V rámci slavnostního ukončení konference byla také udělena cena Arnolda Beckmana biochemickým laborantům. Toto prestižní ocenění udělované Českou společností klinické biochemie za inspirativní prezentaci v rámci konání sjezdu získala letos Bc. Libuše Moravcová z Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie ve FNMH, pracoviště Motol. Níže přinášíme krátký rozhovor s laureátkou ceny.
Můžete krátce představit sebe a co děláte?
Jmenuji se Libuše Moravcová a pracuji v Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie ve FNMH, pracoviště Motol. Jsem úseková laborantka na úseku příjmu biologického materiálu. Tato práce zahrnuje kompletní preanalytickou fázi laboratorního vyšetření – správná identifikace materiálu a žádanky, správné odběrové nádobky a množství odebraného materiálu, vhodný transport vzorků do laboratoře. Dále přípravu jednotlivých vzorků ke zpracování a na závěr i zajištění archivace v biobance. Součástí mé práce je mentoring nastupujících i stávajících kolegyň a velkou částí mých pracovních povinností je komunikace s klienty. Příprava podkladů pro vyúčtování laboratorních výkonů zdravotními pojišťovnami je již pouhou třešničkou na dortu – co se týká komunikace.
S jakými pocity jste první místo v soutěži přivítala?
Upřímně – na něco takového jsem naprosto nebyla připravená a nejprve jsem ani nevěřila, že se to opravdu odehrává. Ale po chvíli jsem měla velkou radost, že moje téma našlo takovou odezvu.
Jak byste ve stručnosti představila téma oceněné práce?
Téma mojí prezentace bylo plně v souladu s názvem odborného bloku sjezdu BIOLAB2026 – „Onkologická problematika v laboratoři.“
Můj „Pohled z druhé strany“ – jak jsem nazvala svoje sdělení, vyšlo z mé osobní zkušenosti. V odborném bloku zazněly informace ze strany laboratoře a medicíny. Mé sdělení bylo pohledem ze strany pacienta. Většina zdravotnických pracovníků, včetně těch laboratorních, mají profesní přehled. My v laboratoři známe druhy analýz, které slouží lékařům k diagnostice nebo ke sledování průběhu onkologického onemocnění. Jsme schopni určit, která analýza k čemu slouží. Víme, že za každým tímto vzorkem je konkrétní pacient. Ale víme, co opravdu prožívá? Jak moc jsou pro něj důležité výsledky našich analýz a ostatních vyšetření? Jak komunikovat s pacientem?
Počty onkologických onemocnění jsou stále na vzestupu a domnívám se, že je velmi důležité o tomto tématu mluvit. Nejen z pozice profesní, ta medicínská část je prioritní, ale neopomíjet stránku etickou, stránku „lidskou“. Myslet na to, že naše práce není jen analýza biologického materiálu.
Mini symposium ISOBM Plzeň
Sympozium se zaměřilo na aktuální trendy a výměnu zkušeností v klinickém výzkumu, vývoji a standardizaci biomarkerů. Hlavním cílem setkání bylo propojit odborníky z akademické sféry a klinické praxe, aby se podělili o nejnovější poznatky a podpořili interdisciplinární spolupráci, která je nezbytná pro personalizovaný přístup k péči o pacienty. Mini sympozium ISOBM tak úspěšně splnilo svůj cíl posílit dialog a spolupráci mezi klíčovými aktéry v oblasti biomarkerů.
Imunoanalytické dny Plzeň
Imunoanalytické dny každoročně spojují komunitu, která si cení přísné metodologie, klinické relevance a otevřené vědecké diskuse. Základními tématy konference byly klinické využití imunoanalytických metod v onkologii, endokrinologii a nové imunologické metody a přístupy. Konference rovněž ukázala směřováni oboru – význam biomarkerů se skutečným klinickým dopadem, pokrok v analytické citlivosti, specificitě či automatizaci a mnoho dalších. Bylo inspirativní vidět, jak kongres propojuje tradici s inovací a dává prostor jak uznávaným odborníkům, tak nové generaci vědců.
