Připojte se k našemu webináři, který proběhne 25. února 2025 od 9. hodin
Tento webinář si klade za cíl prohloubit vaše povědomí o CKD, od jeho příčin a často přehlížených příznaků až po pokroky v léčbě a pacientské péči.
Pro účast na webináři se prosím zaregistrujte kliknutím na link níže:
Těšíme se na vaši účast.
Aplikace FF-BMA, integrovaná se skenery Scopio X100 / X100HT, transformuje analýzu kostní dřeně kombinací full-field imaging s vysokým rozlišením a AI podporou pro rozhodování. Tento digitální pracovní postup umožňuje hematopatologům dálkovou kontrolu vzorků, čímž zrychluje zpracování, podporuje spolupráci a zvyšuje diagnostickou důvěru.
Pro více informací si přečtěte plné znění press release:
Prezentace systému Scopio Labs proběhne, mimo jiné, i v rámci konference XXXI. PAŘÍZKOVY DNY v Ostravě.
Screening zaměřený na odhalení vrozených vývojových vad je dnes běžnou součástí prenatální péče, jaká je jeho úroveň?
Provádění screeningu vrozených vývojových vad má v Česku dlouhou historii a úroveň screenování těhotných je na mnoha pracovištích velmi kvalitní.
Ve skutečnosti se ovšem nejedná o oficiálně vyhlášený screeningový program Ministerstvem zdravotnictví. Na screeningu se podílejí gynekologové, ultrazvukoví specialisté, laboratoře a také genetici. Z pohledu laboratoří se jedná o provádění biochemických vyšetření v prvním a druhém trimestru těhotenství. Statistická data jsou vedena v Registru laboratoří provádějících screening vrozených vývojových vad. Tento registr je vedený při Referenční laboratoři pro klinickou biochemii na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy od roku 2002. V současné době je v registru vedeno 40 laboratoří. Z pohledu typu prováděného screeningu došlo v posledních 20 letech k významným změnám, kdy existuje významný přesun počtu screenovaných žen do prvního trimestru těhotenství.
O jaký typ vyšetření je největší zájem?
Dominantním typem screeningu se stal v posledních letech kombinovaný test. Část pracovišť provádí také integraci kombinovaného testu s druhotrimestrálními biochemickými vyšetřeními, čímž se parametry screeningu ještě mírně vylepšují. Samotný druhotrimestrální screening už plní svou roli jenom v případě pozdních záchytů těhotenství, ev. při nedostupnosti kombinovaného testu. Biochemické parametry jsou jak v prvním, tak ve druhém trimestru těhotenství hrazeny ze zdravotního pojištění. Ultrazvuková vyšetření si z velké části těhotné hradí samy, jelikož zatím nedošlo ke konsenzu mezi poskytovateli zdravotní péče a plátci. Nejnovější typ screeningu je založen na analýze extracelulární DNA fetálního původu. Tyto typy testů jsou označovány jako NIPT a nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Velkou výhodou tohoto typu testování je jeho vysoká senzitivita, která z pohledu hledaného onemocnění dává těhotné ženě téměř 100% odpověď, že je nenarozené dítě v pořádku. Pozitivní výsledky musejí být i v tomto případě potvrzeny invazivní metodou a následnou genetickou analýzou. V poslední době byla zahájena diskuse, že i tento typ prenatálního screeningu by měl mít svoje definovaná pravidla a měl by se stát regulérním screeningovým programem, který by měl být vyhlášen Ministerstvem zdravotnictví.
Petra Hátlová
Pán profesor, ste iniciátor a implementátor pokroku v slovenskej urológii a urologickej onkológii. Čo považujete za najprelomovejší moment?
Určite za najprelomovejšie obdobie pokladám začiatky 90. rokov minulého storočia. V tom období sa otvorili bohaté príležitosti na získavanie skúseností prostredníctvom stáží na popredných európskych urologických pracoviskách. Rovnako sa zlepšila dostupnosť poznatkov zo svetovej literatúry a moderných trendov v urológii. Tieto nové možnosti postupne ovplyvnili nielen našu prácu, ale aj činnosť ďalších pracovísk.
Pod vašim vedením dosiahlo pracovisko výborné výsledky, stalo sa uznávaným laickou aj odbornou verejnosťou doma i v zahraničí. Na čo ste najviac hrdý?
