Jak hodnotíte letošní výběr témat konference a co vás přesvědčilo, abyste se s týmem Beckman Coulter pustil do její přípravy?
Věděl jsem, že to bude obrovská práce, která mi zabere spoustu času, většinou na úkor něčeho jiného, ale je to věc, která mě baví. Spolupráce s týmem Beckman Coulter je výborná, proto jsem do toho šel. Jejich proaktivní a avantgardní způsob plánování mám rád. Přístupy a komunikace „beckmanů“, jejich vstupy do programu a nápady, co nového udělat, ta otevřenost k novým věcem i nezvyklým formátům prezentace se mnou rezonují. A když se podaří diskusní blok jako byl Méně krve, více informací, tak si říkám, že to bych jinde nezažil, nikde jinde by se mi nepodařilo dát to takto dohromady. Nedostal bych podmínky, aby se to dalo zrealizovat. Toho si vážím asi nejvíc. Vyjádřit, kolik procent obsahu konference bylo z mé hlavy a kolik od nich, neumím, ale výborné bylo, že když jsem s něčím přišel, respektovali to a organickou diskusí jsme sestavili i finální podobu. Ale kdo někdy takovou akci připravoval, určitě mi potvrdí, jak dynamický proces to je a s kolika změnami si musí zúčastnění v jeho průběhu poradit. Náročné je to ale pro všechny zúčastněné strany. Výborné bylo i zajištění akce společností EEZY, jejich management celé konference je dokonalý.
Podařilo se vám společným úsilím vyhmátnout to opravdu up to date?
To by asi měli posoudit především posluchači v sále, za mě ano. Ale podotýkám, že jsem hodně ovlivněný tím, že moje témata byla výběru, který na konferenci zazněl.
Která vystoupení vás osobně nejvíc zaujala?
K vystoupením, která mě nejvíc zaujala nebo i překvapila, určitě patřila ta v odborném bloku nazvaném Klinická diagnostika za hranicemi České republiky. Představili se v něm i dva naši laboratorní kolegové z postsovětských republik. Během příspěvku Ivana Teličkuna z Ukrajiny jsem si uvědomil, jak moc těžké je fungovat relativně dobře jako laboratorní celek, tam navíc ve válečných podmínkách, co všechno musí neustále předělávat, co všechno musí vydržet – klobouk dolů! Výborná a velmi inspirativní byla i Živilé Jaciké z Litvy, tato země je i pro nás vzorem digitalizace laboratorních procesů. Mě osobně při poslechu jejího příspěvku také hodně zaujalo, jakou pozornost věnují vnitřní nejistotě měření, procento možné odchylky totiž udávají i jako součást výsledku, který odchází z laboratoře. My také víme, že bychom i tento údaj měli sdělovat ven, ale máme obavy, že by mimo laboratoř působil zmatečně. Navíc porovnávat ho pak mohou laboratoře navzájem. Ale ta nejistota měření je úplně normální. Hodně se o tom mluví, ale tady jsem poprvé slyšel, že tento údaj opravdu někdo vydává – a je to laboratoř v Litvě. Pokud i s tímto údajem jdete ven, ukazuje to na dobré sebevědomí. Dalším překvapením byl jejich přístup k marketingu: Živilé přešla ze soukromé laboratoře do státního zařízení a jeho služby propaguje facebookovou kampaní. To by u nás bylo nepředstavitelné.
JJ
Access MeMed BV
Toto schválení umožní širokou dostupnost testu na imunochemických analyzátorech DxI 9000 a Access 2, což zdravotnickým pracovníkům umožní rozlišit bakteriální a virové infekce přibližně do 20 minut. Modelové situace naznačují, že zavedení testu by mohlo v evropských zdravotnických systémech snížit náklady až o 80 milionů EUR díky omezení zbytečných hospitalizací a diagnostických vyšetření. Bylo prokázáno, že test zlepšuje klinické rozhodování, podporuje omezení zbytečného užívání antibiotik a posiluje iniciativy antimikrobiální stewardship. Celý text tiskové zprávy naleznete zde.
Běh pro Světlušku 2026
Tato úžasná iniciativa poskytuje neocenitelnou pomoc a naději těžce zrakově postiženým lidem a my jsme pyšní, že můžeme být její součástí. Ani tento rok nebyl výjimkou a naše odhodlání pomáhat bylo silnější než kdy předtím.
