Author Archives: BeckmanCoulter

A tak jsme se 18. května vyzbrojili rýči a odhodláním a jali se odstraňovat na pohled obzvlášť ve fázi květu úchvatnou, ale pro místní druhy škodlivou invazní rostlinu lupinu mnoholistou, známou též pod názvem vlčí bob. Od ředitele rezervace jsme se dověděli, že se tento nepůvodní druh šíří v mnoha oblastech České republiky a vytlačuje z přírody místní druhy květin. Vytváří husté porosty, ve kterých se původní druhy nedokáží prosadit. Navíc silně obohacuje půdu o dusík, čímž vytváří příznivé podmínky pro růst plevelů, jako jsou např. kopřiva nebo šťovík. Lupina mnoholistá je původní v Severní Americe, kde roste od jižní Aljašky až po Kalifornii. V České republice patří k nejnebezpečnějším invazním druhům. Zvířata na pastvinách se jí vyhýbají, protože je jedovatá.

Dovolte mi jeden poznatek: Lupina má opravdu velmi hluboké a silné kořeny a v milovické stepní půdě držela jak přibitá. Místy naše činnost připomínala pohádku O veliké řepě – „táhli, tááhli, táááhli – a najednou rup! – lupina byla venku. Zůstala po ní v zemi díra, že by se tam vešel povoz i s koňmi.“ To jen pro představu, do jaké „kytky“ jsme se to pustili. Ale stejně jako v pohádce o řepě – společnými silami se nám dílo podařilo, což jsme šli s pocitem dobře vykonané práce probrat, posoudit, zapít a zajíst do místního pohostinství.

Ředitel rezervace Mgr. Dalibor Dostál nám vyjádřil díky nejen osobně, ale i v tiskové zprávě vydané ještě týž den na webových stránkách obecně prospěšné společnosti Česká krajina.

A jak hodnotili akci sami účastníci?

Adriana Kovačičová se vyjádřila takto: „Pomoc druhým výrazne zvyšuje môj celkový pocit pohody a spokojnosti. Vyčistiť, skrášliť a zlepšiť prostredie v rezervácii v Mílovicích bol pre mňa veľký zážitok. Získala som nové poznatky o ich projekte veľkých kopytníkov spojené s ochranou prírody. Táto príležitosť firemného dobrovoľníctva podporila u mňa tvorbu vzťahu s novými kolegami s prepojením netradičného a zábavného teambuildingu.“

Martin Váňa zjistil, že díky této akci už nemusí na dovolenou, neboť: „Slunce nad hlavou, kolem krajina ,africké‘ stepi, líně se potulující stádo praturů  a do toho boj s invazivní ,šelmou‘ lupinou. Pro zážitek z exotiky není třeba jezdit do Serengeti!“

„Pomoc smysluplnému projektu, práce v krásné přírodě, příjemná společnost – to vše výrazně přehlušilo bolest nohou i rukou po boji s krásnou, avšak invazivní lupinou!“ I toto hodnocení Martina Ježka dokládá, že tento den byl přínosem nejen pro milovickou rezervaci, ale i pro nás navzdory tomu, že s každou další vyoranou lupinou našich sil postupně ubývalo.

Snad budeme v této tradici pokračovat i příští rok.

Díky všem, kdo jste se k nám letos připojili.

Alena Kunzfeldová

Analyzátor DxI 9000 nabízí několik dosud naprosto unikátních řešení. Je založen na ověřené technologii chemiluminiscence na paramagnetických částicích a vybaven tím, co i dosud činilo analyzátory řady DxI jedněmi z nejvýkonnějších na trhu – tvorbou vnitřního alikvotu a čtyřmi nezávislými reakčními pipetory.  Nově disponuje jednorázovými špičkami, které umožnily ještě zvýšit rychlost analyzátoru na 450 testů za hodinu. Současně má i nový substrát pro měření luminiscence. Ten díky mnohem vyššímu luminiscenčnímu signálu na detektoru umožňuje snížit citlivost metod a pipetovaný objem u některých testů, minimalizovat interference a především zrychlit každou analýzu minimálně o 5 minut.

Co je však na stroji nejzajímavější, je systém kamer (Precision Vision) uvnitř analyzátoru.