V tom čase naše pracovisko tvoril schopný, ambiciózny kolektív založený na vzájomnej dôvere, čo považujem za základný predpoklad úspechu každého pracoviska. Takmer všetci absolvovali pobyty na zahraničných pracoviskách, získali výborné postgraduálne vzdelanie a postupy. Vo svojich pozíciách dosiahli vynikajúce výsledky v liečbe, ale aj postavenie vo svojom odbore. Toto všetko sa premietlo do celkovej kvality pracoviska, stalo sa uznávaným v laickej i odbornej verejnosti. Na základe týchto výsledkov pracovisko získalo akreditáciu pre doktorandské štúdium, akreditáciu na vykonávanie špecializácie vo všeobecnej urológii, onkologickej aj pediatrickej urológii.
Doménou vášho klinického i vedeckého zamerania je problematika urologickej onkológie, predovšetkým však diagnostiky, chirurgickej a medikamentóznej liečby karcinómu prostaty. Ako vnímate vývoj onkológie ako medicínskeho odboru, od vašich profesionálnych začiatkov až po súčasnosť?
V roku 1993 som sa stal členom EORTC (European Organisation for Research and Treatment of Cancer). Pôsobenie v tejto organizácii mi umožnilo stretávať sa s uznávanými európskymi odborníkmi v oblasti urologicko-onkologickej problematiky, čo výrazne ovplyvnilo moje profesionálne zameranie. Sústredil som sa najmä na najčastejšie urologické zhubné ochorenia, a to na karcinóm prostaty a nádory močového mechúra. Predovšetkým karcinóm prostaty, ktorý je najčastejším urologickým karcinómom a celosvetovo druhým najčastejším u mužov, prešiel v priebehu rokov výraznými zmenami v diagnostike aj v liečbe. Zlepšili sa diagnostické laboratórne techniky (PSA a jeho deriváty), bioptické techniky, liečebné metódy, nízkorizikové karcinómy prostaty sa už takmer neliečia, iba sledujú. Chirurgická liečba sa od otvorenej operácie presúva na robotickú. Techniky rádioterapie zaznamenali obrovský pokrok, výsledkami dosahujú úroveň radikálnej operácie, a tým sa zároveň znižuje priestor pre chirurgickú liečbu radikálnou prostatektómiou. Nesmierny pokrok nastal v medikamentóznej liečbe metastatického ochorenia. Kým pred niekoľkými rokmi sa pacienti s metastatickým karcinómom prostaty dožívali v priemere 12 až 18 mesiacov, dnes medián prežívania presahuje 5 rokov.
V čom je podľa vášho názoru prevencia kľúčová, aby onkologické ochorenia neboli najväčším strašiakom modernej doby?
Prevencia onkologických ochorení je kľúčová pre včasný záchyt nádorových ochorení, a tým aj včasnú liečbu. V urológii ide najmä o včasný záchyt karcinómu prostaty. Na Slovensku vo včasnej diagnostike zaostávame za vyspelými krajinami. Pre porovnanie, v Českej republike sa pri prepočte na počet obyvateľov diagnostikuje raz toľko karcinómov prostaty. Približne raz toľko sa na Slovensku primárne diagnostikuje letálny metastatický karcinóm prostaty u mužov, ktorí nikdy neboli na urologickom vyšetrení. Asi sme v urológii roky prispievali k počtu mužov s odvrátiteľnými úmrtiami. Pričom stačilo jednoduché opatrenie na zlepšenie situácie, zapojiť praktických lekárov do včasnej diagnostiky tým, že budú u svojich evidovaných pacientov vyšetrovať prostatický špecifický antigén a pri stanovených hodnotách ich odosielať na urologické vyšetrenie.
Aké posolstvo z profesionálnej alebo ľudskej stránky by ste chceli zanechať svojim mladším spolupracovníkom, študentom aj tým, ktorí sa zatiaľ iba rozhodujú pre odbor urológie?
Urológia je medicínsky odbor, ktorý spája chirurgickú liečbu s pooperačnou starostlivosťou a sledovaním pacientov, medikamentóznu liečbu pre benígne i malígne ochorenia. Súčasťou urológie je aj pediatrická urológia s podobným zameraním. Tí, ktorí sa rozhodnú pre urológiu majú možnosť zúčastňovať sa na všetkých činnostiach alebo si vybrať participáciu na niektorej samostatnej zložke. Ak svoju prácu budú robiť so zanietením, ľudským a profesionálnym prístupom, určite im prinesie uspokojenie, aké som ja osobne zažíval počas celého svojho života v urológii.
Mgr. Agáta Urbanová