Skip to main content

Hrdý až pyšný jsem na lidi

Přijal jste roli hlavního odborného garanta biochemické konference DIALOG 2025. V čem je právě tato akce významná nebo i unikátní?

Je to jedno z velmi významných a už i tradičních míst setkávání špičkových vědců, lékařů, analytiků a dalších odborníků z praxe. Ti všichni sem přijíždějí, aby sdíleli své poznatky, diskutovali novinky a společně posouvali hranice našeho oboru. Přitažlivý je i unikátní koncept konference, kdy tradiční bloky přednášek střídají bloky diskusní, takzvaný DIALOG 360°. Právě v diskusích je totiž nejpatrnější, že laboratorní diagnostika dnes čelí mnoha výzvám, ale zároveň nabízí obrovský potenciál, od inovativních přístupů v oblasti personalizované medicíny až po nové technologie. Jsem rád, že naše práce přináší reálná řešení pro současné problémy, není jich málo. A těší mě, že tato konference, v pořadí již sedmá, je skutečně platformou pro dialog – a nejen mezi obory, ale i mezi generacemi. Věřím, že právě prostřednictvím sdílení a spolupráce vznikají ty nejhodnotnější myšlenky a inspirace, které mohou změnit budoucnost k lepšímu.

Při zahajování konference DIALOG jste připomněl i některé aktuální výzvy laboratorní diagnostiky. Které pokládáte za nejvýznamnější?

Určitě to jsou nejnovější trendy, které se v našem oboru objevují. Kromě automatizace, o které se hodně hovořilo i na letošní konferenci DIALOG, je to robotizace a také digitalizace v medicíně a laboratorní medicíně a v neposlední řadě také telemedicína. Tyto trendy jsou zajímavé i z hlediska etiky, z tohoto úhlu pohledu jsou ovšem patrné i některé stinné stránky. Lidé si už dnes mohou sami objednat laboratorní vyšetření v laboratoři bez doporučení lékaře, prostě jako potenciální pacienti si sami a jen podle svého uvážení vyberou, co chtějí, na komerční bázi – je dost lidí, kteří na to mají prostředky. Laboratoř jim požadované výsledky dodá a jim, tedy laikům, je interpretuje, případně i včetně návrhu dalších kroků. K tomu ale patří komplikované etické otázky zachování anonymity toho objednatele – pokud si to bude přát, anonymní skutečně zůstane. Pro vyhodnocení jeho výsledků je důležité vědět, jestli je to muž, žena a kolik mu je roků, ale nemusí sdělovat další údaje, které by privátní laboratorní službu vedly k jeho identifikaci. Na Západě už se to takto děje.

Komu je určená vaše kniha, která získala i cenu za monografii od České společnosti klinické biochemie? Jde o Průvodce laboratorními nálezy, který především klinikům usnadňuje orientaci v množství informací z laboratoře.

To není příručka pro laiky, je to rukověť do ordinací. Nabízí jim pomocnou ruku, fungovat má jako průvodce ve spleti testů a parametrů, s nimiž musí v současné době pracovat každý lékař. Má praktikům i odborným lékařům pomoci při výběru laboratorních vyšetření a správném vyhodnocení výsledků. Ale zdaleka to není jen moje dílo, mně se hlavně podařilo dát dohromady výborný tým autorů. Nakonec vznikla „takhle tlustá bichle“. Předem jsem ani já sám nevěřil, že se povede tak dobře. Ta kniha je deset let stará a pokrok se za nich nezastavil, ale ona zahrnuje to úplně nejširší spektrum, jaké by vůbec připadalo v úvahu. A i to, co jsem si tehdy myslel, že moc nutné ani nebude, ale přesto jsme to tam dali. To jsou bojové látky a válečná laboratorní diagnostika. Netušil jsem, že by to mohlo být jednou aktuální, ale taková příručka má být kompletní.

Povedlo se vám to, dal jste dohromady výbornou encyklopedii…

Snad ano. Mám možná „kliku“, nebo jsem při jednání hodně smířlivý. Nejsložitější na té celé práci pro mě totiž bylo domluvit se se špičkovými odborníky ve všech zahrnutých oborech, aby byli ochotni dodržet koncepci a kapitoly napsali. Možná právě to by se mi dnes do takové míry nepovedlo, mezi některými obory je značná soutěživost a možná až nevraživost.

V souvislosti s cenou jsme tu zmínili Českou společnost klinické biochemie. Jak vidíte její stávající vývoj?

Odbornou společnost zaštiťující náš obor v každém případě potřebujeme, bez toho to nejde a je to tak všude ve světě. Musíme mít nějakou asociaci nebo sdružení, kde se můžeme potkávat a setkávat. Hlavní význam ČSKB vidím jako odborně-společenský, a to by ani do budoucna nikdy nemělo vymizet. Společnost je také zakomponována do „politického“ rozhodování, například dodává doporučení pro úhradu nových vyšetření, nebo i připravuje návrhy pro dohodovací řízení a plní i řadu dalších funkcí, řada z nich je opravdu velmi důležitá. Prostě nechceme skončit jako spolek holubářů, což míním ve vší úctě k holubům i jejich chovatelům.

Vraťme se od holubů na akademickou půdu. Pod vaším vedením má motolská lékařská chemie a klinická biochemie výborné výsledky. Na co tam jste nejvíc hrdý?