Každý kritický krok analýzy je totiž monitorován nikoli senzory, ale kamerami – čili je přímo vizuálně kontrolován. Jedná se v první řadě o kvalitu vzorku (bubliny, množství, sraženiny) v primární zkumavce a o kontrolu vzorku přímo ve špičkách během pipetování, a to jak alikvotu, tak přímo reakčního objemu (přesné množství, hladina, bublinky). Všechny tyto údaje jsou vyhodnoceny v rámci doporučených mezí, uloženy do paměti PC a pro každý vzorek zpětně dohledatelné.

Po skončení vlastní analýzy přichází ke slovu další kamera: tentokrát kontroluje kvalitu promývání, míchání a dávkování substrátu. Celý proces končí samostatnou dokonale odstíněnou celou luminometru.

Právě dokonalý monitoring celého procesu analýzy umožňuje analyzátoru pracovat zcela bez denní údržby. Údržba jednou týdně spočívá pouze ve vložení stojánku s mycími roztoky. Vlastní mycí procedura tedy zabere obsluze maximálně 2 minuty týdně.

Tyto novinky přímo předurčují analyzátor DxI 9000 ke spojení s automatickou linkou DxA.

Rychlost analyzátoru, absence denní údržby a možnost spolehnout se na kvalitu výsledku umožňují personálu laboratoře získat čas na to, co je skutečně důležité…

Co budete dělat s časem navíc?

Hlavním tématem byla komunikace, sdílení a předávání zdravotnické dokumentace, tzv. interoperabilita a její legislativní zastřešení. Diskutovaly se otázky standardů zdravotnické dokumentace a vliv telemedicíny na kvalitu zdravotní péče. Závěrečný den se nesl v duchu dotačních programů a doporučení pro vypracování studií k žádosti o dotaci, ale také nastolil otázky týkající se předpokládaných dopadů nařízení EHDS (Europian Health Data Space) na elektronizaci zdravotnictví. Ohlasy vzbudila i právní debata o právech pacientů o nakládání s osobními daty.

Generálním partnerem konference byla společnost STSAPRO s. r. o., která je významným dodavatelem informačních systémů a zároveň i poskytovatelem služeb v oblasti informačních technologií pro zdravotnictví.

Odbornou záštitu nad konferencí převzala Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ). ATDZ je organizace, která konstantně sleduje tento vývoj a hájí zájmy svých členů v oblasti digitalizace a telemedicíny, a to jak ve zdravotnictví, tak i v sociálních službách.

Jedním z partnerů odborné sekce byla také společnost Beckman Coulter Česká republika.

Jaký bude mít současná i budoucí legislativa vliv a dopad na český systém, o tom diskutovalo více než 40 odborníků. Ministerstvo zdravotnictví dokončilo vznik Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví (NCEZ) a přijalo většinu z dvaceti plánovaných zaměstnanců. Architekt eHealth ČR se však stále ještě hledá. Vzhledem k tomu, že plná účinnost zákona o elektronizaci zdravotnictví nastane již v lednu 2026, není možné s ohledem na finanční a časovou náročnost celého projektu čekat a ministerstvo zdravotnictví již více než rok buduje kmenové registry a jiné centrální služby eHealth a vyhlašuje veřejné zakázky, aby vysoutěžilo dodavatele na další a další nezbytné moduly a služby.

Finanční náročnost českého eHealth je něco, co bylo na konferenci INMED Digitalizace českého zdravotnictví 2023 otevřeně diskutováno, včetně jeho pokrytí ze zdrojů EU. Milan Blaha, vrchní ředitel ministerstva zdravotnictví, představil nezbytné služby, které je třeba vybudovat. Jedná se o kmenové registry, Portál elektronického zdravotnictví, služby výměnné sítě, služby vytvářející důvěru, žurnál činností a podobně. Dále je nutno zajistit maximální kybernetickou bezpečnost eHealth, standardizaci zdravotnické dokumentace, katalogy datasetů a vytvořit modul eŽádanka (pro laboratorní a radiologické vyšetření). V projektu se počítá také s vylepšením známé Tečky. Tečka by měla do budoucna sloužit jako elektronický očkovací průkaz a jako nástroj pro sdílení elektronické zdravotnické dokumentace. Ministerstvo zdravotnictví počítá také se standardizací a implementací telemedicíny.