Strategická konference EFLM: Budoucí směřování laboratorní medicíny
Hlavními tématy prvního dne byly krom jiného harmonizace EFLM v laboratorní medicíně a priority její činnosti či inovace a technologie využívající AI v diagnostice. Závěrečný blok prvního dne byl věnován panelové diskusi organizované ve spolupráci s MedTech Europe, která spojila přední společnosti v oblasti IVDR, aby se zabývaly výzvami, kterým čelí laboratorní medicína. Blok moderoval Profesor Tomáš Zima a představili se na něm zástupci společností Snibe (V. Chen), Siemens Healthineers (M. Fuhrer), Roche (A. Hallersten), Abbott (J. Martins) a Beckman Coulter (John D. Winter). Po krátkých představeních společností se diskuse rychle přesunula k sdíleným výzvám, jako je implementace IVDR, regulační složitost, inovace a zajištění udržitelného přístupu k vysoce kvalitní diagnostice.
Druhý den konference se věnoval spolupráci s klinickými lékaři, sdílení osvědčených postupů, strategii do budoucna. Podstatná část programu byla také zaměřena na mladé vědce a jejich zviditelnění, vzájemnou komunikaci a vzdělávání.
Konference EFLM 2026 jasně ukázala, že laboratorní medicína stojí na prahu významných změn. Potřeba harmonizace, integrace inovativních technologií, jako je umělá inteligence, a efektivní implementace regulací, jako je IVDR, jsou klíčové pro zajištění vysoké kvality a udržitelnosti diagnostiky. Aktivní dialog mezi průmyslem a odborníky, stejně jako podpora mladých vědců a neustálé vzdělávání, jsou nezbytné pro formování budoucnosti oboru a posílení jeho role v péči o pacienty. Tato konference představovala důležitý krok k definování strategických směrů, které povedou laboratorní medicínu vpřed.
Networkingové setkání Výboru mladých vědců EFLM
Akce spojila mladé vědce a lídry EFLM ve formátu interaktivního kulatého stolu, který podpořil otevřenou diskusi, sdílení zkušeností a profesní růst. Každý kulatý stůl byl spolu-moderován jedním zástupcem EFLM a jedním zástupcem Beckman Coulter, což posílilo skutečnou spolupráci mezi akademií a průmyslem.
Diskuse se zaměřily na klíčová témata relevantní pro profesionály na začátku kariéry jako například – „Kariéra a zaměstnatelnost“, „Výzkum a akademická sféra“, „Základy vedení: delegování a mentoring“ či „Komunikace a spolupráce“. Setkání vytvořilo otevřený prostor pro účastníky k výměně názorů, hledání rad a navazování smysluplných spojení.
Tato událost podtrhuje náš trvalý závazek k rozvoji laboratorní medicíny. Podporou nové generace vědců a posilováním strategického dialogu s lídry v oboru aktivně přispíváme k řešení klíčových výzev, které utvářejí budoucnost zdravotnictví.
Generálním partnerem tradiční konference s mezinárodní účastí byla společnost Beckman Coulter. Odborné záštity poskytla Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP, Fakultní nemocnice Plzeň a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Hlavním odborným garantem konference byl MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň. Organizaci celé akce zajistila společnost EEZY Events & Education.
Vítězství je v hlavě
Pro lidský život není důležité jen racionální analytické myšlení, ale i vlastní vnitřní odhodlání a budování schopnosti překonávat své vlastní meze. Co probíhá při překonávání vlastních hranic během ultramaratonu a při pohybu ve vysoké nadmořské výšce v těle a jak s ním při tom diskutuje hlava, poodhalila dvě vystoupení zařazená do bloku nazvaného Dialog mezi hlavou a tělem. „Je hezké běhat, jak je vám pohodlné, ale to není cesta na vrchol. Pokud se s diskomfortem hlava nenaučí srovnávat při tréninku, bude to konec i při závodě. Vítězství je v hlavě, jde o motivaci, o přístup k překážkám,“ řekl ve své přednášce Radek Brunner, sportovec, podnikatel, atlet a vítěz ultramaratonu Spartathlon 2025. Svůj trek na střeše světa (i zajímavá biochemická pozorování z něj) přiblížila Mgr. Marcela Mikešová, vedoucí Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Homolka, Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Radek Brunner, sportovec, podnikatel, atlet a vítěz ultramaratonu Spartathlon 2025
Mgr. Marcela Mikešová, vedoucí Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Homolka, Fakultní nemocnice Motol a Homolka
Digitalizace zdravotnictví 2026
O současném stavu a budoucnosti digitalizace českého zdravotnictví do roku 2030, ale i o úzké souvislosti digitalizace s prevencí kardiovaskulárních onemocnění a dosavadních zkušenostech s využíváním E-health hovořil prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ing. Jindřich Maksant, vedoucí oddělení IT systémů ve společnosti AGEL a.s., svůj příspěvek zaměřil na elektronizaci laboratorních procesů v rámci AGELLAB, která je založena na datových standardech a jednotné elektronické komunikaci. Věnoval se také správnému nastavení laboratorních metod a upozornil na limity klinických systémů.
prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ing. Jindřich Maksant, vedoucí oddělení IT systémů ve společnosti AGEL a.s.
