„Mladou generaci biochemiků nemusíme pro vzdělávání motivovat, to jsou sami dost. Náš úkol je neodradit je a dát jim možnosti,“ říká doc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D. Paní docentka je nejen předsedkyně České společnosti klinické biochemie ČLS JEP, vedoucí úseku imunoanalytických metod Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LFUK, ale i vedoucí Katedry klinické biochemie na IPVZ.
Biochemická konference DIALOG je unikátní platformou nových výzev, ale i pro a proti v oblasti biochemie. O tom všem jsme mluvili s Ing. Lukášem Palivcem, Ph.D., který je Commercial Country Leader Beckman Coulter CZ&SK. Je i jedním z nositelů myšlenky, s níž tato konference vznikla a proč se stále větším úspěchem funguje, a to už od roku 2017.
Beckman Coulter se i letos zúčastnil největšího tuzemského setkání odborníků z oblasti poruch krevního srážení – Pařízkových dnů, které se tradičně konaly v Clarion Congress Hotelu Ostrava. Tato událost zahrnovala nejen hlavní konferenci, ale také sesterskou sekci a 6. ročník konference zaměřené na paliativní péči.
Naše účast zahrnovala prezentaci na stánku a odborný blok v rámci laboratorní sekce. Na stánku jsme představili náš nový analyzátor pro digitální morfologii – SCOPIO. Návštěvníci měli možnost tento inovativní přístroj blíže prozkoumat a vyzkoušet, což sklidilo velmi pozitivní ohlasy.
Další příležitost k seznámení se s analyzátorem SCOPIO byla v odborném bloku věnovaném digitální morfologii, který proběhl v pátek 14. března 2025. Uživatelé z Čech a Slovenska zde sdíleli své první zkušenosti s tímto přístrojem. Součástí prezentace byla také praktická ukázka propojení na dálku s přístrojem a možnost vzdáleného prohlížení preparátů.
Děkujeme všem, kteří nás navštívili, a těšíme se na další setkání na Pařízkových dnech v příštím roce!
Vážení a milí,
Rádi bychom Vás srdečně pozvali na prestižní Congress of the European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases (ESCMID), který se bude konat ve dnech 11.–15. dubna 2025 ve Vídni, Rakousko.
Tento kongres je výjimečnou příležitostí k setkání s odborníky z celého světa, sdílení nejnovějších poznatků a inovací v oblasti klinické mikrobiologie a infekčních nemocí a navázání cenných kontaktů.
Na našem stánku (č. E10) budete mít možnost se seznámit s nejnovějšími produkty a řešeními od společnosti Beckman Coulter, které Vám mohou pomoci zlepšit diagnostické procesy a pacientskou péči. Naši odborníci Vám rádi zodpoví veškeré dotazy a poskytnou podrobné informace o našich nejnovějších technologiích a inovacích. Více informací naleznete také zde.
Těšíme se na setkání s Vámi.
Již na počátku roku jsme se zúčastnili Odborného hematologického semináře, které společně pořádají Oddělení klinické hematologie Ústavu laboratorní medicíny FN Ostrava a Ústav laboratorní medicíny Lékařské fakulty Ostravské univerzity. O krátké zhodnocení jsme požádali jednoho z klíčových organizátorů a primáře Oddělení klinické hematologie FN Ostrava – Ing. Martina Pulcera, Ph.D., MBA.
Naše oddělení klinické hematologie Ústavu laboratorní medicíny Ostrava a Ústav laboratorní medicíny Lékařské fakulty Ostravské univerzity společně uspořádali v pátek 17. ledna 2025 v přednáškovém sále Domova sester již tradiční „Odborný hematologický seminář“. Podobně jako v minulých letech se i letos sešlo více než 100 účastníků nejen z Moravskoslezského kraje, ale přijeli také zástupci z jiných fakultních, krajských a městských nemocnic. Nechyběli ani odborníci ze soukromých laboratoří. Vzdělávací akce byla pořádána dle Stavovského předpisu České lékařské komory a schválena Českou asociací sester. Dále byla zveřejněna na stránkách České hematologické společnosti.
Program semináře zahrnoval tři hlavní bloky. První část se věnovala mnohočetnému myelomu. Přednášky se zaměřily na klinické aspekty tohoto onemocnění, významu plazmatických buněk, laboratorní diagnostiku z pohledu biochemické a hematologické laboratoře. Nakonec zazněly velmi zajímavé prezentace několika vybraných kazuistik.