Hrdý až pyšný jsem na prvním místě na náš tým lidí. Myslím tím na lidi od sanitárek a těch, co myjí laboratorní sklo přes laborantky až po všechny kolegy vysokoškoláky analytiky, prostě na celý tým. Za to jsem strašně moc vděčný. Jsem hrdý a pyšný na to, že za „moji éru“ se už tři kolegové habilitovali, což v ústavech tohoto typu není běžné. Leckde na lékařských fakultách na biochemii prostě nejsou lidi, kteří by o to měli zájem a chtěli to dělat a byli takoví nadšenci. Těch, co se do vědy pustí z nadšení a spontánně, ale moc nebývalo ani u nás, za mého předchůdce pana profesora jsem byl jediný, kdo se habilitoval. Já si těch našich třech docentů moc považuji, cením si toho, že dělají tu vědu, výborně učí studenty a svoji vlastní zdravotnickou práci provádějí špičkově. Takže když se ptáte, na co bych byl hrdý, tak na lidi.

PhDr. Jana Jílková

DIALOG 2025 ponúkol aktuálne témy, ktoré rezonujú v odbornej verejnosti

S Ing. Andreou Palkovou, vedúcou laboratórnou diagnostičkou CLK FNsP F. D. Roosevelta v Banskej Bystrici sme sa rozprávali počas biochemickej konferencie DIALOG 2025, kde sa už tradične stretávajú špičkoví vedci, lekári, analytici a ďalší odborníci z praxe.

Ste pravidelnou účastníčkou Dialogu, ako hodnotíte vývoj tejto vzdelávacej konferencie a čo vás inšpiruje k opakovanej účasti?

V tomto roku som sa podujatia DIALOG zúčastnila po tretí raz. Konferencia sa tradične zaoberá aktuálnymi témami, ktoré vzbudzujú záujem medzi pracovníkmi laboratórií, zaujímavá je hlavne tým, že má odlišný formát od podobných konferencií. Prezentácie sú ladené do formy dialógu, kde na danú tému prezentujú názory viacerí odborníci z rôznych oblastí, a tým poskytujú rozličný pohľad na jednu tému. Toto je niečo, čo je pre mňa najviac príťažlivé. Úroveň podujatia je v každom ročníku tradične vysoká.

Čo vás zaujalo v tomto ročníku?  

DIALOG 2025 ponúkol niekoľko aktuálnych tém, ktoré rezonujú v odbornej verejnosti. Pre mňa osobne bol zaujímavý blok prezentácii o strese a ako sa s ním vyrovnať, nemenej pútavý bol blok s prezentáciou kazuistík, kde si prítomné osadenstvo mohlo preveriť svoju zdatnosť

pri diagnostikovaní niektorých špecifických situácií. Príjemne ma prekvapila prezentácia mladých biochemikov, ktorí veľmi zaujímavou formou predstavili svoj deň v laboratóriu a navodili tým podnety k rozsiahlej diskusii. A priznám sa, že v tomto ročníku bola pre mňa ťahákom prezentácia odborníka na etiketu, p. Ladislava Špačka, ktorý veľmi pútavým spôsobom predstavil to, ako by sme mali vystupovať nielen voči pacientom, ale aj voči svojim kolegom. 

Predstavte nám v skratke vaše pracovisko… 

CLK je súčasťou Spoločných vyšetrovacích a liečebných zložiek FNsP FDR, poskytuje laboratórnu diagnostiku predovšetkým pre oddelenia a ambulancie FNsP FDR, služby CLK využíva aj Detská Fakultná nemocnica. Na pracovisku klinickej biochémie spracujeme denne viac ako 1 000 vzoriek, v režime 24/7. Väčšina vzoriek však prichádza do laboratória ráno do deviatej hodiny a lekári netrpezlivo čakajú na výsledky, preto je v ranných hodinách na našich pracovníkov kladený veľký nápor, čo sa týka rýchlosti vydávania výsledkov. Poskytujeme klasickú biochemickú paletu vyšetrení: základné biochemické vyšetrenia v krvi, v moči, v likvore, minerálie, špecifické a zápalové proteíny, vitamíny, hormóny, onkomarkery, markery kostného obratu, autoprotilátky, alergény, monitorovanie hladín liečiv, vrátane imunosupresív. Väčšina výsledkov je dostupná v deň odberu, niektoré špecifické vyšetrenia sú dostupné do týždňa od odberu. PKB je tiež supervízorom prístrojov na stanovenie vnútorného prostredia a aktuálnej hladiny glukózy, ktoré sú k dispozícii pri lôžku pacienta, tzv. POCT prístroje.

Ako prebiehal proces plánovania a samotnej inštalácie plne automatizovanej linky DxA 5000?