Tradičním útočištěm pro všechny běžce a účastníky se před samotným startem stalo přízemí hotelu Mama Shelter Praha v blízkosti pražského Výstaviště. Následně jsme se přesunuli na Výstaviště, které se mezitím proměnilo v rušné centrum plné energie a dobré nálady. Kromě registrace a příprav na běh byl připraven i bohatý doprovodný program, který zahrnoval skvělou hudební produkci, jež navodila tu správnou atmosféru. Těsně před startovním výstřelem pak všechny rozehřála a nadchla strhující bubenická show, která dodala celému večeru dynamický náboj.
Běžci vybíhali přímo z Výstaviště a měli na výběr ze dvou pečlivě připravených okruhů – kratšího a delšího. Krása této události spočívá v její inkluzivitě; nebylo vůbec nutné běžet, trasu šlo klidně projít, což umožnilo zapojit se opravdu každému, bez ohledu na kondici. Hlavní bylo zúčastnit se a podpořit dobrou věc.
V chladném, ale jinak slunečném čtvrtečním odpoledni se nás sešlo několik desítek, včetně našich nejmladších kolegů a jejich rodin. Jejich přítomnost dodala celé události kromě charitativního aspektu i další, velmi cenný rozměr. Byla to opravdu skvělá ukázka toho, jak můžeme společně nejen pomáhat, ale i tvořit silnou a soudržnou komunitu.
Strategická konference EFLM: Budoucí směřování laboratorní medicíny
Hlavními tématy prvního dne byly krom jiného harmonizace EFLM v laboratorní medicíně a priority její činnosti či inovace a technologie využívající AI v diagnostice. Závěrečný blok prvního dne byl věnován panelové diskusi organizované ve spolupráci s MedTech Europe, která spojila přední společnosti v oblasti IVDR, aby se zabývaly výzvami, kterým čelí laboratorní medicína. Blok moderoval Profesor Tomáš Zima a představili se na něm zástupci společností Snibe (V. Chen), Siemens Healthineers (M. Fuhrer), Roche (A. Hallersten), Abbott (J. Martins) a Beckman Coulter (John D. Winter). Po krátkých představeních společností se diskuse rychle přesunula k sdíleným výzvám, jako je implementace IVDR, regulační složitost, inovace a zajištění udržitelného přístupu k vysoce kvalitní diagnostice.
Druhý den konference se věnoval spolupráci s klinickými lékaři, sdílení osvědčených postupů, strategii do budoucna. Podstatná část programu byla také zaměřena na mladé vědce a jejich zviditelnění, vzájemnou komunikaci a vzdělávání.
Konference EFLM 2026 jasně ukázala, že laboratorní medicína stojí na prahu významných změn. Potřeba harmonizace, integrace inovativních technologií, jako je umělá inteligence, a efektivní implementace regulací, jako je IVDR, jsou klíčové pro zajištění vysoké kvality a udržitelnosti diagnostiky. Aktivní dialog mezi průmyslem a odborníky, stejně jako podpora mladých vědců a neustálé vzdělávání, jsou nezbytné pro formování budoucnosti oboru a posílení jeho role v péči o pacienty. Tato konference představovala důležitý krok k definování strategických směrů, které povedou laboratorní medicínu vpřed.
Networkingové setkání Výboru mladých vědců EFLM
Akce spojila mladé vědce a lídry EFLM ve formátu interaktivního kulatého stolu, který podpořil otevřenou diskusi, sdílení zkušeností a profesní růst. Každý kulatý stůl byl spolu-moderován jedním zástupcem EFLM a jedním zástupcem Beckman Coulter, což posílilo skutečnou spolupráci mezi akademií a průmyslem.
Diskuse se zaměřily na klíčová témata relevantní pro profesionály na začátku kariéry jako například – „Kariéra a zaměstnatelnost“, „Výzkum a akademická sféra“, „Základy vedení: delegování a mentoring“ či „Komunikace a spolupráce“. Setkání vytvořilo otevřený prostor pro účastníky k výměně názorů, hledání rad a navazování smysluplných spojení.
Tato událost podtrhuje náš trvalý závazek k rozvoji laboratorní medicíny. Podporou nové generace vědců a posilováním strategického dialogu s lídry v oboru aktivně přispíváme k řešení klíčových výzev, které utvářejí budoucnost zdravotnictví.
Generálním partnerem tradiční konference s mezinárodní účastí byla společnost Beckman Coulter. Odborné záštity poskytla Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP, Fakultní nemocnice Plzeň a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Hlavním odborným garantem konference byl MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň. Organizaci celé akce zajistila společnost EEZY Events & Education.