Druhá část se zaměřila na oblast hemostázy. Témata zahrnovala tromboprofylaxi u kriticky nemocných, použití emicizumabu, vyšetřování PT-INR pomocí POCT a problematiku lupus antikoagulans.
Poslední blok přednášek se zaměřil na vybrané zajímavosti a novinky nejen z hematologie. Diskutovalo se o informačních technologiích v klinických laboratořích, velmi zajímavá byla prezentace o možnostech vyšetřování periferní krve a kostní dřeně pomocí digitální morfologie, manažerka kvality ÚLM se podělila o své zkušenosti s Blue SLP a poslední sdělení shrnulo vliv pohybové aktivity na naše zdraví.
Účastníci v plné míře využili prostor pro diskuze nejen s přednášejícími. Velmi živě se také hovořilo u stánků firem, které akci podpořily. Seminář se velmi povedl a účastnící odjížděli domů spokojeni s množstvím nových informací a podnětů. Již nyní připravujeme další ročník.
Martin Pulcer
Ve dnech 16.–18. března 2025 proběhla v pořadí sedmá, tedy již tradiční odborná konference DIALOG. Dějištěm jeho konání byla opět jihomoravská metropole, tentokrát ale místo přímo v jejím centru – Hotel Passage Brno. Generálním partnerem celé konference byla společnost Beckman Coulter. Hlavním odborným garantem konference letos byl prof. MUDr. Richard Průša, CSc., přednosta Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Odborné záštity poskytla Česká společnost klinické biochemie České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Organizaci celé akce zajistila společnost EEZY Events & Education.
Hlavním tématem letošního Dialogu byla diferenciální diagnostika sepse. Nahlížena a diskutovaná byla v nejširším zorném úhlu. Výsledných 360 ° se odbornému garantovi bloku profesoru Matějovičovi podařilo zprostředkovat díky různým pohledům na sepsi: od manažera nemocnice, přes léčebnou a preventivní péči, kliniky, až po pohledy z biochemické a mikrobiologické laboratoře.
Samostatný odborný blok tentokrát dostaly kazuistiky. Mezi nimi byla i ,,autokazuistika” – případovou studii vlastního těžkého onemocnění covidem z pohledu lékaře biochemika přednesl profesor Tomáš Zima.
Téma dalšího odborného bloku spojuje jediný, zato nesmírně důležitý pojem: rovnováha. Nesnadným dosažením rovnováhy ve vlastní biochemické praxi, ale i mezi (neméně vlastní!) hlavou a tělem čili hledáním cesty, jak se z toho všeho nezbláznit, se zabývali každý zvlášť i společně neuropatolog, psychiatryně a odborníci na IT v biomedicínských laboratořích.
Vlastní odborný blok měla hematolologická diagnostika – starinky, novinky a budoucnost.
Blok „Zpověď mladých…“ přinesl prostřednictvím krátkých prezentací a interaktivní diskuse autentický pohled mladých odborníků na současné i budoucí výzvy laboratorní medicíny, zejména v oblasti klinické biochemie.
Závěr programu, okénko BC, patřil Beckman Coulter & Immunotech.
JJ
Připojte se k našemu webináři, který proběhne 25. února 2025 od 9. hodin
Tento webinář si klade za cíl prohloubit vaše povědomí o CKD, od jeho příčin a často přehlížených příznaků až po pokroky v léčbě a pacientské péči.
Pro účast na webináři se prosím zaregistrujte kliknutím na link níže:
Těšíme se na vaši účast.
Druhý den konference DIGI transformace 360 ° tak měli její účastníci možnost navštívit výzkumné pracoviště RICAIP Testbed v nové budově Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.
Moderní průmyslové podniky řeší otázku, jak v reálném čase pružně reagovat na měnící se poptávku po produktech a jak efektivně uspokojovat individuální požadavky zákazníků. Nejde jen o rozmanitost portfolia nebo o zkracování doby nutné pro uvedení nových produktů na trh, ale i o možné nové cesty vytváření přidané hodnoty a vznik nových obchodních modelů. Druhý den konference DIGI transformace 360 ° tak měli její účastníci možnost navštívit výzkumné pracoviště RICAIP Testbed v nové budově Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Viděli výzkumné a experimentální prostředí, kde si zájemci o automatizovanou a digitalizovanou výrobu podle principů Průmyslu 4.0 mohou vyzkoušet inovativní řešení pro chytré továrny (ale například i laboratoře!), ověřovat jejich kompatibilitu, funkčnost a účinnost, simulovat a optimalizovat výrobní a související vnitropodnikové procesy.