Impulzom k uvažovaniu o zmene bola potreba obnovy laboratórnej techniky, hlavne biochemických a imunochemických analyzátorov, ktorým pomaly končila životnosť. Narastajúci počet vyšetrení nás viedol k myšlienke o zmene techniky v zmysle vyššieho stupňa automatizácie. Keďže sme súčasťou fakultnej nemocnice, ktorej zriaďovateľom je Ministerstvo zdravotníctva, všetky veľké projekty sú realizované formou verejného obstarávania, samozrejme po súhlase zriaďovateľa. Celý proces sme začali asi pred 2 rokmi, kedy sme sa formou prieskumu trhu postupne oboznámili s riešeniami automatizácie laboratória, ktoré ponúkajú jednotliví dodávatelia laboratórnej techniky. Nasledovala intenzívna spolupráca s Oddelením verejného obstarávania FNsP, s ktorým sme spoločne nastavili špecifikáciu pre verejnú súťaž. Verejné obstarávanie prebehlo v lete minulého roka, víťazom sa stala spoločnosť Beckman Coulter s linkou DxA5000. Nemocnica s dodávateľom podpísala zmluvu o inštalácii linky v októbri minulého roka. Do konca roka boli realizované nevyhnutné stavebné úpravy pracoviska, po novom roku začala výmena jednotlivých analyzátorov a samotná inštalácia linky. V súčasnosti sme v stave nastavovania celého procesu práce s linkou a zaškoľovania personálu.

Aké aspekty ste zohľadňovali pri výbere novej techniky?

Ako som už spomenula, výber dodávateľa prebiehal cez verejnú súťaž. Našou úlohou bolo nastaviť technickú špecifikáciu verejného obstarávania tak, aby riešenie čo najviac zodpovedalo potrebám laboratória a zároveň boli podmienky transparentné pre všetkých uchádzačov. Hlavnou myšlienkou bolo, aby sme v novej linke vedeli spracovať väčšinu vyšetrení, ktoré ponúkame v nepretržitej prevádzke. Chceli sme zjednodušiť a zefektívniť prácu laborantov, aby hlavne v službe nemuseli chodiť so vzorkou od jedného prístroja k druhému. Kritériom samozrejme nebola len cena, ale aj kvalita ponúkaných služieb, rýchlosť spracovania vzoriek, dostupná paleta vyšetrení, minimalizácia údržby zariadení, ekológia a v neposlednom rade aj dostupnosť aplikačnej a servisnej podpory.

Čo očakávate od nového laboratórneho workflow s novou technológiou?

Hlavným cieľom modernizácie je priniesť čo najväčší benefit pre pacienta v podobe rýchleho dodania výsledkov. Od novej technológie očakávame zefektívnenie našej prevádzky, plynulosť procesu spracovania vzoriek a vydávania výsledkov, skrátenie TAT (času dodania výsledku), minimalizáciu chýb pri spracovaní vzoriek. Radi by sme boli moderným pracoviskom, ktoré je schopné včas dodať kvalitné výsledky a pracuje k spokojnosti všetkých klientov.

Mgr. Agáta Urbanová

DIALOG 2025 mezi obory i generacemi

Generálním partnerem celé konference byla společnost Beckman Coulter. Odborné záštity akci poskytla Česká společnost klinické biochemie České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Organizaci celé akce zajistila společnost EEZY Events & Education.

Roli hlavního odborného garanta konference letos přijal prof. MUDr. Richard Průša, CSc., přednosta Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Podle profesora Průši je DIALOG jedním z velmi významných a tradičních míst setkávání špičkových vědců, lékařů, analytiků a dalších odborníků z praxe. „Ti všichni sem přijíždějí, aby sdíleli své poznatky, diskutovali novinky a společně posouvali hranice našeho oboru. Přitažlivý je i unikátní koncept konference, kdy tradiční bloky přednášek střídají bloky diskusní, takzvaný DIALOG 360°. Jsem rád, že naše práce přináší reálná řešení pro současné problémy, není jich málo. A těší mě, že tato konference, v pořadí již sedmá, je skutečně platformou pro dialog – a nejen mezi obory, ale i mezi generacemi,“ řekl profesor Průša.

Akcent na mezigenerační dialog a pomoc mladé generaci klade (a to nejen ve svém úvodním projevu!) i doc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D., předsedkyně České společnosti klinické biochemie ČLS JEP, vedoucí úseku imunoanalytických metod Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a také vedoucí Katedry klinické biochemie na Instiutut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. V úvodním slovu mimo jiné podotkla: „Mladou generaci biochemiků nemusíme pro vzdělávání motivovat, sami jsou motivovaní dost. Náš úkol je neodradit je a dát jim možnosti.“