Blíže k eHealth neboli elektronizaci zdravotnictví – jejím základem je plně elektronická a standardizovaná zdravotnická dokumentace, napojená na interoperabilní rozhraní. Jenže do dnešního dne není právě tato základní část eHealth (tedy plně interoperabilní elektronické zdravotní záznamy) v České republice naplněna. Máme tady eRecept (na léky), ePoukaz (na zdravotnické prostředky), Čtečku a portál eHealth dostupný přes vládní Portál občana. Avšak přestože tato služba funguje již více než tři roky, jsou do ní zapojeny pouze velké nemocnice, a to ještě ne všechny. Běžný český občan tedy v tuto chvíli nemá žádnou možnost, jak jednoduše nahlížet do své zdravotnické dokumentace (nejvíce údajů nejspíše zjistí z portálu své zdravotní pojišťovny). Stejně tak lékař nemá možnost jednoduše nahlížet do zdravotnické dokumentace, kterou vede jiný lékař o stejném pacientovi, aby získal širší či přímo holistický pohled na zdravotní stav pacienta, jeho současnou či minulou léčbu a podobně.

Základní kameny však již byly položeny. Od 1. 1. 2022 je v platnosti zákon o elektronizaci zdravotnictví, jehož cílem je vybudovat v ČR technické řešení pro elektronizaci a standardizaci veškeré zdravotnické dokumentace.  To by mělo do budoucna umožnit také budoucí jednodušší používání sekundárních dat, tedy používání anonymizovaných primárních dat ze zdravotnické dokumentace, typicky pro účely strategického plánování budoucího zdravotnictví, vzdělávání, výzkum a vývoj atd. A aby to nebylo tak jednoduché, musí být vzat při posuzování českého eHealth v úvahu také fakt, že v Bruselu se právě vyjednává o nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data, které umožní do budoucna přeshraniční sdílení jak primárních, tak sekundárních zdravotních dat, přičemž tento předpis donutí, ať přímo nebo nepřímo, všechny státy EU vybudovat na svém území silné a plně v EU interoperabilní eHealth systémy respektující pravidla a parametry EU.

Ministerstvo zdravotnictví své nutné výdaje na budování centrálních projektů vedoucích k základnímu eHealth vyčíslilo na 1,3mld. Kč. Největšími plánovanými položkami jsou zajištění interoperability (177,7 mil.), podpora inovativních telemedicínských projektů (170 mil.), podpora digitálních služeb a katalog služeb (160 mil.) a vnitřní náklady na vybudování NCEZ ve výši 108 milionů korun. Zdaleka největší položkou v současném plánu je však rozvoj rezortní infrastruktury elektronického zdravotnictví ČR ve výši 236 milionů Kč. Jedinou možností, jak může Česká republika tento projekt ufinancovat, je Národní plán obnovy a evropské fondy IROP.

Faktické náklady na eHealth však samozřejmě budou několinásobně vyšší. Vzhledem k faktu, že eHealth bude vybudováno jako decentralizovaný projekt, budou zdravotní data stále uložena v informačních systémech jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče, např. v nemocnicích, na poliklinikách a také v ambulancích jednotlivých lékařů. A právě tito poskytovatelé budou muset zajistit soulad svých informačních systémů se standardy celonárodního eHealth a napojení svých systémů na celonárodní integrované datové rozhraní, které tvoří páteř celého eHealth. Každý z poskytovatelů je v tuto chvíli v jiné fázi připravenosti na tyto úkoly. Lépe na tom jistě budou velké nemocnice, nejhůře zřejmě mikropodnikatelé, tedy lékaři, kteří provozují jednu či dvě ordinace. Například data ČSÚ z roku 2021 ukazují, že plně elektronickou zdravotnickou dokumentaci vede pouze 4 % praktických lékařů a 1 % pediatrů. Celkově vedou ordinace plně elektronickou dokumentaci pouze v 10 % případů. Od roku 2026 však bude tato povinnost platit pro všechny.

Výsledky konference INMED 2023 potvrdily, že právě v tuto chvíli by měli zpozornět všichni dodavatelé technologických řešení pro eHealth stejně jako jednotliví poskytovatelé zdravotní péče. ATDZ doporučuje všem odborným asociacím, jako jsou profesionální komory a svazy v oblasti zdravotnictví, asociace hájící zájmy poskytovatelů zdravotní péče a také pacientských organizací, aby bedlivě sledovaly aktuální vývoj v oblasti připravenosti ČR na eHealth a aktivně prosazovaly své zájmy.

Mgr. Lenka Kaška, M.L., LL.M. & MUDr. Soňa Šuláková

Tentokráte již nebyla návštěvnost poznamenána pandemií a účast odborníků byla rekordní – 11 500 návštěvníků stanovilo nový historický rekord návštěvnosti. Program konference byl nabitý. Posuďte sami – plenární přednášky, více než 24 sympozií, 34 workshopů, k tomu přes 2000 posterů. Rovněž účast dodavatelů byla rekordní – akce se zúčastnilo více než 100 vystavovatelů z celého světa.

