosti významného životného jubilea za celoživotnú prácu a vynikajúci prínos pre rozvoj odboru klinická biochémia na Slovensku.  

Tradične sa kongresu zúčastňujú aj predstavitelia Českej spoločnosti klinickej biochémie (ČSKB). V rámci prepojených podujatí ide o vzájomnú edukáciu v snahe udržania spolupráce medzi oboma krajinami. „V Čechách v súčasnosti vidíme problém v oblasti vzdelávania nelekárov – analytikov. Dá sa to pripísať faktu, že u nás je zastúpený veľký podiel štátnych laboratórií. Vo fakultných nemocniciach máme vlastné laboratória, takže analytici tu nájdu uplatnenie. V rámci Inštitútu postgraduálneho vzdelávania lekárov a farmaceutov pôsobia aj nelekári, každý rok atestuje cca 40 – 50 analytikov,“ skonštatovala predsedníčka ČSKB ČLS JEP Drahomíra Springer, ocenená Čestným členstvom SSKB.   

„Medzi klinickými biochemikmi a lekármi potrebujeme vybudovať komunikáciu a medziodborovú spoluprácu. Potvrdil to aj emeritný prednosta I. kliniky anestéziológie a intenzívnej medicíny Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach slovami: že lekári potrebujú klinických biochemikov na konzultáciu a k lôžku, čo je reálna výzva od skúseného klinika,“ predniesla Pivovarníková. 

Generálny partner kongresu, firma Beckman Coulter predstavila nový prístroj z portfólia – integrovaný analyzátor DxC500i. „Slovenský a český trh si je navzájom veľmi blízky. Chceme prezentovať hlavne kto sme, ako to robíme, ako premýšľame a zároveň informovať o tom, čo sa v zdravotníctve a v laboratórnej diagnostike v súčasnosti odohráva. V našej spoločnosti vsádzame na profesionálny tím, ktorý našim zákazníkom poskytuje podporu 24 hodín denne počas celého roka. Dialóg, edukácia, osobný vzťah a dôvera našich klientov je to, čo nás odlišuje od ostatných,“ vysvetlil Lukáš Palivec, obchodný riaditeľ firmy Beckman Coulter pre ČR s SR.

Počas šiestich blokov odzneli prednášky na témy – klinická biochémia v pediatrii, výživa a biochémia, interpretácia neobvyklých výsledkov, perspektívne biomarkery v praxi, klinická biochémia a onkológia či decentralizovaná laboratórna diagnostika. Posledný blok bol venovaný diskusii k posterom. Za obzvlášť zaujímavý bol vyhodnotený blok – Biomarkery sepsy a zápalu, do ktorého prispeli klinickí partneri a renomovaní hostia z Českej republiky.

„Tohtoročný kongres hodnotím ako veľmi úspešný. Zaznamenali sme pozitívne odozvy na obsahovú stránku vybraných tém. Teší nás, že každým rokom sa zvyšuje počet členov odbornej spoločnosti, členov akadémie EFLM a pribúda čoraz viac mladších kolegov. Veríme teda,  že táto činnosť má zmysel,“ dodala prezidentka SSKB.

Agáta Urbanová

Hlavními body pondělního dne byly legislativní změny související s Nařízením EU 2017/ 746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDD) a implementací požadavků IVDR pro in-house IVD. Tato nařízení jsou ve většině svých bodů platná od 26. 5. 2024.

Mezi přednášejícími v prvním bloku byla i Ing. Katarína Tomin Srdošová, která účastníkům prezentovala praktická doporučení v systému regulace diagnostik in vitro. Ing. Aleš Martinovský se během svého projevu věnoval ujasnění základních pojmů souvisejících s nařízením a objasnil, koho se nařízení týkají. „In-house prostředek je prostředek, který je vyráběn a používán pouze ve zdravotnickém zařízení usazeném v Unii a který splňuje všechny podmínky stanovené v článku 5, odstavci 5 MDR nebo IVDR,“ zmínil ve svém vstupu. Dále uvedl, že jmenovaný článek 5 se týká všech zdravotnických zařízení provádějících „výrobu“ IVD prostředků.