Diferenciální diagnostika sepse 360°

Odborným garantem bloku věnovanému sepsi byl prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., proděkan Lékařské fakulty UK v Plzni a přednosta I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Nahlížena a diskutovaná byla sepse na letošním Dialogu v nejširším možném zorném úhlu. Výsledných 360° se tak podařilo zprostředkovat díky různým pohledům na sepsi: od manažera nemocnice přes léčebnou a preventivní péči, kliniky až po pohledy z biochemické a mikrobiologické laboratoře. „Sepse je jedním z hlavních zdravotních problémů, a to celosvětově. Fakticky jde o syndrom život ohrožující akutní orgánové dysfunkce v důsledku dysregulované reakce na infekci. Jde o situaci, kdy organismus bojuje se závažnou život ohrožující infekcí, která v organismu navodí imunitní a metabolické procesy vedoucí k poškozování funkce životně důležitých orgánů. Pokud se tímto způsobem reakce organismu na běžnou infekci vymkne kontrole, může to skončit smrtelně,“ připomněl profesor Matějovič. Aktuálně právě sepse patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Například ve Spojených státech je více než jedna třetina úmrtí během hospitalizace připisována právě sepsi, náklady na její léčbu tam přesahují 38 miliard USD. Obdobné výsledky potvrzují i evropská epidemiologická data, v Evropě je sepse nejčastější příčinou úmrtí pacientů přímo v nemocnicích a je to tak na standardních odděleních i na jednotkách intenzivní péče. Na celém světě se ročně vyskytne 49 milionů případů sepse a 11 milionů souvisejících úmrtí. Sepse je současně i nejdražší hospitalizační diagnózou. I po vyléčení sepse navazují další problémy, včetně obrovské ekonomické zátěže. Problematika řešení závažných infekcí a jejich následků se týká nejen pacientů, lékařů a sester, ale i mikrobiologů, biochemiků, vědců, managementu nemocnic, ekonomů, pojišťoven a všech zdravotnických stakeholdrů a vlastně celé společnosti. Značná záludnost sepse je i v tom, že z biochemického hlediska se výsledky laboratorních vyšetření jednotlivých případů mohou velmi lišit, není to tak, že by u všech pacientů byla uniformní odpověď a stačilo by vyšetření dvou nebo tří biomarkerů a bylo by jisté, že jde právě o sepsi. Profesor Matějovič přiblížil i cesty výzkumu v této oblasti: „Výzkum se ubírá dvěma směry a jeden cílí na původce. Sepse je klasický boj mezi predátorem a pacientem. Tím predátorem jsou mikrobi jako původci infekcí. Na tyto mikroby je zaměřen jeden velký směr výzkumu a blíží se doba, kdy budeme schopni velmi rychle původce infekčních onemocnění detekovat už při vstupu do nemocnice. Nebudeme už muset čekat dva až tři dny na výsledky mikrobiologické laboratoře. Druhým směrem je hledání přesnějších biomarkerů, které nám pomohou lépe stanovit diagnózu a také predikovat, jestli nemocný bude mít prospěch z té které léčby.“

Do diskuse o diferenciální diagnostice sepse na konferenci DIALOG 2025 vnesl MUDr. Vít Lorenc, MBA, předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec, hned dvojí úhel pohledu: z pozice vedení nemocnice a z každodenní praxe vedoucího lékaře ARO. Třetím, ale neméně podstatným záběrem je i jeho nadšení pro nové technologie, včetně informačních. I v souvislosti s řešením problémů kolem sepse pomáhá v jindřichohradecké nemocnici digitalizace:

„Více než polovina všech pacientů, kteří jsou k nám přijímáni s touto diagnózou, se dostala před přijetím do kontaktu se zdravotní péčí. Sdílení dat mezi námi a všemi ostatními poskytovateli péče, tedy i praktiky a specialisty, by nám mohlo velmi pomoci i v časné diagnostice. V rámci našich projektů týkajících se digitalizace pracujeme na sdílení dat mezi naší nemocnicí a praktickými lékaři, což by nám mohlo pomoci zlepšit péči i o tyto pacienty,“ uvedl MUDr. Lorenc.

Kazuistiky, hematologická diagnostika a zpověď mladých

Samostatný odborný blok byl tentokrát dopřán kazuistikám. Mezi nimi byla i ,,autokazuistika”, kdy její autor, prof. MUDr. Tomáš Zima, Dr.Sc. , přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, pojal svůj příspěvek nazvaný „Covid a já“ jako případovou studii založenou na vlastním onemocnění covidem, a to s velmi těžkým průběhem. Svůj případ při nemoci nechtě sledoval z pohledu pacienta a lékaře biochemika v jedné osobě.

Posouvání hranic mikrobiologické diagnostiky prezentoval na mikrobiologických kazuistikách prof. MUDr. Pavel Dřevínek, Ph.D., přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, vedoucí Centra cystické fibrózy Fakultní nemocnice v Motole. Z části i kvůli covidu je dnes v Česku každá mikrobiologická laboratoř vybavená zařízeními na molekulární testování a umí provést PCR test. Nabídka vyšetření záleží na portfoliu konkrétní laboratoře, ale už nepotřebují mít vlastní know how, vlastní inhouse test, mohou používat ty komerčně dostupné. Tato záležitost posunula mikrobiologické laboratoře hodně dopředu. Skutečnou novinkou v molekulární diagnostice je podle profesora Dřevínka využití i v lékařských mikrobiologických laboratořích sekvenací, dělat důležité sekvence nukleové kyseliny, které ozřejmí důvody patologického stavu. Tímto způsobem lze provádět analýzu přítomnosti nejrůznějších agens. „Někdy se takový postup označuje jako metagenomika, ale v pravém slova smyslu je metagenomika o tom, že se osekvenuje naprosto všechno. Není to jenom o detekci agens, ale dokonce i o jejich vlastnostech,“ řekl přednášející o metodě, která jde i do dosud nebývale podrobné analýzy a poznání vlastností mikrobů. Jde o sekvenování nové generace, které se už nějaký čas používá v genetice, ale postupně proniká i do mikrobiologie. V následující diskusi profesor Dřevínek odpovídal na otázku, zda i v mikrobiologii je stejně silný trend automatizace a centralizace, jaký je v klinické biochemii. Odpověděl, že i mikrobiologie se posouvá ve smyslu centralizace, ale s tím, že zároveň vyžaduje určitou decentralizaci. Tím připomněl satelitní laboratoře, už existují modely, kdy při univerzitních nemocnicích je základní laboratoř, která centralizuje vše, ale přitom má k dispozici satelitní laboratoře, které jsou například i v rámci univerzitního kampusu. Satelitní laboratoře dokážou provést některá vyšetření okamžitě, dodání výsledku se tak zbaví zbytečné časové ztráty spojené s logistikou. Vzorky k detailnější analýze je samozřejmě nutné dopravit do centrální laboratoře. Jde tedy o centralizaci a současně decentralizaci, laboratoře spolu samozřejmě spolupracují. „A co se týče automatizace, molekulární metody už jí trošku otevřely dvířka, byť to spíše znamená, že máme jednotlivé stroje a ty propojujeme. Zatím to není automatizace ve smyslu biochemických linek. Ale už existují automatické linky pro kultivaci, o jednu takovou v Motole intenzivně usilujeme. Automatizace umožní i zkrácení doby do dodání výsledku klinikovi,“ vysvětlil přednášející.