Beckman Coulter se na stánku prezentoval automatizací v podobě linky DxA5000 včetně alikvoteru, ale hlavně novým imunochemickým analyzátorem. Access DxI9000 byl představen hned v pondělí 21. 5. v 11:30 a od té doby byl v obležení návštěvníků. V České republice bude tento systém představen v rámci XVI. celostátního sjezdu ČSKB v Hradci Králové (17.–19. 9. 2023). Jste srdečně zváni!

Kromě prezentace na stánku nabídl Beckman Coulter svým zákazníkům také pohled „do budoucnosti“. Tzv. Inovation Suite byla přístupná všem, kteří se chtěli podívat na připravované projekty (produkty). Beckman Coulter také připravil tři odborná sezení (workshopy) věnované MDW, DxI9000 a automatizaci.

Konference Worldlab/Euromedlab 2023 se vydařila a nastavila laťku velmi vysoko. Přejme si, aby nadcházející kongres Worldlab 2024 v Dubaji a kongres Euromedlab 2025 v Bruselu byly alespoň stejně tak úspěšné.

Odborná konference DIALOG 2023 proběhla 23.-25. dubna v Brně. Generálním partnerem konference byla společnost Beckman Coulter, organizátorem společnost EEZY. Konference proběhla pod odbornou záštitou Společnosti klinické biochemie a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.

Inovace a mezinárodní sdílení zkušeností

Konference DIALOG 2023 měla více než 130 účastníků a zastoupení tu bylo mezinárodní. „DIALOG má být i dialogem mezi různými zeměmi, protože jednu a tutéž problematiku mohou vnímat různě. Zajímá nás, jaké jsou zahraniční trendy, chceme vidět, kde naši kolegové z firmy vidí příležitosti, kde oni vidí výzvy a jak se s nimi vypořádávají. Proto tady máme zahraniční hosty a proto chceme, aby se české prostředí in vitro diagnostiky mohlo konfrontovat s tím, jak to funguje třeba v Holandsku nebo ve Švýcarsku,“  uvedl Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., obchodní a marketingový ředitel společnosti Beckman Coulter Česká republika.

Alain Siebenmann (Laboratory concepts and Automation specialist Beckman Coulter) nejprve vysvětlil specifické zvažování pro automatizaci laboratoře společností Beckman Coulter. Prvním krokem je vždy třeba jednoznačně definovat, co zadavatel od automatizačního řešení požaduje. K tomu je zapotřebí mít nejen jasně definované zákaznické požadavky a stávající procesy (nutné je přitom skutečně detailní pochopení chodu konkrétní laboratoře a chování, které se s tím pojí) a pak odběrateli jasně a transparentně vyčíslit náklady programu, a to i na jeho další rozvíjení. „Automatizovat vždy znamená myslet i na  potenciální vývoj laboratoře (růst), plány, směřování do budoucna.To vše se musí zohlednit už na začátku procesu automatizace,“ upozornil Siebenmann. Představil také aktuální projekt automatizace Zentrum für Medizin na východě Švýcarska, kde je v provozu DxA 5000. Jednalo se o první projekt tohoto typu ve Švýcarsku, linka už tam funguje ve 4. verzi a dále se rozšiřuje. O výzvách automatizačního procesu, jeho budoucnosti a společenském kontextu hovořil Paul Ladestein (Beckman Coulter Director Sales & Marketing Northern Region Beckman Coulter). „V evropské ekonomice, a to zdaleka nejen ve zdravotnictví, dnes mají všichni stejný problém – zvýšit kvalitu a snížit náklady. Toho nelze dosáhnout, když nemáte perfektně pod kontrolou své procesy. Laboratořím s tím pomáháme i tak, že je odkláníme od push k pull systému. To zní vzdáleně, ale dám příklad, o co jde. Narazili jsme třeba na problém prioritizace urgentních vzorků – a my umíme zajistit, aby návratnost troponinu (důležitá hodnota u akutního infarktu myokardu) byla vždy do stejného počtu minut, ať se děje cokoliv. Řešíme ale i jiné specifické problémy, třeba tam, kde je markantní nedostatek personálu, jako je tomu v Dánsku. A tak máme na stole „projekt snů“ – jediný kontakt člověka se zkumavkou, respektive jediný a zároveň poslední, kdo se jí dotkne, bude zdravotník na odběru. Z jeho rukou „zmizí“ vzorek v potrubní poště, projde nemocnicí do linky a zdravotník si „sáhne“ už jen na výsledky analýz, kdežto zkumavka se po dokonalém využití obsahu sama bezpečně uloží v odpadovém kontejneru. A ještě něco: řada pracovišť se snaží řešit své problémy nákupem drahé techniky, ale někdy v laboratoři pomůže už to, že si vyřešíme logistiku a standardizaci procesů. Změna kultury vždy probíhá shora dolů, a tak se získává i kontrola nad procesy a budoucím vývojem. A snažte se podnikat kroky k prediktivnímu TAT (dostupnost, fakticky to je časový interval od převzetí biologického materiálu laboratoří do zveřejnění výsledku), protože když budete svým klientům schopni sdělit, kdy přesně dostanou výsledky, a tuto dobu dodržovat, přestanou vás neustále stresovat telefonáty. Důležité je řídit laboratoř z jednoho místa, tedy centrálně, a denně vyhodnocovat výsledky práce, skutečně denně kontrolovat celý proces od odběru až po vyhození zkumavky do odpadu. Výhodné je také využívat digitální simulace, mohou odhalit, jaký proces je pro laboratoř skutečně přínosný – a podle toho můžete podniknout další kroky,“ uzavřel Paul Ladenstein výčet věcných rad a zajímavých zkušeností z praxe experta, který se digitalizací laboratoří zabývá desítky let. Právě o digitálních simulacích, „dvojčatech“ laboratorních procesů hovořil doc. Ing. Přemysl Šůcha, Ph.D. (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky). Digitální dvojče je koncept, ve kterém k reálnému systému (například výrobní linka, produkt) existuje i jeho digitální model. Tento digitální model se používá jak při vývoji a zdokonalování reálného systému, tak i jako efektivní pomoc během celého životního cyklu reálného systému (například pro úpravu nastavení).