Vítězství je v hlavě
Pro lidský život není důležité jen racionální analytické myšlení, ale i vlastní vnitřní odhodlání a budování schopnosti překonávat své vlastní meze. Co probíhá při překonávání vlastních hranic během ultramaratonu a při pohybu ve vysoké nadmořské výšce v těle a jak s ním při tom diskutuje hlava, poodhalila dvě vystoupení zařazená do bloku nazvaného Dialog mezi hlavou a tělem. „Je hezké běhat, jak je vám pohodlné, ale to není cesta na vrchol. Pokud se s diskomfortem hlava nenaučí srovnávat při tréninku, bude to konec i při závodě. Vítězství je v hlavě, jde o motivaci, o přístup k překážkám,“ řekl ve své přednášce Radek Brunner, sportovec, podnikatel, atlet a vítěz ultramaratonu Spartathlon 2025. Svůj trek na střeše světa (i zajímavá biochemická pozorování z něj) přiblížila Mgr. Marcela Mikešová, vedoucí Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Homolka, Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Radek Brunner, sportovec, podnikatel, atlet a vítěz ultramaratonu Spartathlon 2025
Mgr. Marcela Mikešová, vedoucí Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Homolka, Fakultní nemocnice Motol a Homolka
Digitalizace zdravotnictví 2026
O současném stavu a budoucnosti digitalizace českého zdravotnictví do roku 2030, ale i o úzké souvislosti digitalizace s prevencí kardiovaskulárních onemocnění a dosavadních zkušenostech s využíváním E-health hovořil prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ing. Jindřich Maksant, vedoucí oddělení IT systémů ve společnosti AGEL a.s., svůj příspěvek zaměřil na elektronizaci laboratorních procesů v rámci AGELLAB, která je založena na datových standardech a jednotné elektronické komunikaci. Věnoval se také správnému nastavení laboratorních metod a upozornil na limity klinických systémů.
prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ing. Jindřich Maksant, vedoucí oddělení IT systémů ve společnosti AGEL a.s.
Kazuistiky 2.0 aneb Když laboratorní medicína rozhoduje
Blok kazuistik z laboratoří ukázal, jak napínavá detektivka může být skládání klinické mozaiky. Interaktivní kazuistiky účastníkům konference přiblížily důležitost kombinace klinického a laboratorního vyšetření, jejich indikace, výhody i úskalí. Odborným garantem bloku byl MUDr. Ondřej Kyselák, Ph.D., primář oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Zazněl tu například soubor zajímavých kazuistik doc. MUDr. Radomíra Hyšplera, Ph.D., přednosty Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jeho prezentace zahrnula tři kazuistiky – Hiratova nemoc vytvářející patologický pool inzulinu se závažnými hypoglykemiemi, interferenci léčbou indukovanou přítomností heterofilních protilátek a hypofosfatemii z respirační alkalózy.
Moderátor Petr Suchoň představuje diskutující v odborném bloku Kazuistiky 2.0. Zleva sedící: MUDr. Ondřej Kyselák, Ph.D., EuSpLM, doc. MUDr. Radomír Hyšpler, Ph.D., MUDr. Lukáš Tichý, MUDr. Eva Zvárová a MUDr. Denisa Viczénová
LaBCare – expertní péče o laboratoř očima jejího dodavatele
Novou koncepci prioritní expertní podpory laboratorních řešení pro zákazníky společnosti Beckman Coulter z pohledu dodavatele představil diskusní panelový blok moderovaný Ing. Lukášem Palivcem, Ph.D., obchodním a marke- tingovým ředitelem společnosti Beckman Coulter Česká republika. Podporu v LaBCare v rámci vědecké a publikační činnosti přiblížil Ing. Miroslav Janošík, Ph.D. (Marketing Manager). Dále za Beckman Coulter v diskusi vystoupil Ing. Miroslav Bischof (Application and Product Support Manager), Ing. Petr Suchan (Workflow and IT Manager), Ing. Jiří Vávra (Servis Manager) a Ing. Petr Lehnert (Sales Manager).