Vlastní odborný blok měla také hematolologická diagnostika. Zazněly tu příspěvky „Krevní obraz – včera, dnes a zítra“ (Ing. Martin Pulcer, Ph.D., MBA, primář oddělení klinické hematologie Ústavu laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava), „Jak nám digitální morfologie a AI pomáhá v běžném provozu (Ing. Kristýna Melounová, Centrum laboratorní medicíny a klinické hematologie v Krajské nemocnici Liberec, a.s.), „Vyšetřovací algoritmus při nejasné lymfocytóze“ (MUDr. Martin Špaček, Ph.D., primář Centrálních hematologických laboratoří Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze) a „Stanovení diagnózy z cytologického hodnocení aspirátu kostní dřeně – má to ještě smysl?“ (MUDr. Dana Mikulenková, vedoucí Komplementu laboratoří Ústavu hematologie a krevní transfuze).

Blok „Zpověď mladých…“ přinesl prostřednictvím krátkých prezentací a interaktivní diskuse autentický pohled mladých odborníků na současné i budoucí výzvy laboratorní medicíny, zejména v oblasti klinické biochemie.

Rovnováha mezi hlavou a tělem aneb… Jak se z toho nezbláznit

Téma dalšího odborného bloku spojoval jediný, zato nesmírně důležitý pojem: rovnováha. Nesnadným dosažením rovnováhy ve vlastní biochemické praxi, ale i mezi (neméně vlastní!) hlavou a tělem čili hledáním cesty, jak se z toho všeho nezbláznit, se zabývali každý zvlášť i společně neuropatolog, psychiatrička a odborníci na IT v biomedicínských laboratořích.

Neuropatolog a spisovatel MUDr. František Koukolík, DrSc., který působí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, ve Fakultní Thomayerově nemocnici a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy hovořil o tom, zda a jak se lze naučit lépe snášet psychickou bolest a do jaké míry si lze vypěstovat odolnost proti stresu. Odpověď doktora Koukolíka jistě stojí za hlubší zamyšlení: „Chce to naučit se zvládat citovou a poznávací zátěž. Rada starší než dva tisíce let říká: neper se s vlastními rozbouřenými emocemi. Vylez na kopec a dívej se na ně jako na zdivočelou řeku. Počkej, až povodeň odplyne. Jestli je nadřízený jedinec nebo jedinec, s nímž jsme v blízké vazbě, psychopat, včas utéci. Být opatrný s optimismem. Omezit palbu bulšitu/pseudoinformací ze sdělovacích prostředků. Někteří lidé zvládnout mindfulness (všímavost), stojí to dost času. Udělat si radost, která není jídlo, kouření, alkohol, drogy, sex, herna nebo nakupování, což je strašné. Naučit se postoji ke štěstí: rozlišovat hédonické od eudaimonického.“

Jana Jílková

Nejsou o nic horší, než jsme byli my

„Mladou generaci biochemiků nemusíme pro vzdělávání motivovat, to jsou sami dost. Náš úkol je neodradit je a dát jim možnosti,“ říká  doc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D. Paní docentka je nejen předsedkyně České společnosti klinické biochemie ČLS JEP, vedoucí úseku imunoanalytických metod Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LFUK, ale i vedoucí Katedry klinické biochemie na IPVZ.

DIALOG je o hledání a setkávání

Biochemická konference DIALOG je unikátní platformou nových výzev, ale i pro a proti v oblasti biochemie. O tom všem jsme mluvili s Ing. Lukášem Palivcem, Ph.D., který je Commercial Country Leader Beckman Coulter CZ&SK. Je i jedním z nositelů myšlenky, s níž tato konference vznikla a proč se stále větším úspěchem funguje, a to už od roku 2017.

Screening může dát ženě téměř stoprocentní odpověď

Screening zaměřený na odhalení vrozených vývojových vad je dnes běžnou součástí prenatální péče, jaká je jeho úroveň?
Provádění screeningu vrozených vývojových vad má v Česku dlouhou historii a úroveň screenování těhotných je na mnoha pracovištích velmi kvalitní.
Ve skutečnosti se ovšem nejedná o oficiálně vyhlášený screeningový program Ministerstvem zdravotnictví. Na screeningu se podílejí gynekologové, ultrazvukoví specialisté, laboratoře a také genetici. Z pohledu laboratoří se jedná o provádění biochemických vyšetření v prvním a druhém trimestru těhotenství. Statistická data jsou vedena v Registru laboratoří provádějících screening vrozených vývojových vad. Tento registr je vedený při Referenční laboratoři pro klinickou biochemii na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy od roku 2002. V současné době je v registru vedeno 40 laboratoří. Z pohledu typu prováděného screeningu došlo v posledních 20 letech k významným změnám, kdy existuje významný přesun počtu screenovaných žen do prvního trimestru těhotenství.

