Členka výboru České hematologické společnosti, v níž vede Laboratorní sekci, vedoucí Morfologicko-cytochemické laboratoře Ústavu hematologie a krevní transfuze, podílí se na tvorbě norem oboru, učí a zkouší laboratorní odborníky v rámci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví – to je jen část výčtu odborných činností MUDr. Dany Mikulenkové. Pro účastníky Česko-slovenského hematologického semináře připravila nejen příspěvek na téma Hodnocení aspirátu kostní dřeně – současný stav v ČR, ale i napínavý morfologický kvíz. Cytomorfologie, zejména hematologická, byla i osou tohoto rozhovoru.
Nelitujete svého času obětovaného lekcím z oboru tady na semináři?
Doufám, že si z nich kolegové něco odnášejí – a rozhodně nejen ode mě. Mí kolegové s příspěvky o hematologické cytomorfologii tu měli výborné přednášky. Vždy mě potěší, když kolegové připraví odbornou prezentaci s perfektními obrázky buněk.
I pro vás se tu našlo něco nového? A co vás nejvíc potěšilo?
Samozřejmě! Například Mgr. Dominika Šlégrová, která tu měla výbornou přednášku o výhodách a nevýhodách digitální morfologie v praxi z pohledu běžné laboratoře. Pracovala na našem pracovišti a nyní své zkušenosti z cytologie předává v Nemocnici Jihlava. Pan primář MUDr. David Starostka z Havířova přednášel o cytomorfologii zralých T-lymfocytárních neoplazií; zároveň o tyto pacienty i pečuje. A paní Jiřina Ševčíková, laborantka z Oddělení klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice Plzeň, která tu měla příspěvek o rozlišení maligních a benigních leukocytóz, je osoba mně obzvlášť milá; je na ní vidět, že má morfologii moc ráda!
Posteskla jste si ale, že cytomorfologická diagnostika je v oboru tak trochu upozaďovaná. Co se to děje?
Souvisí to s novou WHO klasifikací tumorů hematolymfoidní tkáně, která vyšla v roce 2022. Podle tohoto celosvětového standardu zařazujeme jednotlivé diagnostické jednotky. Obávám se, že do hematologické diagnostiky vnesla spíše zmatek; odklonila se totiž od původní klasifikace. Zdá se, že se na ní především podíleli odborníci na genetické metody; posun směrem do této oblasti vyšetřování je značný. I přesto si myslím, že cytologie aspirátu kostní dřeně má nezastupitelnou úlohu i v době rozmachu molekulárněgenetických metod, a to v rámci diferenciálnědiagnostické rozvahy u vstupních vzorků. Nešťastné je, že pozice morfologického hodnocení v rámci diagnostiky je do budoucna nejasná. Ubývá nám zájemců o precizní morfologickou diagnostiku – je to velmi pracné a trvá dlouho, než se ji naučíte. Musíte mít trpělivost, mít „nakoukáno“, musíte ráda mikroskopovat, mít ráda obor a v neposlední řadě i fotografickou paměť. S tou nám ale může pomoci digitální morfologie.
Jak si váš obor stojí při porovnání Česko : mezinárodní kontext?
Mám možnost srovnání, účastnila jsem se v rámci European LeukemiaNet pracovního setkání skupiny pro myelodysplastický syndrom a ověřila jsem si, že jsme na naprosto stejné úrovni jako evropské špičky. Odborníky máme v hematologii vynikající, ostatně nejen na morfologii – všichni laboratorní hematologové u nás jsou srdcaři!