Inovace od teorie k realizaci – DxA 5000

„Plná automatizace (TLA) byla donedávna doménou převážně velkých laboratoří s objemem v řádech tisíců zpracovaných vzorků denně. V současnosti se s ní můžeme běžně setkat také ve středně velkých a menších laboratorních provozech. Důvodů pro to je hned několik – zvyšující se nároky na kvalitu a rychlost vyšetření, orientace na laboratorní proces jako na celek, tedy včetně pre- a  postanalytické části (právě zde se děje 75 % všech laboratorních chyb a přibližně 70 % všech manuálních činností), nedostatek kvalifikovaného personálu na pracovním trhu a bezpečnější pracovní prostředí. Nedílnou součástí TLA je dnes také klinický software zajišťující automatizaci procesů spojených s řízením toku dat,“ řekl na úvod bloku Ing. Petr Suchan (Automation and Clinical IT Manager, Beckman Coulter CZ). Své „příběhy ze života“ představilo pět provozovatelů a představitelů laboratoří, v nichž v České republice společnost Beckman Coulter zavedla plně automatizované hardwarové i softwarové řešení. Na otázky moderátorky ohledně toho, co od automatizace očekávali, co jim dala, případně i vzala a co jim možná ještě teprve dá, odpovídal Ing. Rostislav Kotrla (primář Oddělení klinické biochemie Nemocnice Kyjov), Ing. Petra Kabeleová (vedoucí laboratoře PREVEDIG medical), Vladimír Kurfürst (primář Centrální laboratoře Nemocnice Opava), Petra Chadimová (vedoucí úseku klinické biochemie v Nemocnici Na Homolce) a RNDr. Zdeněk Veškrna (primář Oddělení klinické biochemie Nemocnice Kyjov). Zazněla spousta praktických informací i zkušeností. Ty se různily už proto, že šlo o rozdílné typy a velikost pracovišť i délku doby od zahájení práce s linkou. V čem se jednotliví mluvčí rozhodně shodovali, byl názor, že po implementaci linky si už provoz své laboratoře bez ní nedovede a ani nechce představit jak management, tak její pracovníci.