O jaký typ vyšetření je největší zájem?
Dominantním typem screeningu se stal v posledních letech kombinovaný test. Část pracovišť provádí také integraci kombinovaného testu s druhotrimestrálními biochemickými vyšetřeními, čímž se parametry screeningu ještě mírně vylepšují. Samotný druhotrimestrální screening už plní svou roli jenom v případě pozdních záchytů těhotenství, ev. při nedostupnosti kombinovaného testu. Biochemické parametry jsou jak v prvním, tak ve druhém trimestru těhotenství hrazeny ze zdravotního pojištění. Ultrazvuková vyšetření si z velké části těhotné hradí samy, jelikož zatím nedošlo ke konsenzu mezi poskytovateli zdravotní péče a plátci. Nejnovější typ screeningu je založen na analýze extracelulární DNA fetálního původu. Tyto typy testů jsou označovány jako NIPT a nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Velkou výhodou tohoto typu testování je jeho vysoká senzitivita, která z pohledu hledaného onemocnění dává těhotné ženě téměř 100% odpověď, že je nenarozené dítě v pořádku. Pozitivní výsledky musejí být i v tomto případě potvrzeny invazivní metodou a následnou genetickou analýzou. V poslední době byla zahájena diskuse, že i tento typ prenatálního screeningu by měl mít svoje definovaná pravidla a měl by se stát regulérním screeningovým programem, který by měl být vyhlášen Ministerstvem zdravotnictví.

Petra Hátlová

Vo včasnej diagnostike onkologických ochorení Slovensko výrazne zaostáva za vyspelými krajinami

Pán profesor, ste iniciátor a implementátor pokroku v slovenskej urológii a urologickej onkológii. Čo považujete za najprelomovejší moment?

Určite za najprelomovejšie obdobie pokladám začiatky 90. rokov minulého storočia. V tom období sa otvorili bohaté príležitosti na získavanie skúseností prostredníctvom stáží na popredných európskych urologických pracoviskách. Rovnako sa zlepšila dostupnosť poznatkov zo svetovej literatúry a moderných trendov v urológii. Tieto nové možnosti postupne ovplyvnili nielen našu prácu, ale aj činnosť ďalších pracovísk.

Pod vašim vedením dosiahlo pracovisko výborné výsledky, stalo sa uznávaným laickou aj odbornou verejnosťou doma i v zahraničí. Na čo ste najviac hrdý?

V tom čase naše pracovisko tvoril schopný, ambiciózny kolektív založený na vzájomnej dôvere, čo považujem za základný predpoklad úspechu každého pracoviska. Takmer všetci absolvovali pobyty na zahraničných pracoviskách, získali výborné postgraduálne vzdelanie a postupy. Vo svojich pozíciách dosiahli vynikajúce výsledky v liečbe, ale aj postavenie vo svojom odbore. Toto všetko sa premietlo do celkovej kvality pracoviska, stalo sa uznávaným v laickej i odbornej verejnosti. Na základe týchto výsledkov pracovisko získalo akreditáciu pre doktorandské štúdium, akreditáciu na vykonávanie špecializácie vo všeobecnej urológii, onkologickej aj pediatrickej urológii.

Doménou vášho klinického i vedeckého zamerania je problematika urologickej onkológie, predovšetkým však diagnostiky, chirurgickej a medikamentóznej liečby karcinómu prostaty. Ako vnímate vývoj onkológie ako medicínskeho odboru, od vašich profesionálnych začiatkov až po súčasnosť?

V roku 1993 som sa stal členom EORTC (European Organisation for Research and Treatment of Cancer). Pôsobenie v tejto organizácii mi umožnilo stretávať sa s uznávanými európskymi odborníkmi v oblasti urologicko-onkologickej problematiky, čo výrazne ovplyvnilo moje profesionálne zameranie. Sústredil som sa najmä na najčastejšie urologické zhubné ochorenia, a to na karcinóm prostaty a nádory močového mechúra. Predovšetkým karcinóm prostaty, ktorý je najčastejším urologickým karcinómom a celosvetovo druhým najčastejším u mužov, prešiel v priebehu rokov výraznými zmenami v diagnostike aj v liečbe. Zlepšili sa diagnostické laboratórne techniky (PSA a jeho deriváty), bioptické techniky, liečebné metódy, nízkorizikové karcinómy prostaty sa už takmer neliečia, iba sledujú. Chirurgická liečba sa od otvorenej operácie presúva na robotickú. Techniky rádioterapie zaznamenali obrovský pokrok, výsledkami dosahujú úroveň radikálnej operácie, a tým sa zároveň znižuje priestor pre chirurgickú liečbu radikálnou prostatektómiou. Nesmierny pokrok nastal v medikamentóznej liečbe metastatického ochorenia. Kým pred niekoľkými rokmi sa pacienti s metastatickým karcinómom prostaty dožívali v priemere 12 až 18 mesiacov, dnes medián prežívania presahuje 5 rokov.