Kazuistiky 2.0 aneb Když laboratorní medicína rozhoduje
Blok kazuistik z laboratoří ukázal, jak napínavá detektivka může být skládání klinické mozaiky. Interaktivní kazuistiky účastníkům konference přiblížily důležitost kombinace klinického a laboratorního vyšetření, jejich indikace, výhody i úskalí. Odborným garantem bloku byl MUDr. Ondřej Kyselák, Ph.D., primář oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zazněl tu například soubor zajímavých kazuistik doc. MUDr. Radomíra Hyšplera, Ph.D., přednosty Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jeho prezentace zahrnula tři kazuistiky – Hiratova nemoc vytvářející patologický pool inzulinu se závažnými hypoglykemiemi, interferenci léčbou indukovanou přítomností heterofilních protilátek a hypofosfatemii z respirační alkalózy.
Moderátor Petr Suchoň představuje diskutující v odborném bloku Kazuistiky 2.0. Zleva sedící: MUDr. Ondřej Kyselák, Ph.D., EuSpLM, doc. MUDr. Radomír Hyšpler, Ph.D., MUDr. Lukáš Tichý, MUDr. Eva Zvárová a MUDr. Denisa Viczénová
LaBCare – expertní péče o laboratoř očima jejího dodavatele
Novou koncepci prioritní expertní podpory laboratorních řešení pro zákazníky společnosti Beckman Coulter z pohledu dodavatele představil diskusní panelový blok moderovaný Ing. Lukášem Palivcem, Ph.D., obchodním a marke- tingovým ředitelem společnosti Beckman Coulter Česká republika. Podporu v LaBCare v rámci vědecké a publikační činnosti přiblížil Ing. Miroslav Janošík, Ph.D. (Marketing Manager). Dále za Beckman Coulter v diskusi vystoupil Ing. Miroslav Bischof (Application and Product Support Manager), Ing. Petr Suchan (Workflow and IT Manager), Ing. Jiří Vávra (Servis Manager) a Ing. Petr Lehnert (Sales Manager).
V bloku LaBCare vystoupili (zleva): Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., Ing. Miroslav Bischof, Ing. Miroslav Janošík, Ph.D., Ing. Petr Suchan, Ing. Jiří Vávra a Ing. Petr Lehnert
Inspirace ze světa
V bloku Klinická diagnostika za hranicemi ČR se představili i dva laboratorní pracovníci z postsovětských republik. Ivan Teličkun z Ukrajiny přiblížil, jak těžké je fungovat relativně dobře jako laboratorní celek i v jinak obtížně představitelných válečných podmínkách. Velmi inspirativní byla Živilé Jaciké z Litvy, její země je i pro nás vzorem digitalizace laboratorních procesů. Překvapivý byl i její přístup k marketingu: Živilé přešla ze soukromé laboratoře do státního zařízení a jeho služby propaguje facebookovou kampaní. Pro nás nezvyklé je i to, že procento možné odchylky její pracoviště udává i jako součást výsledku, který odchází z laboratoře.
Živilé Jaciké (LIT), Paul Ladestein (NL) a Ivan Teličkun, MSc. (UKR) byli disktujícími v bloku Klinická diagnostika za hranicemi ČR
Méně krve, více informací
„Každodenně vystavujeme naše pacienty odběru krve – mnohdy opakovaně, mnohdy v objemech až 40× přesahujících analytickou potřebu. Třetina pacientů v intenzivní péči získá kvůli odběrům krve na diagnostická vyšetření anemii a významná část laboratorních výsledků se opakuje bez skutečného klinického dopadu,“ řekl Daniel Rajdl, odborný garant tohoto bloku. S klinickými odborníky na preanalytickou fázi a indikaci a interpretaci laboratorních výsledků diskutoval témata demand management (správná indikace správného vyšetření, adekvátní objem materiálu) a prevence opakovaných odběrů způsobených hemolýzou jako nejčastější preanalytickou chybu v laboratoři. Pravdou ale je, že k hemolýze – v určité míře – dochází vždy. Hemolytický index může sloužit i jako indikátor kvality odběru, ale důvodů hemolýzy může být víc než jenom kvalita odběru na straně sestry.