Základem RICAIP Testbedu Praha je flexibilní výrobní linka pro současnou výrobu různých typů výrobků v řadě variant. Kombinuje různé technologie, jako je aditivní výroba, obrábění, robotická manipulace, inteligentní dopravníkové systémy, spolupráce robota s člověkem, automatizované sklady a další. Díky flexibilnímu propojení univerzálních výrobních zařízení a sofistikovanému řídicímu systému lze využívat stejné prostředky k provádění různých operací, které jsou optimálně rozvrhovány podle potřeby. Klíčová je pro Testbed existence digitálního dvojčete, tedy virtuálního modelu výrobku, výrobního procesu a celého výrobního zařízení propojeného řadou senzorů v reálném čase s fyzickým světem v kyberneticko-fyzický prostor. S pomocí pokročilého software lze „dvojčetem“ realizovat digitální návrh nových produktů, simulovat a virtuálně zprovoznit celou výrobní linku, optimalizovat výrobek a výrobní proces. Testbed je proto unikátní infrastrukturou pro otevřenou spolupráci napříč průmyslem a akademickou sférou.
PhDr. Jana Jílková
První den konference proběhl v hotelu Grandior a přinesl pohled na digitalizaci zdravotnictví z různých oblastí zdravotnického sektoru, debatovalo se o pozitivních zkušenostech i o nedostatcích, se kterými se zdravotníci během své praxe setkávají či by se setkávat mohli. Den provázela svým slovem MUDr. Soňa Šuláková.
Prvním mluvčím úvodního dne byl Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., generální ředitel Beckman Coulter Česká republika, který se ve svém proslovu zaměřil na to, proč se společnost Beckman Coulter věnuje digitalizaci. „Naše společnost, jako přední dodavatel laboratorní technologie, je účastníkem laboratorního procesu, který ve své podstatě z lidského vzorku vyrábí čísla – interpretované výsledky. Tím se stává přímým účastníkem procesu digitalizace. Digitalizace je fenomén dnešní doby, oblast zdravotnictví nevyjímaje. V moderní nemocnici nelze laboratoř vnímat jako samostatný celek, ale jako součást celého komplexu, a to i v souvislosti návaznosti na IT infrastrukturu. Proto se domnívám, že každá nemocnice by měla mít laboratoř, která svým řešením umí do daného celku zapadnout,“ řekl. Ve svém proslovu dále uvedl, že akce, kromě toho, že reflektuje trendy v oblasti digitalizace zdravotnictví a laboratoří, je důležitá i v tom, že se na ní potkávají lidé z různých oborů a oblastí medicíny, což je v procesu digitalizace zdravotnictví zásadní.
Zahájení konference se účastnila i docentka Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., předsedkyně výboru České společnosti klinické biochemie ČLS JEP, která upozornila na přínos digitalizace i na nutnost mezioborové interakce. Mgr. Ondřej Velek, Ph.D., ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, poukázal na nutnost digitalizace a přiblížil plán druhého dne konference, který probíhal na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) a v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).
Úvodního slova odborné části se ujal Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví České republiky. „Důležitým bodem digitalizace medicíny je proces transformace teorie do klinické praxe.“ Součástí této cesty jsou i otázky registrů ve zdravotnictví, začlenění umělé inteligence do lékařské praxe a podobně.
Transformace teorie do klinické praxe
Transformace teorie do klinické praxe bylo i téma prvního odborného bloku prvního dne. Odborným moderátorem této části dne byl prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc. Tématem diskusního bloku byly mimo jiné registry, kterých se dotkl RNDr. Daniel Klimeš, vedoucí odboru informačních technologií Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Zmínil, že celá řada registrů již funguje. Jako příklad uvedl Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, který denně edituje 14 krajských úřadů a eviduje přes 30 tisíc poskytovatelů. Z dalších již fungujících registrů uvedl Národní registr zdravotnických pracovníků s téměř 390 tisíci fyzických osob. Zároveň poukázal na to, že další registry budou muset vzniknout, například registr pacientů.