V čom je podľa vášho názoru prevencia kľúčová, aby onkologické ochorenia neboli najväčším strašiakom modernej doby?

Prevencia onkologických ochorení je kľúčová pre včasný záchyt nádorových ochorení, a tým aj včasnú liečbu. V urológii ide najmä o včasný záchyt karcinómu prostaty. Na Slovensku vo včasnej diagnostike zaostávame za vyspelými krajinami. Pre porovnanie, v Českej republike sa pri prepočte na počet obyvateľov diagnostikuje raz toľko karcinómov prostaty. Približne raz toľko sa na Slovensku primárne diagnostikuje letálny metastatický karcinóm prostaty u mužov, ktorí nikdy neboli na urologickom vyšetrení. Asi sme v urológii roky prispievali k počtu mužov s odvrátiteľnými úmrtiami. Pričom stačilo jednoduché opatrenie na zlepšenie situácie, zapojiť praktických lekárov do včasnej diagnostiky tým, že budú u svojich evidovaných pacientov vyšetrovať prostatický špecifický antigén a pri stanovených hodnotách ich odosielať na urologické vyšetrenie.

Aké posolstvo z profesionálnej alebo ľudskej stránky by ste chceli zanechať svojim mladším spolupracovníkom, študentom aj tým, ktorí sa zatiaľ iba rozhodujú pre odbor  urológie?

Urológia je medicínsky odbor, ktorý spája chirurgickú liečbu s pooperačnou starostlivosťou a sledovaním pacientov, medikamentóznu liečbu pre benígne i malígne ochorenia. Súčasťou urológie je aj pediatrická urológia s podobným zameraním. Tí, ktorí sa rozhodnú pre urológiu majú možnosť zúčastňovať sa na všetkých činnostiach alebo si vybrať participáciu na niektorej samostatnej zložke. Ak svoju prácu budú robiť so zanietením, ľudským a profesionálnym prístupom, určite im prinesie uspokojenie, aké som ja osobne zažíval počas celého svojho života v urológii.

Mgr. Agáta Urbanová

Od kongresu po kongres. Čo priniesol rok v činnosti Slovenskej spoločnosti klinickej biochémie

Riadiacim a výkonným orgánom SSKB je výbor, ktorý má osem členov. Členovia výboru volia spomedzi seba prezidenta, viceprezidenta, vedeckého sekretára a hospodára. Zasadnutia výboru sa konajú pravidelne jedenkrát mesačne, v roku 2024 ich bolo spolu deväť, z toho štyri zasadnutia sa konali online a päť prezenčne. Zvoláva ich spravidla prezident, v jeho neprítomnosti viceprezident alebo vedecký sekretár SSKB.

Odborná konferencia LABKVALITA 2023 s medzinárodnou účasťou pod záštitou EFLM sa konala 8. – 10. októbra 2023 v Starej Lesnej v hoteli Horizont Resort. Od založenia konferencie a jej prvého ročníka uplynulo 30 rokov. Najvyššou odbornou činnosťou, ktorú SSKB organizuje je KONGRES, ktorý sa koná každý druhý rok. XV. Kongres SSKB a celkovo 31. ročník sa uskutočnil v dňoch 6. – 8. októbra 2024 v hoteli Chopok v Demänovskej doline.

„Veľkej podpory sa našej odbornej spoločnosti dostalo počas funkčného obdobia prezidentky EFLM Prof. Tomris Ozben (2022 –2023). 31. decembra 2023 ukončila svoj dvojročný mandát vo funkcii predsedníčky EFLM. V rokoch 2024 – 2025 bude naďalej pôsobiť ako bývalá (past) prezidentka EFLM a zvolená (elect) prezidentka IFCC (Medzinárodná federácia klinickej chémie a laboratórnej medicíny). Od 1. januára 2024 sa stal výkonným prezidentom prof. Mario Plebani. ktorý je aj šéfredaktorom oficiálneho časopisu EFLM – Clinical Chemistry and Laboratory Medicine. Prezidentská pozícia sa mení v EFLM v dvojročných cykloch. Vo voľbách 2023/24 bol už zvolený a na funkciu prezidenta sa pripravuje prof. Tomáš Zíma, ktorý sa od roku 2026 stane výkonným prezidentom tejto prestížnej európskej organizácie,“ uviedla MUDr. Hedviga Pivovarníková, EuSpLM, prezidentka SSKB.    

Mario Plebani aktívne participoval svojou prednáškou aj na konferencii LABKVALITA  2023. Jedným z ocenených jubilantov na tejto konferencii bol jej zakladateľ Ing. Ján Balla, ktorého srdcovou záležitosťou bola a je práve kvalita v medicínskych laboratóriách. Medzi ďalšími ocenenými jubilantmi boli členovia SSKB, ktorí prispeli k povedomiu, udržaniu a rastu odboru v oblasti vedeckej ako aj praktickej. Na webovom sídle SSKB je k dispozícii odborný časopis „Laboratórna diagnostika 2/2023“, ktorého obsahom sú abstrakty prednášok a posterov zo spomínanej konferencie LABKVALITA 2023 ako aj laudáciá ocenených jubilantov.

