Hlavním tématem byla komunikace, sdílení a předávání zdravotnické dokumentace, tzv. interoperabilita a její legislativní zastřešení. Diskutovaly se otázky standardů zdravotnické dokumentace a vliv telemedicíny na kvalitu zdravotní péče. Závěrečný den se nesl v duchu dotačních programů a doporučení pro vypracování studií k žádosti o dotaci, ale také nastolil otázky týkající se předpokládaných dopadů nařízení EHDS (Europian Health Data Space) na elektronizaci zdravotnictví. Ohlasy vzbudila i právní debata o právech pacientů o nakládání s osobními daty.

Generálním partnerem konference byla společnost STSAPRO s. r. o., která je významným dodavatelem informačních systémů a zároveň i poskytovatelem služeb v oblasti informačních technologií pro zdravotnictví.

Odbornou záštitu nad konferencí převzala Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ). ATDZ je organizace, která konstantně sleduje tento vývoj a hájí zájmy svých členů v oblasti digitalizace a telemedicíny, a to jak ve zdravotnictví, tak i v sociálních službách.

Jedním z partnerů odborné sekce byla také společnost Beckman Coulter Česká republika.

Jaký bude mít současná i budoucí legislativa vliv a dopad na český systém, o tom diskutovalo více než 40 odborníků. Ministerstvo zdravotnictví dokončilo vznik Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví (NCEZ) a přijalo většinu z dvaceti plánovaných zaměstnanců. Architekt eHealth ČR se však stále ještě hledá. Vzhledem k tomu, že plná účinnost zákona o elektronizaci zdravotnictví nastane již v lednu 2026, není možné s ohledem na finanční a časovou náročnost celého projektu čekat a ministerstvo zdravotnictví již více než rok buduje kmenové registry a jiné centrální služby eHealth a vyhlašuje veřejné zakázky, aby vysoutěžilo dodavatele na další a další nezbytné moduly a služby.

Finanční náročnost českého eHealth je něco, co bylo na konferenci INMED Digitalizace českého zdravotnictví 2023 otevřeně diskutováno, včetně jeho pokrytí ze zdrojů EU. Milan Blaha, vrchní ředitel ministerstva zdravotnictví, představil nezbytné služby, které je třeba vybudovat. Jedná se o kmenové registry, Portál elektronického zdravotnictví, služby výměnné sítě, služby vytvářející důvěru, žurnál činností a podobně. Dále je nutno zajistit maximální kybernetickou bezpečnost eHealth, standardizaci zdravotnické dokumentace, katalogy datasetů a vytvořit modul eŽádanka (pro laboratorní a radiologické vyšetření). V projektu se počítá také s vylepšením známé Tečky. Tečka by měla do budoucna sloužit jako elektronický očkovací průkaz a jako nástroj pro sdílení elektronické zdravotnické dokumentace. Ministerstvo zdravotnictví počítá také se standardizací a implementací telemedicíny.

Blíže k eHealth neboli elektronizaci zdravotnictví – jejím základem je plně elektronická a standardizovaná zdravotnická dokumentace, napojená na interoperabilní rozhraní. Jenže do dnešního dne není právě tato základní část eHealth (tedy plně interoperabilní elektronické zdravotní záznamy) v České republice naplněna. Máme tady eRecept (na léky), ePoukaz (na zdravotnické prostředky), Čtečku a portál eHealth dostupný přes vládní Portál občana. Avšak přestože tato služba funguje již více než tři roky, jsou do ní zapojeny pouze velké nemocnice, a to ještě ne všechny. Běžný český občan tedy v tuto chvíli nemá žádnou možnost, jak jednoduše nahlížet do své zdravotnické dokumentace (nejvíce údajů nejspíše zjistí z portálu své zdravotní pojišťovny). Stejně tak lékař nemá možnost jednoduše nahlížet do zdravotnické dokumentace, kterou vede jiný lékař o stejném pacientovi, aby získal širší či přímo holistický pohled na zdravotní stav pacienta, jeho současnou či minulou léčbu a podobně.

Základní kameny však již byly položeny. Od 1. 1. 2022 je v platnosti zákon o elektronizaci zdravotnictví, jehož cílem je vybudovat v ČR technické řešení pro elektronizaci a standardizaci veškeré zdravotnické dokumentace.  To by mělo do budoucna umožnit také budoucí jednodušší používání sekundárních dat, tedy používání anonymizovaných primárních dat ze zdravotnické dokumentace, typicky pro účely strategického plánování budoucího zdravotnictví, vzdělávání, výzkum a vývoj atd. A aby to nebylo tak jednoduché, musí být vzat při posuzování českého eHealth v úvahu také fakt, že v Bruselu se právě vyjednává o nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data, které umožní do budoucna přeshraniční sdílení jak primárních, tak sekundárních zdravotních dat, přičemž tento předpis donutí, ať přímo nebo nepřímo, všechny státy EU vybudovat na svém území silné a plně v EU interoperabilní eHealth systémy respektující pravidla a parametry EU.

Ministerstvo zdravotnictví své nutné výdaje na budování centrálních projektů vedoucích k základnímu eHealth vyčíslilo na 1,3mld. Kč. Největšími plánovanými položkami jsou zajištění interoperability (177,7 mil.), podpora inovativních telemedicínských projektů (170 mil.), podpora digitálních služeb a katalog služeb (160 mil.) a vnitřní náklady na vybudování NCEZ ve výši 108 milionů korun. Zdaleka největší položkou v současném plánu je však rozvoj rezortní infrastruktury elektronického zdravotnictví ČR ve výši 236 milionů Kč. Jedinou možností, jak může Česká republika tento projekt ufinancovat, je Národní plán obnovy a evropské fondy IROP.

Faktické náklady na eHealth však samozřejmě budou několinásobně vyšší. Vzhledem k faktu, že eHealth bude vybudováno jako decentralizovaný projekt, budou zdravotní data stále uložena v informačních systémech jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče, např. v nemocnicích, na poliklinikách a také v ambulancích jednotlivých lékařů. A právě tito poskytovatelé budou muset zajistit soulad svých informačních systémů se standardy celonárodního eHealth a napojení svých systémů na celonárodní integrované datové rozhraní, které tvoří páteř celého eHealth. Každý z poskytovatelů je v tuto chvíli v jiné fázi připravenosti na tyto úkoly. Lépe na tom jistě budou velké nemocnice, nejhůře zřejmě mikropodnikatelé, tedy lékaři, kteří provozují jednu či dvě ordinace. Například data ČSÚ z roku 2021 ukazují, že plně elektronickou zdravotnickou dokumentaci vede pouze 4 % praktických lékařů a 1 % pediatrů. Celkově vedou ordinace plně elektronickou dokumentaci pouze v 10 % případů. Od roku 2026 však bude tato povinnost platit pro všechny.

Výsledky konference INMED 2023 potvrdily, že právě v tuto chvíli by měli zpozornět všichni dodavatelé technologických řešení pro eHealth stejně jako jednotliví poskytovatelé zdravotní péče. ATDZ doporučuje všem odborným asociacím, jako jsou profesionální komory a svazy v oblasti zdravotnictví, asociace hájící zájmy poskytovatelů zdravotní péče a také pacientských organizací, aby bedlivě sledovaly aktuální vývoj v oblasti připravenosti ČR na eHealth a aktivně prosazovaly své zájmy.

Mgr. Lenka Kaška, M.L., LL.M. & MUDr. Soňa Šuláková