K dalším diskutujícím patřil i Bc. Petr Foltýn, MUDr. Albert Štěrba, neurochirurg z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a předseda Mladí lékaři, z.s., Mgr. Michal Štýbnar, koordinátor projektů Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc, a docent Ondřej Volný, Ph.D., z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a předseda České společnosti pro odbornou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP.
Diskuse se aktivně účastnil i prof. Táborský, který představil model klinicky orientované a hrazené digitální medicíny cílený na pacienty s chronickým srdečním selháváním. „Epidemie srdečního selhávání bude tak velká, že se bude počtem pacientů blížit polovině pacientů léčících se s diabetem,“ uvedl důvod, proč je projekt digitalizace cílený na srdeční selhávání tak důležitý, a zároveň prohlásil, že tento model může být inspirací pro další obory.
Digitalizace nemocnice
Druhý odborný blok měl název: Digitalizace nemocnic: Výzvy, pokroky a řešení pro budoucnost zdravotnictví. Odborným moderátorem této části konference byl docent MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH, z Oblastní nemocnice Mladá Boleslav.
Tématy bloku byly aspekty digitalizace se zaměřením na přímou zkušenost. Docent Dudra ve svém úvodním slovu zmínil, že: „Ďábel digitalizace se skrývá v detailech.“
Následně upozornil, že je nutné diskutovat nejen o přínosech digitalizace, ale že je třeba upozorňovat i na potíže, se kterými se v procesu digitalizace nemocnice potýkají. „V této zemi digitalizuje každá nemocnice, ale to ve skutečnosti není pravda. Stav informačních systémů nemocnic není jednotný a proces digitalizace v jednotlivých nemocnicích nemá jasná pravidla. Nemáme standard či návod, jak postupovat v digitalizaci, každý digitalizuje tak, jak myslí, že je to správně, a podle toho, na co má finance,“ dodal během své řeči.
Dalším z diskutujících byl Mgr. Et. Mgr. Jan Alexa, náměstek pro IT Fakultní nemocnice Bulovka, MUDr. Vít Lorenc, předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec, a Ing. Norbert Schellong, MPH, ředitel Nemocnice Havířov.
V diskusi se rozvinula debata o umělé inteligenci ve zdravotnictví a o tom, že s jejím zavedením mnohdy vyskakuje řada problémů a složitých úkolů, které je třeba řešit. Pouze tak může být AI v praxi užitečná.
Technologie, které mění tvář nemocnic i laboratoří
Třetí blok prvního dne konference měl název Inovativní přístupy a technologie, které mění tvář moderních nemocnic a laboratoří. Odborným moderátorem akce byl MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., vedoucí ústavu Klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice Plzeň.
Blok byl zaměřen na inovace v laboratořích a v medicíně a debatovalo se i o tom, zda po zavedení inovací je možné prokázat, že inovace přinesla očekávaný efekt. „Inovace a digitalizace medicíny uvnitř laboratoří je na výborné úrovni. Ovšem úroveň, kterou vidíme před laboratoří a za laboratoří, je trošku horší. Pro laboratorní pracovníky je hodně těžké zjistit, zda inovace vedla k benefitu pro pacienta, protože indikátory kvality, které v laboratoři používáme, je někdy těžké svázat s tím, zda ke zlepšení skutečně došlo,“ uvedl ve své řeči.
Mgr. Ziad Khaznadar, vedoucí centrálních laboratoří Fakultní nemocnice Bulovka ve svém příspěvku přiblížil, jak inovace centralizovaných laboratoří v nemocnici Na Bulovce pomohly pacientovi.
Ing. Jidřich Maksant, vedoucí IT laboratoře AGEL přiblížil zkušenosti se zaváděním inovací v řetězci AGEL. Konkrétně mluvil o digitalizaci histologických preparátů, digitalizaci svozových tras a standardizaci elektronické komunikace.
Mgr. Jaroslav Šíp z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze přiblížil možnosti robotizace a zavádění umělé inteligence ve zdravotnictví a v laboratorní medicíně. Uvedl možnosti využití dronů, s jejichž pomocí by se například daly transportovat laboratorní vzorky. Dalším bodem jeho přednášky bylo využití robotů, kteří by mohli v nemocnicích plnit průvodcovskou roli pro pacienty, mohli by se podílet na transportaci laboratorních vzorků či by mohli být pro pacienta společníkem a mohli by s ním komunikovat.
Petra Hátlová