Imunochemický analyzátor nové generace – DxI 9000

Imunochemie je od vzniku české pobočky společnosti Beckman Coulter její vlajkovou lodí a postupem času se hlavní portfolio posunulo směrem ke stále větší a větší automatizaci. Důvod je zřejmý – moderní doba klade důraz nejen na dostupnost vlastních výsledků, ale především na odbornost laboratorního personálu jako garanci kvalitní podpory lékařů a následně špičkové péče o pacienta. Proto se imunochemie firmy Beckman Coulter prostřednictvím řady DxI ubírá směrem, který umožňuje vysoce kvalifikovaným pracovníkům soustředit se místo na rutinní obsluhu analyzátorů na nadstandardní péči a kvalitu poskytovaných výsledků. Lapidárně řečeno – uvolní jim ruce, ačkoliv laboratoř udělá mnohem víc práce. Součástí bloku o inovacích tak bylo i představení nového imunochemického analyzátoru řady Dxl, který společnosti Beckman Coulter uvádí na trh. Jde o analyzátor koncipovaný především do automatizačních linek. V souladu s konceptem celé konference i tato prezentace proběhla formou dialogu, tentokrát mezi dodavatelem a uživatelem, tedy zástupcem pracoviště, které mělo v České republice možnost analyzátor vyzkoušet ještě před oficiálním uvedením na zdejší trh. Oficiální informace z kampaně výrobce prezentovala Mgr. Ing. Tereza Tietze, produktová a aplikační specialistka Beckman Coulter. Za uživatele, tedy na druhé straně pomyslného hřiště, tu byla RNDr. Mgr. Alena Tichá, Ph.D., vedoucí úseku Speciálních analýz Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ta totiž na svém pracovišti měsíc dennodenně prakticky zjišťovala a ověřovala, jestli analyzátor opravdu funguje v souladu s tím, jak o něm informuje výrobce. Zkoušela a následně na konferenci na zjištěných datech potvrdila, že nový analyzátor opravdu dokáže změřit, co se od něj slibuje a že je opravdu natolik efektivní, inovativní a spolehlivý, jak výrobce deklaruje. V rámci konference pak proběhly i komentované diskuse a předvádění nového systému.

Laboratoře 360 °

360 ° má kruh – a tento se podařilo uzavřít, i když jde o kruh opravdu veliký. Naplněnou ambicí pořadatelů konference DIALOG 2023 bylo v tomto závěrečném bloku ukázat, že i biochemická laboratoř je článek řetězce a hraje v něm svoji úlohu. Mezi těmito články jsou pomyslné i zcela reálné dveře a iniciátor konference, společnost Beckman Coulter je i „fanda“ jejich otevírání, a to dovnitř i ven. Byl to i odraz zájem iniciátora konference o to, co všechno fakticky vede od začátku procesu až k interpretovanému výsledku.  Moderátorka diskusního bloku, prim. MUDr. Jana Čepová, Ph.D., MBA (Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LFUK a FN v Motole), mimo jiné řekla, že lékař klinické biochemie spolupracuje s kolegy v laboratoři, ale zároveň je důležitým pojítkem s klinickými pracovišti a jejich zaměstnanci. Lékař by měl práci zdravotní sestry, laboranta i analytika dobře znát, a tak své úhly pohledu na laboratoř v diskusi přiblížila nejen primářka Čepová, ale ze stejného pracoviště, avšak zcela „jiných dveří“ zdravotní sestra Alena Hálová a prof. MUDr. Richard Průša, CSc., který motolský lékařský a biochemický ústav vede. O úskalí laboratorní diagnostiky pohledem laboranta coby „člověka mezi mlýnskými kameny“ hovořil Bc. Pavel Bartoš (Oddělení klinické biochemie a imunologie FN Bulovka). RNDr. Zdeněk Švagera, Ph.D. (primář Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Ostrava) nazval své sdělení „Alfou a omegou je komunikace!“, zaměřil se v něm na tu mezi sestrami, analytiky a lékaři. Uvedl i několik příkladů z praxe, ve kterých se právě komunikace stala základem úspěšné léčby pacienta. „Komunikace je totiž důležitá pro pochopení problémů té či oné strany a k jejich následnému řešení. Mluvme spolu a vše zvládneme s nadhledem,“ vyzval účastníky v závěru svého vystoupení. 

Na závěr programu konference zástupci společnosti Beckman Coulter ještě vsunuli šedesátiminutové okénko, které bylo nahlédnutím do firmy včetně představení produktových novinek pro hematologii, rekapitulovali novinky pro imunochemii a dotkli se i oblasti močových analýz. Generální ředitel společnosti v okénku také představil dění v nadnárodní úrovni firmy.

Jana Jílková

1 2 ►