Mgr. Tomáš Kojan představil metodická doporučení, která v souvislosti s novelizací zákonů vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Motivací pro vydání pokynů bylo zjištění, že zdravotnická zařízení, laboratoře i výrobci nemají jasno v tom, co nová legislativa požaduje. Mgr. Kojan mimo jiné upozornil na následující: „Obecně lze říci, že pokud má výchozí surovina, kterou zdravotnické zařízení zamýšlí pro výrobu IVD IH použít, výrobcem stanovený konkrétní určený účel a zdravotnické zařízení tento účel změní, pak pracuje bez veškerých pochybností v režimu in-house.“

Inovace v podobě DxI 9000

V malém sále auly se krátce před polednem konal workshop společnosti Beckman Coulter. V rámci workshopu představila Mgr. Ing. Tereza Tietze ze společnosti Beckman Coulter nový analyzátor DxI 9000.
O své zkušenosti s přístrojem z praxe se podělila RNDr. Alena Tichá, Ph.D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která vyzdvihla zejména jeho snadnou údržbu, rychlost a kapacitu, díky níž je analyzátor schopen zpracovat až 450 testů za hodinu. Své zkušenosti přednesla i Ing. Eva Drncová z Nemocnice Na Homolce. Ta uvedla, že na přístroji oceňuje jeho precizní pipetování vzorků a přesnost výsledků. Součástí workshopu byla i diskuse. Účastnící se zajímali zejména o praktické zkušenosti z laboratorní diagnostiky či o přijetí analyzátoru personálem laboratoří.

POCT systémy v nemocnicích i praxích

Koordinátorkou bloku POCT systémy a první přednášející byla Mgr. Veronika Kučerová. Ta se zaměřila zejména na problematiku supervizora POCT systémů ve zdravotnických zařízeních: „Úloha supervizora je i orientace v platné legislativě a lokální politice zdravotnického zařízení. Pro výkon postu supervizora je důležité stanovení jeho pravomocí v nemocnici.“

Ve svém přednesu se věnovala i praktickým tipům. Například umístění POCT zařízení. Jak se svěřila, ve své praxi viděla umístění přístrojů v sesterně, v různých kumbálech i na veřejných chodbách nemocnic. „Přitom obecně platí, že prostory a podmínky prostředí musí být vhodné pro laboratorní činnosti a nesmí nepříznivě ovlivňovat platnost výsledků nebo bezpečí pacientů, návštěvníků, uživatelů laboratoře a personálu.“

Účastníky v sále zaujala i přednáška MUDr. Petera Ivančáka, který se věnoval POCT zařízením v ordinacích praktických lékařů.

Inovace a bezpečnost IT

Účastníci sympozia se zájmem sledovali i blok věnovaný IT bezpečnosti. Jak se ukazuje, tato oblast pro mnohá zdravotnická zařízení není zcela přehledná, navíc 1. ledna 2025 by měl vejít v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Ing. Jaroslav Balcar ve svém příspěvku uvedl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na svých webových stránkách přináší praktické informace týkající se očekávaného zákona. Ve své přednášce se věnoval zejména čtyřem pilířům, se kterými se uživatelé budou setkávat, a to: registraci, bezpečnostním opatřením, hlášení incidentů, kde poukázal na to, že zákon zkracuje lhůtu pro hlášení incidentů na 24 hodin po zjištění kyberincidentu, a čtvrtým pilířem jsou provedená protiopatření.

V bloku zazněly i informace o Portálu pacienta laboratoří, o možných aplikacích i o legislativních požadavcích v moderních laboratorních systémech vztahujících se ke kyberbezpečnosti.

Po všech blocích následovaly diskuse u posterů. Diskusí účastníci akce využívali a vznášeli otázky týkající se praktického využití.