Odborný blok Méně krve, více informací vedl hlavní garant konference MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D. Diskutujícími byli (zleva): prof. MUDr. Mgr. Jiří Pařenica, Ph.D., MUDr. Jakub Kletečka, Ph.D., MUDr. Pavel Brož, Ph.D., Mgr. Adéla Vlasáková a Petra Tomková
V hlavní roli neuromarkery
Další program konference patřil neuromarkerům, jejichž význam v klinické praxi rychle roste. O směřování k personalizované neurologii a nových biomarkerech v revidovaných doporučeních CSF (cerebrospinal fluid – mozkomíšní mok) diagnostiky hovořila doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., z Oddělení klinické biochemie v Ústavu klinické biochemie Fakultní nemocnice Ostrava. Součástí bloku byly i biomarkery Alzheimerovy nemoci jako klíče k biologické léčbě a také vývoj diagnostických kritérii Alzheimerovy demence a úskalí syndromu demence. Včasná diagnostika a sledování průběhu neurodegenerativních onemocnění pomocí biomarkerů mají zásadní význam pro stratifikaci pacientů a mohou přispět i k efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů.
Zleva: MUDr. Filip Caisberger, doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., MUDr. Jiří Cerman, Ph.D., a MUDr. Iva Kalusková diskutovali v bloku V hlavní roli neuromarkery
Referenční rozmezí: od dat k implementaci
Závěrečný blok organizátoři vyhradili referenčním rozmezím. Odborným garantem bloku byl prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. (Institut klinické a experimentální medicíny a Ústav imunologie a klinické biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy). Účast na konferenci letos přijal také Prof. Dr. Med. Georg Hoffmann, zakladatel a lékařský ředitel Trillium GmbH v Německu. Svá vystoupení zaměřili na referenční rozmezí v celé šíři jejich použití: od přímých metod určení a „klasických“ statistických postupů k nepřímým metodám a moderním statistickým nástrojům, od populačních referenčních intervalů k individuálním intervalům. Zmínili také rozdíly mezi referenčními intervaly a rozhodovacími limity. Poslední přednášející byla Mgr. Lenka Fait Dvořáková, bioanalytička z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň. Na závěr byly diskutovány i výhody a nevýhody různých odhadů referenčních intervalů a došlo i na hodnocení potřebnosti referenčních intervalů a otázky jejich praktického využití.
Dalším zahraničním přednášejícím na konferenci DIALOG 2026 byl v bloku Referenční intervaly v praxi Prof. Dr. med. Georg Hoffmann (GER)
Mgr. Lenka Fait Dvořáková, bioanalytička z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
Jana Jílková Foto: Vojtěch Hanák
DIALOG 2026: udržet rovnováhu lze i v extrémních podmínkách
Generálním partnerem konference s mezinárodní účastí byla společnost Beckman Coulter. Odborné záštity poskytla Česká společnost klinické biochemie České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Fakultní nemocnice Plzeň a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Hlavním odborným garantem konference byl MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň. Organizaci celé akce zajistila společnost EEZY Events & Education.
DIALOG 2026 přinesl pestrý program napříč tématy, která hýbou současnou laboratorní medicínou – a některá nejen jí. Přesně takovým tématem je i rovnováha mezi tělem a duší v extrémních podmínkách: co probíhá při překonávání vlastních hranic během ultramaratonu a při pohybu ve vysoké nadmořské výšce v těle a jak s ním při tom diskutuje hlava, poodhalila dvě úvodní vystoupení. Aktuální situaci digitalizace našeho zdravotnictví přiblížil Miloš Táborský. Blok kazuistik z laboratoří ukázal i to, jak napínavá detektivka může být skládání klinické mozaiky. Novou koncepci podpory laboratorních řešení Beckman Coulter představil Lukáš Palivec. Inspiraci ze světa přinesl blok Klinická diagnostika za hranicemi ČR. Dialog nazvaný Méně krve, více informací byl o zbytečných opakovaných odběrech, hemolýze a racionální indikaci a interpretaci laboratorních výsledků. Další program konference patřil neuromarkerům, jejichž význam v klinické praxi rychle roste. Závěrečný blok organizátoři vyhradili referenčním rozmezím, a to od jejich stanovení až po praktickou pravidelnou verifikaci v laboratoři.
Srdečně Vás zveme na náš stánek Beckman Coulter v rámci EFLM Strategic Conference 2026, která se uskuteční ve dnech 24. až 25. dubna 2026 v Praze, v hotelu DIPLOMAT (Evropská 15, Prague 6).
Těšit se můžete na diskusi o klíčovém vývoji, výzvách a strategických prioritách v oboru, networking a společné plánování s cílem posílit roli laboratorní medicíny v udržitelné zdravotní péči. Stránky konference naleznete zde.
Pozvánka na ESCMID 2026
Srdečně vás tímto zveme k návštěvě našeho stánku C50, kde se společně představí Beckman Coulter, Cepheid a Cytiva jako součást skupiny Danaher.
Naším cílem je ukázat vám, jak se inovace přesouvají z laboratoře do praxe a urychlují tak smysluplný dopad na systémy zdravotní péče a životy pacientů.
Přijďte se s námi potkat a prozkoumat nejnovější pokroky, které transformují diagnostiku a výzkum!
Potrebujeme racionálne indikovať, nezvyšovať objemy vzoriek a zavádzať do praxe nové špecifické vyšetrenia, ktoré by nám uľahčovali diagnostiku
V rámci odbornej konferencie DIALÓG SK 2025 tento nový model predstavila MUDr. Hedviga Pivovarníková, EuSpLM – prezidentka Slovenskej spoločnosti klinickej biochémie SLS.
Vo vašej prednáške ste uviedli, že vnímanie hodnoty laboratórnej medicíny je stále obmedzené, a to do tej miery, že bola definovaná ako „profesia bez tváre“, často nedostatočne viditeľná pre pacientov a verejnosť. Tak dajme tejto profesii tvár…
Profesia bez tváre znamená, že sme zavretí, izolovaní za múrmi laboratórií, a to nás veľmi mrzí. Realizujeme mnoho činností, máme kvalifikovaný personál, robíme diagnostiku, po ktorej nasleduje liečba a pritom o našej reálnej náplni v laboratóriu málokto vie. Aj preto nás Európska federácia pre laboratórnu medicínu vyzýva vždy 5. novembra k oslave Európskeho dňa laboratórií, pretože to nie je iba náš slovenský problém, ale celoeurópsky. Snažíme sa otvoriť dvere aj pre našich klinických pracovníkov a širokú verejnosť, aby vedeli, že laboratórium to nie je iba odovzdanie vzorky krvi, ide o systematický proces, na konci ktorého je výsledok.
Čo sa deje od momentu, keď zdravotník odoberie pacientovi vzorku, až po jej doručenie k vám do laboratória? Mohli by ste priblížiť, ako celý proces prebieha?
Na celý proces sa snažíme nazerať jednak očami pacienta a zároveň aj lekára. Takže chceme, aby pacient bol pred odberom pripravený, mal pohodlie, aby bol v určitej rovnováhe, ak sa to dá a nejde o nejaký akútny prípad. Následne by sme radi časovo sledovali cestu vzorky v prepreanalytickej fáze tzn. mimo laboratóriá, ako sa sleduje napríklad cesta balíka. Kde sa práve ten balík nachádza, nás nezaujíma. Zaujíma nás čas od odberu a čas, kedy dorazí k nám. Čo sa týka odobratej vzorky, tam by sme mali mať všetky časové faktory zaznamenané, kde sa vzorka nachádza a akú cestu si prešla časovo.
Čo všetko sa môže skúmať, respektíve odobrať?
Biologické materiály sa používajú rôzne, najčastejšie je to krv a moč. A preto, že ide o mierne invazívny zákrok – pichnutie do žily, mnoho ľudí má z toho stres. Chceli by sme, aby to pichnutie pacient absolvoval iba raz, aby vzorka bola cenná pre nás a nikde zbytočne dlho nestála, bola pri správnej teplote, v správnej skúmavke, v správnom pomere ku aditívam atď. Pretože iba správna vzorka dáva správne výsledky a správne výsledky potom nadväzujú na ďalšiu fázu, čo je postanalytická fáza a tie správne výsledky podávajú aj správnu klinickú informáciu. Takže všetko so všetkým súvisí, a keď sa to robí tak, ako sa má, lekár sa môže 100% spoľahnúť na výsledok a ďalej s ním aj pracovať.
Keď v praxi pracujete so vzorkou, dokážete za ňou vnímať aj konkrétneho pacienta alebo je to pre vás už čisto iba biologický materiál?
Našim krédom je, že za každou skúmavkou vidíme pacienta, a to je naozaj pravda. Ja som v tomto odbore už niekoľko rokov a za tým materiálom sa naozaj snažím vidieť pacienta, a preto aj so vzorkou narábame tak, aby sme nemuseli žiadať nový odber.