V bloku LaBCare vystoupili (zleva): Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., Ing. Miroslav Bischof, Ing. Miroslav Janošík, Ph.D., Ing. Petr Suchan, Ing. Jiří Vávra a Ing. Petr Lehnert
Inspirace ze světa
V bloku Klinická diagnostika za hranicemi ČR se představili i dva laboratorní pracovníci z postsovětských republik. Ivan Teličkun z Ukrajiny přiblížil, jak těžké je fungovat relativně dobře jako laboratorní celek i v jinak obtížně představitelných válečných podmínkách. Velmi inspirativní byla Živilé Jaciké z Litvy, její země je i pro nás vzorem digitalizace laboratorních procesů. Překvapivý byl i její přístup k marketingu: Živilé přešla ze soukromé laboratoře do státního zařízení a jeho služby propaguje facebookovou kampaní. Pro nás nezvyklé je i to, že procento možné odchylky její pracoviště udává i jako součást výsledku, který odchází z laboratoře.
Živilé Jaciké (LIT), Paul Ladestein (NL) a Ivan Teličkun, MSc. (UKR) byli disktujícími v bloku Klinická diagnostika za hranicemi ČR
Méně krve, více informací
„Každodenně vystavujeme naše pacienty odběru krve – mnohdy opakovaně, mnohdy v objemech až 40× přesahujících analytickou potřebu. Třetina pacientů v intenzivní péči získá kvůli odběrům krve na diagnostická vyšetření anemii a významná část laboratorních výsledků se opakuje bez skutečného klinického dopadu,“ řekl Daniel Rajdl, odborný garant tohoto bloku. S klinickými odborníky na preanalytickou fázi a indikaci a interpretaci laboratorních výsledků diskutoval témata demand management (správná indikace správného vyšetření, adekvátní objem materiálu) a prevence opakovaných odběrů způsobených hemolýzou jako nejčastější preanalytickou chybu v laboratoři. Pravdou ale je, že k hemolýze – v určité míře – dochází vždy. Hemolytický index může sloužit i jako indikátor kvality odběru, ale důvodů hemolýzy může být víc než jenom kvalita odběru na straně sestry.
Odborný blok Méně krve, více informací vedl hlavní garant konference MUDr. Daniel Rajdl, Ph.D. Diskutujícími byli (zleva): prof. MUDr. Mgr. Jiří Pařenica, Ph.D., MUDr. Jakub Kletečka, Ph.D., MUDr. Pavel Brož, Ph.D., Mgr. Adéla Vlasáková a Petra Tomková
V hlavní roli neuromarkery
Další program konference patřil neuromarkerům, jejichž význam v klinické praxi rychle roste. O směřování k personalizované neurologii a nových biomarkerech v revidovaných doporučeních CSF (cerebrospinal fluid – mozkomíšní mok) diagnostiky hovořila doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., z Oddělení klinické biochemie v Ústavu klinické biochemie Fakultní nemocnice Ostrava. Součástí bloku byly i biomarkery Alzheimerovy nemoci jako klíče k biologické léčbě a také vývoj diagnostických kritérii Alzheimerovy demence a úskalí syndromu demence. Včasná diagnostika a sledování průběhu neurodegenerativních onemocnění pomocí biomarkerů mají zásadní význam pro stratifikaci pacientů a mohou přispět i k efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů.
Zleva: MUDr. Filip Caisberger, doc. RNDr. Pavlína Kušnierová, Ph.D., MUDr. Jiří Cerman, Ph.D., a MUDr. Iva Kalusková diskutovali v bloku V hlavní roli neuromarkery
Referenční rozmezí: od dat k implementaci
Závěrečný blok organizátoři vyhradili referenčním rozmezím. Odborným garantem bloku byl prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. (Institut klinické a experimentální medicíny a Ústav imunologie a klinické biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy). Účast na konferenci letos přijal také Prof. Dr. Med. Georg Hoffmann, zakladatel a lékařský ředitel Trillium GmbH v Německu. Svá vystoupení zaměřili na referenční rozmezí v celé šíři jejich použití: od přímých metod určení a „klasických“ statistických postupů k nepřímým metodám a moderním statistickým nástrojům, od populačních referenčních intervalů k individuálním intervalům. Zmínili také rozdíly mezi referenčními intervaly a rozhodovacími limity. Poslední přednášející byla Mgr. Lenka Fait Dvořáková, bioanalytička z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň. Na závěr byly diskutovány i výhody a nevýhody různých odhadů referenčních intervalů a došlo i na hodnocení potřebnosti referenčních intervalů a otázky jejich praktického využití.
Dalším zahraničním přednášejícím na konferenci DIALOG 2026 byl v bloku Referenční intervaly v praxi Prof. Dr. med. Georg Hoffmann (GER)
Mgr. Lenka Fait Dvořáková, bioanalytička z Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň
