Author Archives: Radek Koňařík

POKB spolupracuje s lekárskou genetikou v diagnostike prenatálneho skríningu. Venuje sa dedičným metabolickým poruchám, vyšetruje izoenzýmy a spolupracuje pri diagnostike sepsy. Popri biochemických vyšetreniach v krvi a v moči, vykonáva aj vyšetrenia v ďalších telových tekutinách (mozgovomiešny mok, plodová voda, punktát, dialyzát). Ide o cca 160 vyšetrovacích metód v nepretržitej prevádzke. POKB má plne automatizovaný systém preanalytickej, analytickej a postanalytickej fázy. Prostredníctvom informačného systému je zabezpečená okamžitá dostupnosť laboratórnych výsledkov. Počas akcie MOVEMBER „Za zdravie mužov“ sme sa rozprávali s Mgr. Lenkou Mitrovou z OLM-POKB UNLP Košice. 

Priblížte nám vašu bežnú dennú pracovnú rutina, keď ide o kontrolu chodu prístrojov?

Moja denná rutina začína o siedmej ráno. Každý deň je pripravený rozpis laborantov na konkrétne úseky k analyzátorom, ktorí začínajú dennou údržbou. Denná údržba na každom analyzátore spočíva v doplnení reagenčných roztokov, pomocných roztokov, zhodnotenie technického stavu analyzátora, spustení prípadných kalibrácií a kontrol na merané parametre. Mojou prácou je dohliadnuť na tieto úkony a zhodnotiť presnosť a správnosť analýz na danom úseku.

Aké konkrétne prístroje sú vo vašej kompetencii a aké úlohy s nimi vykonávate?

Pracujem ako laboratórny diagnostik a zodpovedám za pridelený laboratórny úsek. Minulý rok som bola zodpovedná za prevádzkový analyzátor klinickej chémie, acidobázické analyzátory a osmometer. Momentálne zodpovedám za imunochemický analyzátor a POCT analyzátory. Každý deň som povinná analyzátory skontrolovať a zabezpečiť ich prevádzkovú spoľahlivosť po analytickej, ale aj po technickej stránke. Denne vyhodnocujem kontrolu presnosti a správnosti laboratórnych vyšetrení v rámci svojho úseku. Samozrejmosťou sú údržby na analyzátoroch v stanovených frekvenciách, či nutnosť nápravných riešení pri poruchách, ktoré sú v našej kompetencii.

Aké najčastejšie problémy sa vyskytujú pri chode prístrojov a ako ich riešite?

Problémy na každom analyzátore sú rôznorodé, ale z mojej doterajšej praxe by som uviedla, že najčastejšie ide o klasické opotrebovanie súčastí analyzátorov (gumených či plastových hadičiek a pod.). Riešenie spočíva vo výmene týchto dielov po zaškolení. Veľa ma naučili aj kolegyne s dlhšou praxou, prípadne je vždy nápomocný hotline firmy. Pri závažnejších  poruchách kontaktujeme servis firmy.

Ako prebieha vaša spolupráca s externými servisnými technikmi alebo dodávateľmi prístrojovej techniky pri riešení nečakaných porúch?

Nečakané poruchy vždy konzultujeme s hotlinom alebo servisnými technikmi, či analytickými technikmi, ktorí sú ochotní poradiť nápravné kroky do ich príchodu, ak si to situácia vyžaduje.

Ako monitorujete presnosť a spoľahlivosť výsledkov získaných z biochemických analýz?

Presnosť a spoľahlivosť analýz vyhodnocujeme na základe kalibrácií, interných (IKK) ale aj externých kontrol kvality (EKK).

Ako sa vám darí zvládať časový tlak alebo neočakávané situácie, ktoré môžu ovplyvňovať kontinuitu laboratórnych analýz? 

Na zvládanie neočakávaných situácií vás nikto nevyškolí. Osobne si myslím, že každou novou skúsenosťou s nejakým problémom sa človek posúva vpred a je si aj istejší sám sebou. Každý ďalší problém sa teda rieši s menším stresom. V laboratóriu je dôležité mať organizovaný poriadok a v prípade poruchy promptne riešiť vzniknutú situáciu. Každý laboratórny diagnostik si musí vedieť prácu manažovať tak, aby bol chod prevádzky plynulý a výsledky vyšetrení biologického materiálu zabezpečené. K rýchlemu vyriešeniu problémov patrí aj schopnosť komunikovať daný problém s technickou podporou firmy.

Čím vás práca v laboratóriu napĺňa a aké má úskalia?

Vždy ma viac zaujímal zdravotnícky smer, už pri voľbe strednej školy počas Dňa otvorených dverí na strednej odbornej škole Moyzesovej ma zaujal odbor zdravotnícky laborant, zdal sa mi pútavý. Nevedomosť, čo všetko táto práca obnáša ma celkom lákala. V tom veku sa mi to zdalo ako zábavné hranie sa so skúmavkami. Táto škola bola zároveň školou života a naučila ma zodpovednosti. Neskôr som nadobudla pocit, že práca v laboratóriu je sedavá a nezáživná, to sa však zmenilo nástupom do UNLP. Každým dňom sa stretávam s novými skúsenosťami aj úskaliami, či už to bolo na pozícii laborantky v nočných službách alebo ako laboratórnej diagnostičky pri denných troubleshootingoch.

Mgr. Agáta Urbanová

Pri príležitosti kampane MOVEMBER, ktorá je zameraná na zvyšovanie povedomia o mužskom zdraví, o témach ako je rakovina prostaty a rakovina semenníkov sme oslovili Janu Pifflovú Špankovú, zakladateľku a prezidentku pacientskej organizácie NIE RAKOVINE o. z. a Europacolon Slovensko, líderku pacientskej advokácie, autorku a moderátorku zdravotníckych televíznych formátov, aby sa s nami podelila o svoj pohľad a skúsenosti v tejto oblasti.

Čo vás viedlo k tomu, že ste po kariére televíznej moderátorky založili pacientsku organizáciu NIE RAKOVINE? Bol za tým osobný príbeh, skúsenosť alebo niečo, čo vás silno zasiahlo?

Prvý impulz prišiel pred 17 rokmi. Podnetom bola smrť otca môjho kolegu a spoluzakladateľa NIE RAKOVINE, Patrika Hermana. Bohužiaľ, jeho otec zomrel na rakovinu hrubého čreva predčasne a zbytočne. V tom období bola informovanosť ohľadne prevencie tohto ochorenia v podstate nulová, ak, tak len v cudzích jazykoch. Preto sme založili Europacolon Slovensko a neskôr sa k nám pridala herečka Bibiana Ondrejková. Náš záber sa stále rozširoval, rakoviny bolo stále viac, prirodzeným vyústením našej práce vznikla pred ôsmymi rokmi pacientska organizácia NIE RAKOVINE. Spájame všetkých, ktorí môžu zlepšiť onkológiu na Slovensku, podporujeme primárnu prevenciu a včasnú diagnostiku. Pomáhame onkologickým pacientom a ich príbuzným zvládnuť náročné situácie, zasadili sme sa o celoplošné skríningy, máme vyše 70 vyškolených pacientskych poradcov v 5-tich pacientskych poradniach, prevádzkujeme kvalitné online poradne, chodíme s našou zážitkovou edukáciou po celom Slovensku, máme svojich onko asistentov. Podarili sa nám veľké veci a ideme ďalej.

Organizácia NIE RAKOVINE svojou činnosťou pomáha onkologickým pacientom s rôznymi diagnózami, pripravuje rozličné podujatia. Kedy ste sa po prvýkrát zapojili do akcie MOVEMBER a prečo?

Pojem celosvetovej kampane MOVEMBER je známy od roku 2003 a upozorňuje na dôležitosť prevencie pred vznikom rakoviny prostaty. U nás sa „uchytil“ len pred pár rokmi, v roku 2017 sme s ním začali pracovať aj my, pretože téma mužskej prevencie je na Slovensku absolútne pálčivá a vďaka MOVEMBRU dokážeme dostať informácie o prevencii k širšiemu publiku. Snažíme sa búrať tabu v tejto téme, ale aj strach, či nevedomosť a primäť našich mužov, aby sa o seba starali, rakovina prostaty totiž postihuje stále viac Slovákov. V rámci tohtoročnej kampane sa nám podaril výnimočný úspech, v našej kampani pre mužov účinkovali hokejisti Majo Hossa a Majo Gáborík.

Ako sa vám páči tento koncept a aký ohlas zaznamenal na Slovensku?

Z roka na rok väčší, a to nás veľmi teší. Napriek snahe odborníkov, čísla v prípade prevencie mužského zdravia na Slovensku nie sú dobré. Na preventívne urologické prehliadky chodí ani nie 20 % Slovákov po päťdesiatke. V porovnaní s okolitými krajinami ide o alarmujúce číslo. Pritom vďaka včasnej diagnostike a novým možnostiam liečby existuje vysoká šanca na úplné vyliečenie. NIE RAKOVINE pristupuje k mužskému zdraviu komplexne, dlhodobo upozorňujeme na potrebu prevencie a dostupnej liečby nebezpečných mužských ochorení, akými sú rakovina prostaty, rakovina semenníkov, či psychické problémy súvisiace s týmito diagnózami. V našich novembrových kampaniach aj so známymi tvárami vyzývame mužov, aby sa objednali na preventívnu prehliadku. Ak už nie kvôli sebe, tak kvôli nám, svojim ženám, dcéram, priateľkám, sestrám, kamarátkam. Každý muž, ktorý pôjde na prehliadku, môže svojou uvedomelosťou zároveň motivovať iných.

Dokáže jedna kampaň ovplyvniť zmenu v mužskom myslení, že prevencia a vyšetrenie môžu zachrániť život?

Som presvedčená že áno. My v NIE RAKOVINE si zvykneme hovoriť, že aj keď zasiahneme jedného človeka, zachránime jednu rodinu, už aj to je úspech. Jeden náš skvelý pacientsky poradca, ktorý sám zabojoval s rakovinou a chodí edukovať aj do veľkých firiem, vraví, že sa stane, že muži majú pri týchto rozhovoroch aj slzy v očiach. U mužov zvyčajne prevláda strach a hanblivosť, pritom prehliadka u urológa je pár sekundové vyšetrenie, ktoré vôbec nebolí. Žiaľ u nás sa akosi traduje, že predsa chlapi k urológovi nechodia… a vôbec že ani k lekárovi nechodia, však nie sú padavky. Toto sa snažíme prekonať a robíme to nielen kampaňami, ale najmä mravčou prácou priamo s ľuďmi. Na našich turné máme maketu mužských pohlavných orgánov, na ktorej vysvetľujeme, načo prostata je, ukazujeme aj samo vyšetrenie semenníkov. A tiež mužom aj z vlastnej skúsenosti hovoríme, aká je liečba a následne bolesti, keď sa prevencii nebudú venovať.

Ako by ste mužov povzbudili Vy osobne, aby sa zbavili zbytočných predsudkov a strachu z vyšetrenia?    

Stačilo by, keby jeden týždeň dvíhali našu bezplatnú linku NIE RAKOVINE. Drvivá väčšina príbehov má spoločných menovateľov: keby som bol k lekárovi šiel včas. Keby som neuprednostnil všetko ostatné pred zdravím. Keby som sa nebál. Keby som neignoroval. Keby som bol k sebe všímavejší a zodpovednejší. Prevencia je vymoženosť a to najlepšie, čo môžeme urobiť z lásky k sebe aj našim najbližším.

Mgr. Agáta Urbanová

Ústav klinickej biochémie (ÚKB) UNM prijme denne cca 600 – 1 000 vzoriek, primárne z nemocnice od hospitalizovaných pacientov alebo z ambulancií. Zdravotnícka činnosť ústavu je organizovaná v dvoch hlavných zložkách: Laboratórium rutinnej a statimovej diagnostiky a Laboratórium molekulárno-genetických a elektroforetických metód. ÚKB sa zaoberá  biochemickou analýzou krvi, moču, cerebrospinálneho moku a iných telových tekutín.

Do charitatívneho behu „Za zdravie mužov“ v rámci akcie MOVEMBER sa 13. novembra 2024 zapojili aj zamestnanci ÚKB, JLF UK Martin a UNM – MUDr. Lenka Plicová a doc. MUDr. Daniel Čierny, PhD.

Na čo sa špecializuje vaše laboratórium okrem bežnej diagnostiky?

D. Čierny: Naše laboratórium dlhodobo a úspešne spolupracuje s Neurologickou klinikou JLF UK a UNM. V rámci tejto kooperácie poskytujeme špeciálne likvorologické vyšetrenia ako je napr. trvalý cytologický preparát, protilátky v centrálnom nervovom systéme, metabolické, sérologické, molekulárno-biologické testy atď. Za využitia vlastných výsledkov výskumu sme zaviedli vyšetrenie indexu voľných ľahkých reťazcov kappa v likvore, ktoré dopĺňa vyšetrenie oligoklonálnej skladby imunoglobulínov a je nápomocné pri diagnostike ochorení sprevádzaných intratekálnou tvorbou autoprotilátok proti vlastným štruktúram mozgu a miechy. Vyšetrenie je dostupné predovšetkým pre Ambulanciu demyelinizačných ochorení, ktorá sa špecializuje na diagnostiku a liečbu pacientov s roztrúsenou sklerózou. V prípadoch, kedy diagnóza nie je úplne jednoznačná, tento pozitívny výsledok môže dopomôcť diagnózu potvrdiť a lekár môže včasne nasadiť cielenú liečbu. Vyšetrenie je v poslednej dekáde dostupné v zahraničí, v ČR a u nás napr. v Bratislave a teraz aj v Martine. Oligoklonálnu skladbu imunoglobulínov vyšetrujeme aj pre nemocnice Dolný Kubín, Čadca, Žilina a Ružomberok.

L. Plicová: Vykonávame aj genetické analýzy polymorfizmov pacientov so suspektnými  trombofilnými stavmi, hemochromatózou, sclerosis multiplex. Venujeme sa aj farmakogenetike pacienta. V prípade podania imunosupresívnej liečby thiopurínmi (napr. azathioprin) je presne určený genotyp, ktorý definuje pacientovu metabolickú aktivitu enzýmu na spracovanie liečiva napr. v pečeni. Analýzou konkrétnych mutácii DNA poskytneme klinikovi výsledok, ktorý podľa genotypov určí dávkovanie liečiva. Keďže častokrát ide o detských pacientov, nastavenie dávkovania je veľmi dôležité a náročné hlavne v tom, aby sa minimalizoval výskyt závažných vedľajších účinkov.

Ako hodnotíte medziodborovú komunikáciu medzi laboratóriom a lekármi – klinikmi?

D. Čierny: Väčšinou z kliník dostávame vzorky od pacientov, ktorí sú v procese diferenciálnej diagnostiky ich ochorenia. Proces určenia definitívnej diagnózy môže v niektorých prípadoch trvať aj niekoľko dní až týždňov. Laboratórny nález je len jednou zo súčastí celkového panelu faktorov, ktoré prispievajú k stanoveniu správnej diagnózy. Niekedy je diagnóza jasná po vyhodnotení klinických príznakov a odobratí vzorky, inokedy je potrebné vykonať viac vyšetrení ako napríklad CT, magnetickú rezonanciu, elektrofyziologické a mnohé ďalšie, ktoré doplnia celkový obraz o cenné informácie. Nie je to len o tom, že sa do stroja hodí vzorka a vyjde výsledok. Musia byť dodržané mnohé procesy, aby bol biochemický výsledok relevantný, pravdivý a zodpovedal skutočnosti.

L. Plicová: Myslím si, že komunikácia v celku funguje na dobrej úrovni. Po vzájomnej konzultácii analýzu niekedy opakujeme alebo navrhneme ďalšie vyšetrenia. Občas sa stáva, že nejaké predpokladané výsledky dopadnú inak. Žiadny biochemický marker nie je stopercentnou zárukou, má svoju diagnostickú senzitivitu i špecificitu. Napríklad zistíme, že látky prítomné vo vzorke interferujú s chemickou či imunochemickou analýzou, alebo došlo k chybe v predanalytickej fáze. Hlavnou úlohou biochemického laboratória je, aby sme vzájomnou spoluprácou získali a kolegom klinikom poskytli relevantný výsledok vyšetrenia požadovaných markerov.

Ako vám pri práci pomáhajú automatizované laboratórne technológie?

L. Plicová: Moderné technológie posúvajú odbor klinickej biochémie vpred. Umožňujú detegovať veľmi nízke koncentrácie, veľmi rýchlo a z malého objemu vzorky, čo je obrovský prínos pre pacienta aj lekára. Nesie to zo sebou aj nevýhody, niektoré analyzátory sú veľmi zložité a niekedy je ťažké udržať ich po technickej stránke v nepretržitom chode. Dodávateľské firmy však ponúkajú hot-line a 24-hodinový servis a v prípade závažnejších problémov vysielajú na miesto svojho technika. Čím sú vyšetrenia presnejšie a citlivejšie, tým sú aj finančne náročnejšie. Preto sú vyvíjané snahy, aby sa vyšetrenia indikovali správne. Nie je možné u každého pacienta vyšetriť úplne všetko, ale všetky testy sa dajú cenovo kategorizovať a cielene indikovať.     

D. Čierny: V našom biochemickom laboratóriu stále pracujú staršie kolegyne, ktoré boli pred desaťročiami pri začiatkoch klinicko-biochemických analýz. Keď chceli urobiť 10 vyšetrení, museli použiť 10 skúmaviek a merania vykonávali ručne spektofotometrom, čo trvalo relatívne dlhý čas. Vývoj technológií napreduje míľovými krokmi. Automatický biochemický analyzátor dnes dokáže urobiť 800 bežných rutinných testov za hodinu a výsledok je dostupný za pár minút. Imunochemické anylyzátory umožňujú vyšetrenie špecifických markerov cca do 30 – 40 minút. Pri urgentných stavoch, kedy je pacient v ohrození života hrá čas veľmi dôležitú rolu. Moderné technológie nám uľahčujú prácu a prinášajú ďalšie možnosti pre pacienta aj lekára.

Vedenie JLF UK v Martine a ÚKB JLF UK a UNM v spolupráci so spoločnosťou Beckman Coulter SR vyzvali svojich zamestnancov nad 50 rokov, aby sa v priebehu mesiaca november zúčastnili bezplatného vyšetrenia Indexu zdravej prostaty PHI (Prostate Health Index). O aké vyšetrenie ide?

L. Plicová: PHI je špeciálne vyšetrenie, ktoré pri mierne zvýšených hodnotách dokáže presnejšie určiť pravdepodobnosť, či ide o nenádorové alebo o nádorové zväčšenie prostaty a je indikovaná biopsia prostaty. Je prínosné pre mužov, ktorí sa chcú vyhnúť invazívnemu vyšetreniu. Merajú sa parametre, ktoré sa pri bežne dostupnom PSA vyšetrení nerobia. Vyšetrenie na prostatický špecifický antigén PSA (Prostate-Specific Antigen) urológovia využívajú už viacej ako 20 rokov spoločne s digitálnym rektálnym vyšetrením. PSA je veľmi citlivým skríningovým markerom, zachytí karcinóm, benígnu hyperpláziu aj iné nemalígne faktory.

D. Čierny: PHI je moderný parameter, ktorý sa postupne zavádza do praxe. Vyšetrenie je finančne náročnejšie, pretože zahŕňa aj stanovenie voľnej a p2 frakcie PSA, v réžii pre samoplatcov ho ponúkajú hlavne súkromné laboratóriá. V rutinnej praxi sa zatiaľ PHI v našej nemocnici nevyužíva, je potrebné ho postupne validovať, tak ako každý nový parameter. V minulosti sme s ním mali isté skúsenosti, ale reagujeme na požiadavky urológov, ktorí si momentálne vystačia so základným vyšetrením PSA, ultrasonografiou a až následne pristúpia k biopsii a ďalším vyšetreniam. Je pravdepodobné, že v budúcnosti rozšírime v spolupráci s klinikmi panel ponúkaných vyšetrení aj o tento parameter. 

Zaznamenali ste počas prebiehajúcej akcie zvýšený záujem o urologické vyšetrenia?

L. Plicová: Tým, že sme primárne nemocničné laboratórium, kde nespadajú obvodné urologické ambulancie, nárast záujmu o urologické vyšetrenie sme nepostrehli. Táto osveta má samozrejme svoj zmysel. Zatiaľ je ťažké hodnotiť konečný počet vyšetrení, ale počas prvých pár dní sme zaznamenali záujem našich zamestnancov o vyšetrenie PHI. V rámci akcie máme možnosť zmerať cca 80 vzoriek. V tomto prípade sme to mohli realizovať zadarmo, resp. za sponzoringu firmy.  

Mgr. Agáta Urbanová

Byla vaše nemocnice odjakživa tak pěkná, jako je teď?

Původně určitě ano, zejména v dobách, kdy tady pan doktor Mulač koupil nově postavenou krásnou secesní rohovou vilu a i v její přístavbě na to s citem navázal, včetně mramoru uvnitř. Zahanbit se v tomto směru nenechala ani plzeňská Škodovka, mramorové prvky promítla i do stávající vstupní haly, nicméně zařízení zvenku i zevnitř postupně chátralo. Ono ale opravdu není snadné opravovat zdravotnické zařízení za provozu, i když je jasné, že zvenku je to alespoň z provozního hlediska snazší než rekonstrukce uvnitř. Rekonstrukce za provozu si pak důkladně užili všichni zaměstnanci a s nimi stávající majitel a provozovatel, tedy společnost PRIVAMED, který vstoupil do Mulačovy nemocnice v roce 2014 a od té doby ji nejen provozuje, ale i postupně modernizuje a rekonstruuje. Nejrozsáhlejší část rekonstrukce byla dokončena na konci roku 2023, s pomocí dotačního programu REACT EU. Dotací se podařilo získat objem prostředků, který by si majitel nemocnice nemohl do jejího rozvoje dovolit investovat. Získané prostředky PRIVAMED využil ve prospěch nemocnice jak na stavební úpravy a opravy, tak na přístrojové vybavení. A jsme nadále věrní odkazu pana doktora Mulače, chirurgie, gynekologie a porodnictví jsou stále naše dva stěžejní obory. Na chirurgii dále rovněž navazují ortopedie a urologie.

Jak rozsáhlé rekonstrukce za provozu probíhaly?

Po etapách, jinak by to ani nešlo. V roce 2022 jsme úspěšně zažádali o dotační titul na podporu nemocnic v době po covidu-19. Investice byla rozdělena na dvě části. Jedna část byla na stavební úpravy nemocnice, dělaly se jeden a půl roku za plného provozu a dotkly se všech šesti podlaží nemocnice, ale i při všem stavebním ruchu jsme byli stále schopni řádně zajistit péči o naše pacienty. Zmíněná stavební investice činila přibližně 37 milionů korun a nemocnici výrazně posunula dopředu jak co do vybavení, tak i co do estetiky prostředí, které slouží zejména našim pacientům, ale prostředí se zlepšilo i pro všechny naše zaměstnance. Zásadnější rekonstrukce jsme ale dělali už i před dotací na podporu nemocnic. V roce 2019 jsme například otevírali nástavbu na střešní části původní vily doktora Mulače, a to ve prospěch gynekologického oddělení. Pak přišlo období „covidového temna“, ale dnes po déle než roce a půl stavebních prací a vybavování nemocnice jsme dokončili další významnou etapu. Pokud jde o laboratoře, šlo nyní o rekonstrukci jejich původních „historických“ prostor z roku 1958 a v neposlední řadě o pořízení a prvoinstalaci nového biochemického analyzátoru DxC 500i. Moc děkuji paní doktorce Sobotové, primářce Oddělení biochemické laboratoře, že neměla strach jít do toho a spolu se svým kolektivem všechno zvládala bez narušení provozu laboratoře.

Takže k obnově laboratoře došlo v rámci zatím poslední velké akce?

Ano. Právě laboratoř byla jedním z nejobtížnějších uzlů, potřebujeme ji provozovat 365 dní v roce 24 hodin denně. Biochemickou laboratoř nemocnice není možné zastavit, i když ve spolupráci s nemocnicí PRIVAMED bychom to asi částečně udělat mohli. Nicméně jsme se s paní hlavní sestrou a paní primářkou laboratoře domluvili, že do toho půjdeme a zvládneme to sami. Rekonstrukci laboratoře jsme si rozdělili na tři etapy a její provoz se nezastavil, výsledky analýz měli naši lékaři nadále k dispozici, kdykoli je potřebovali. Nebylo to vůbec jednoduché, ale zvládli jsme to. Výsledek je nakonec myslím výborný, což jsem moc rád. Zlatým hřebem rekonstrukce naší laboratoře byl pak nový analyzátor. Po dlouholeté spolupráci s jeho výrobcem a dodavatelem, společností Beckman Coulter, od které jsme měli i ty dva předchozí, co tu hrdinně vydržely sloužit celou řadu let, jsme o jiném dodavateli ani neuvažovali. Když přišla nabídka na výměnu, bylo to za prvoinstalační přístroj v ČR. Při zmínce o „poprvé“ se vždycky trochu leknete, co bude, ale máme s „beckmany“ tak dobrou zkušenost, že jsme se rozhodli ve spolupráci s nimi pokračovat i tímto přístrojem. Problémy s rozjezdem už jsme s jejich pomocí „rozchodili“ a dnes už si troufnu říct, že se nám to začíná líbit.

Znamená to, že máte na změnu i z laboratoře pozitivní ohlasy?

Teď už ano. Když se tam rozhodli, že už opravdu mohou odstavit původní „mašiny“, tak jsem si řekl, že je vyhráno. V laboratoři ten přechod a s ním spojené komplikace nakonec zvládli bravurně a dnes říkají, že už zase chodí do práce rádi.

Jana Jílková

Jaké spektrum služeb vaše laboratoř poskytuje?

Naše Oddělení klinické biochemie provádí základní a specializovaná vyšetření biologického materiálu v odbornosti klinická biochemie, základní hematologická vyšetření sdílená s touto odborností a konzultační služby v odbornosti klinická biochemie pro lůžkovou a ambulantní část nemocnice. Z velké části pracujeme pro pacienty a lékaře této nemocnice. Podle potřeby ale zpracováváme i vzorky odjinud.

Co vám má ušetřit nový analyzátor?

Místo dvou původních přístrojů teď máme jeden nový. Nový analyzátor je stejně kapacitní a má k dispozici stejné metody jako analyzátory, které jsme měli, jediná změna v tomto ohledu je glykovaný hemoglobin, který jsme dříve museli v laboratoři předpřipravit manuálně, teď si to analyzátor dělá sám. Přínos DxC 500i je pro nás především v menším objemu naší práce se zkumavkou. Identifikace vzorků je přes čárové kódy a veškerá komunikace se vede elektronicky přes laboratorní informační systém, z něj si analyzátor natáhne veškeré požadavky a tím, že to jsou vlastně dva analyzátory spojené do jednoho, analyzátor sám řídí průchod vzorku tak, aby výsledky byly co nejrychleji. Ušetříme čas s přípravou a je zaručené, že výsledky jsou validní včetně správného přiřazení pacienta.

Proč jste nový analyzátor pořídili právě teď?

Už jsme poměrně dlouho měli analyzátory Beckman Coulter AU 480 a Access 2, po delší době jejich provozu jsme uvažovali o jejich obměně. A protože se nám oba analyzátory osvědčily, tak jsme s firmou Beckman Coulter řešili, za co je vyměnit. Jako malá laboratoř nepotřebujeme nějaké kapacitně veliké stroje. Volbou proto byl nový integrovaný analyzátor DxC 500i, kombinace biochemického a imunochemického modulu pro malé až středně velké laboratoře. Právě kombinace imunochemie a biochemie v jednom analyzátoru je pro nás jako ušitá na míru. Výměnu jsme navázali na rekonstrukci laboratoře a změnu laboratorního informačního systému, obávali jsme se připojení nového přístroje do staršího LIS, který jsme měli původně.

To všechno jste zvládli za nepřerušeného provozu 24/7. Jednoho dne jste pak odpojili staré analyzátory a pokračovali na DxC 500i?

Ne, přechod z hodiny na hodinu bych si ani nedovedla představit. Napřed jsme ještě měli zapojené naše dosavadní stroje a nainstalován tu byl i ten nový, připravený techniky k provozu. Měsíc jsme jeli souběžně, abychom postupně převedli na nový analyzátor všechny metody a vyzkoušeli si je na něm.

Jak ty přeměny brali pracovníci laboratoře?

My už jsme v letošním roce změn zažili víc, tak jsme byli připraveni. Spoléhali jsme se, že hardware je vlastně stejný jako u analyzátorů, se kterými umíme pracovat, a je tam jen nový software, který je spojuje a obsluhuje automatický podavač vzorků. Samozřejmě řadu věcí bylo třeba nastavit a „vychytat“, i propojení s novým LIS bylo vlastně poprvé. Ale všichni se zaškolili a velice rychle se naučili s DxC 500i pracovat. Původní analyzátory už jsou teď úplně odpojené. Proud vzorků do laboratoře je stále přibližně stejný, ten neovlivníme, ale snažíme se o rychlejší výstup výsledků analýz.

Po měsíci „ostrého“ provozu je to možná předčasná otázka, ale – vidíte už nějaké přednosti, je něco lepší, než bylo „zastara“?

Ano, už z podstaty té změny. Je tam automatický podavač vzorků, který logistiku řeší za laborantky. Dříve, pokud byla z jednoho vzorku biochemická i imunochemická vyšetření, bylo na ní, do kterého stroje ho vloží jako do prvního a do kterého jako do druhého. Museli jsme přemýšlet, jak to udělat, aby čas do výsledku byl co nejkratší. To teď dělá za nás DxC 500i, sám si řídí co nejefektivnější postup a podle toho si i poskládá vzorky. Jak to bývá na každém začátku, ještě vychytáváme různé drobnosti a Beckman Coulter je podle našich připomínek zapracovává.

I to funguje tak, jak potřebujete?

Určitě ano. A když se něco děje, tak víme, že v tom nejsme sami a že paní inženýrka Silvie Vaingátová bere telefon i o víkendu! Je toho za námi hodně, tento rok byl v laboratoři opravdu přelomový. Prošli jsme napřed rekonstrukcí prostor, pak jsme měnili laboratorní informační systém, což znamenalo výraznou změnu práce. Poslední změnou je nový analyzátor. Děkuji našemu panu řediteli, že na to všechno sehnal peníze, i firmám, které se na změnách podílely, všechny odvedly svůj díl práce. Ale úplně nejvíc bych chtěla poděkovat všem děvčatům v laboratoři, že se ke změnám postavila čelem a během celého toho roku neztratila úsměv na tváři a doufám, že ho neztratí ani nadále, když už nový stroj pracuje v plném provozu.

PhDr. Jana Jílková

Pane doktore, čemu se věnoval blok s názvem Inovativní přístupy a technologie, které mění tvář moderních nemocnic a laboratoří, jemuž jste předsedal?

Byl o inovacích, soustředili jsme se hlavně na laboratorní medicínu, jak inovace probíhají a jak můžeme dokázat, zda zavedená inovace v praxi přinesla očekávaný efekt. Inovace a digitalizace laboratorní medicíny uvnitř laboratoří je na výborné úrovni, to víme a umíme to ověřit, ale s procesy, které probíhají před laboratoří a za laboratoří, je to trošku horší.
Indikátory kvality používané v laboratořích je někdy těžké svázat s tím, zda opravdu ke zlepšení došlo. Diskuse byla o tom, jaké indikátory kvality zvolit, jak vhodně predikovat efekt investic nejen finančních, ale i časových, které do inovací vkládáme.

Která témata diskutujících byste vyzdvihl?

Pan magistr Ziad Khaznadar, vedoucí centrálních laboratorních laboratoří Fakultní nemocnice Bulovka, který byl jedním z řečníků, popisoval, jak inovace v jeho oddělení mohou pomoci pacientovi. Oddělení, na kterém pan magistr pracuje a které vede, je výrazně centralizované, což není úplně časté. Jeho zkušenosti mi proto přišly cenné, protože procesy centralizace laboratoří mohou být v mnoha ohledech pro nemocnice výhodné.
Zajímavý mi přišel i vstup pana magistra Jaroslava Šípa z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, který mluvil o možnostech využívání dronů, například v transportu laboratorních vzorků, a o využití autonomních robotů ve zdravotnických zařízeních.

Inovace přístrojů a technologií, co je nového na tomto poli?

Inovace obecně směřují k tomu, aby lékaři dostávali výsledky rychleji a aby se na ně mohli vždy spolehnout. Na úrovni analyzátorů probíhá masivní vývoj, jsou snahy o to, aby stroje více vydržely, aby byly téměř bezúdržbové, aby se snížila jejich chybovost a zlepšila spolehlivost laboratorních výsledků, např. snížením frekvence náhodných chyb a interferencí.
Stále se do klinické praxe dostávají nové laboratorní markery, které přinášejí naději na zlepšení diagnostiky, například v oblasti poškození mozku nebo diagnostiky sepse – což jsou pole, která byla dříve mimo záběr laboratorní medicíny. Přesto však často chybí dostatečný počet a kvalita důkazů, že konkrétní marker skutečně přináší pacientovi klinický benefit. Je nezbytné najít rovnováhu mezi komerčním tlakem na inovace „za každou cenu“ a skutečným naplněním potřeb pacientů. Současně bychom však neměli ztrácet odvahu zkoumat i slepé cesty – bez této hravosti a zvídavosti by se pokrok zastavil.
Je celá řada inovací v oblasti automatizace, která vede ke standardizaci a často i ke zrychlení procesů a umožňuje nám věnovat se dalším oblastem, jako je POCT, preanalytika a interpretace laboratorních výsledků. Zvýšení dostupnosti laboratorních služeb někdy vede k nadužívání vyšetření, kdy až 90 procent indikací může být zbytečných. Klíčová je rovnováha mezi skutečnou potřebou a dostupností, přičemž laboratorní pracovníci by měli pomáhat řídit efektivní využití vyšetření. Tento problém vyvolal v našem bloku bouřlivou diskusi.

Jak vnímáte proces digitalizace českého zdravotnictví?

Digitalizace v laboratořích je na velmi dobré úrovni, avšak směrem ke komunikaci s nemocničními informačními systémy, dalšími laboratořemi a příjemci výsledků, jako jsou ambulantní specialisté a praktičtí lékaři, její kvalita postupně klesá. Začínají snahy o digitalizaci preanalytické fáze, např. pomocí systému S4DX. Téměř neřešenou oblastí zůstává digitalizace měřitelných výstupů péče o pacienta ve vztahu k indikaci a výsledkům laboratorních vyšetření. Tuto problematiku nastínil pan magistr Jindřich Maksant, Vedoucí oddělení laboratorních IT systémů ve společnosti AGEL, který zmínil například digitalizaci mikroskopických snímků na patologii nebo standardizaci laboratorních číselníků a jejich mezinárodní kompatibilitu. Diskutovali jsme také požadavek normy ISO 15189 na odpovědnost laboratoří za správné doručení výsledků (včetně čísel, referenčních rozmezí a jednotek) i za jejich správnou interpretaci.
V diskusi jsme také naznačili, že spolupráce na evropské úrovni bude vyžadovat značné investice a systematické úsilí.

Petra Hátlová