V súvislosti s novými odbermi sa často spomína, že lekári aj poisťovne upozorňujú na duplicitu vyšetrení – mnohé testy sa vraj robia opakovane zbytočne. Ako túto situáciu vnímate vy?
Toto je realita dňa, je to pravda. Keď sa pacient dostaví k všeobecnému lekárovi, podstúpi odber, a ak je poslaný k špecialistovi, častokrát ho absolvuje znova. Pacient nevie, že to budú tie isté vyšetrenia a ani na to nevie upozorniť. A práve eLab by nám mal pomôcť v tom, aby sme duplicity „nevyrábali“. Pretože objem vzoriek a vyšetrení všeobecne v Európe rastie, a toto asi nie je cieľ. To my potrebujeme racionálne indikovať, nezvyšovať počty vyšetrení, ale zavádzať do praxe nové špecifické a špeciálne vyšetrenia, ktoré by nám uľahčovali diagnostiku. Na druhej strane by sme však mali podať adekvátnu klinickú entitu v podobe výsledku.
Aká je podľa vás budúcnosť laboratórnej diagnostiky?
Laboratórna diagnostika sa vyvíja veľmi rýchlo. Hlavne nové technológie, ktoré nám pomáhajú. My sme však od toho, aby sme sa zbavili zbytočných manuálnych krokov, v čom nám práve moderné technológie veľmi pomáhajú. Mali by sme sa viac dostať ku klinikom, viac opustiť brány alebo steny laboratórií. Konzultovať s nimi, vysvetľovať možno nejaké interferencie, nezhodné alebo nesprávne výsledky, ktoré nesedia do klinického obrazu.
Hľadať spätnú väzbu, či je naša práca pre nich kvalitná, rýchla, spoľahlivá… A hlavne technológie by mali dnes už urýchliť a skrátiť čas odozvy (TAT). To znamená, že taký statimový výsledok by sme mohli mať v nemocnici do pol hodiny a bežné výsledky do hodiny. Ale stále pretrváva informácia, že statim do hodiny a bežné výsledky do 3 hodín alebo viac hodín. Je to všetko na nás a na organizácii práce, aby sme sa naozaj snažili tú rýchlosť trošku zvýšiť. Myslím si, že je to realizovateľné a technológie aj s moderným transportným systémom to dovoľujú.
V úvode sme hovorili o tom, že ide o profesiu, ktorá často zostáva ‚bez tváre‘, no zároveň ste zdôraznili význam komunikácie. Aká je podľa vás úroveň komunikácie medzi laboratóriom a klinickými lekármi v praxi? A aké kroky či zmeny by mohli prispieť k jej ďalšiemu zlepšeniu?
Komunikácia vo všeobecnosti je veľmi dôležitá. Vidíme, že veľmi málo sa komunikuje face to face. Pre mňa je to veľmi dobrá energia a myslím si, že klinici nás veľmi prijímajú a platí to vzájomne. V októbri sa konala odborná konferencia LABKVALITA 2025, kde boli aj zástupcovia klinických odborov, nielen odborníci z laboratórnej praxe. A práve hlavne intenzivisti alebo áristi nás žiadajú, aby sme sa dostavili k lôžku. Veľmi by privítali, aby v rámci konziliárneho vyšetrenia bol prítomný v ich tíme nielen klinický biochemik, ale aj klinický mikrobiológ, klinický farmakológ. Takže, mne sa zdá, že to, čo bolo dobre zavedené do praxe v minulosti, sa vracia a je to prospešné hlavne pre pacienta. Hovorí o tom aj nová norma ISO 15189:2022 – Pacient v centre záujmu medicínskych laboratórií.
Ako sa vám páčil DIALÓG SK 2025 a čo si z neho osobne odnášate?
Dialóg SK je prvým ročníkom na Slovensku, ale zúčastnila som sa aktívne aj obdobnej verzie v Českej republike. Tieto konferencie sú veľmi prospešnou formou edukácie a aj program bol vhodne zvolený. Touto cestou sa chcem poďakovať firme Beckman Coulter a popriať im ešte veľa elánu, síl a entuziazmu. Takéto podujatie má veľký význam, pretože sa tu zídu aj klinici z iných odborov, či už je to hematológia, neurológia alebo intenzívna medicína. Takže máme si čo povedať a odovzdať, usmerniť sa a vyvíjať odbory aj vzájomnú komunikáciu s dôrazom v prospech pacienta.