„Konferencia má vždy atraktívny odborný program s mnohotematickým zameraním hlavne pre laboratórnych, ale aj klinických pracovníkov – lekárov. Dôraz je kladený na kvalitu laboratórnych procesov, postupov, inovatívne metodiky a ich aplikácie do praxe, manažment a interpretácie neobvyklých a neočakávaných laboratórnych výsledkov. V rámci konferencie LABKVALITA sa snažíme zahrnúť celý proces testovania – fázu preanalytickú, analytickú a postanalytickú a kazuistiky. Dôležitá je vzájomná komunikácia a neustála edukácia klinických partnerov, uplatňovanie etiky a psychológie v medicíne,“ opísala zameranie konferencie prezidentka SSKB.

Prípravy odborných podujatí trvajú po celý rok, XV. Kongres 2024 ešte doznieva a výbor SSKB už pracuje na ďalších aktivitách. Konferencia LABKVALITA 2025 sa bude konať 5. – 7. októbra 2025 v kongresovom hoteli Chopok v Demänovskej doline.

„Kongres nie je záležitosťou troch dní. Do konca roka chceme pripraviť správy do ELFM, príspevky do časopisov Monitor medicíny a Laboratórna diagnostika a zároveň organizujeme konferenciu LABKVALITA 2025. Máme už rezervovaný hotel, vieme koho pozveme z európskej exekutívy a vyberáme témy. Trochu nás znepokojuje každoročne nízky záujem o vyplnenie dotazníka spokojnosti v aplikácii. Bolo by to pre nás jedným z podnetov pre zaradenie ďalších nových tematických okruhov do odborného programu na budúci rok, zopár ich však zostalo z minulého roka. Vybrané témy rozdelíme do troch základných blokov a následne budeme oslovovať prednášateľov,“ priblížila prípravy podujatia Hedviga Pivovarníková.  

SSKB pripravuje počas roka aj odborné odporúčania, pripomína si dôležité udalosti a interpretuje výzvy EFLM a IFCC. V dňoch 22. – 28. apríla 2024 prebiehal „Globálny týždeň medicínskych laboratórií“ (Global Medlab Week). Ide o oslavu na počesť medicínskych laboratórnych profesionálov, ktorí zohrávajú dôležitú úlohu vo verejnej zdravotnej starostlivosti a zdravotnej starostlivosti o pacientov. Hlavná téma znela: „Laboratóriá zachraňujú životy“.

Úlohou podujatia je propagovať rastúci význam laboratórnej medicíny ako kľúčovej a nepostrádateľnej súčasti diagnostického procesu a zdôrazňuje jej ústrednú úlohu v zdravotnej starostlivosti. Odborníci z celého sveta boli vyzvaní, aby sa podelili o svoje poznatky prostredníctvom video príspevkov, aby bol ocenený prínos a odhodlanie medicínskych laboratórnych odborníkov. Na 5. november pripadá Európsky deň laboratórií. Za uplynulé dva roky, odkedy sa začali oslavy laboratórií, sme za Slovensko neposlali žiadny videozáznam alebo fotodokumentáciu, ako si predstavujeme priblíženie sa verejnosti. Výzvy boli rozposlané, zatiaľ sa však nikto neprihlásil. Mrzí nás, že Slovensko sa skoro vôbec nezapája,“ skonštatovala Hedviga Pivovarníková.

Jedna z ďalších výziev exekutívy EFLM sa zameriava na významnosť úlohy medicínskych laboratórnych profesionálov v diagnosticko-terapeutickom procese.

„Profesor Plebani sa zmieňoval o tom, že sme profesiou bez tváre. Síce veľa pracujeme, ale za múrmi laboratórií. My máme takisto potrebu vyjsť spoza múrov a robiť konziliárnu a konzultačnú činnosť. Aj na XV. Kongrese SSKB 2024 nás vyzval docent Firment, ktorý je zvyknutý na to, že pri lôžku stojí okrem iných konziliárov, aj klinický biochemik. Snažíme sa o to, aby sa lekári – klinickí biochemici dostali k lôžku a interpretovali vyšetrenia, konzultovali a pomohli klinikom a pacientom. V rámci edukácie sa snažíme tieto myšlienky propagovať hlavne osobným kontaktom, prostredníctvom webového sídla SSKB a počas webinárov. V priebehu minulého roka sme napr. realizovali cca 42 návštev na nemocničných oddeleniach FNsP J. A. Reimana Prešov. Máme možnosť konzultovať určitý typ vyšetrení, racionálnu indikáciu vyšetrení a pomôcť pri diagnostike,“ uviedla Hedviga Pivovarníková.

Prezidentka SSKB ďalej poznamenala, že medziodborová spolupráca bola kedysi prioritou a určite by sa mala zlepšiť. Takisto vyšetrenia sú nákladné a potvrdzuje sa, že kvantita ešte neznamená kvalitnú diagnostiku a v konečnom dôsledku ani nezaručuje pomoc pre pacienta.

„Hľadáme cestu ku komunikácii. Myslíme si, že treba začať a ľudia sa postupne pridajú. Potrebujeme získať klinikov, aby si aj oni uvedomili, či kvantum vyšetrení je naozaj potrebné. Častokrát ich to zvedie na ďalšiu cestu zobrazovacích metód, stále sa to nabaľuje a pacient v konečnom dôsledku nie je lepšie diagnostikovaný ani zdravší, a navyše je to pre neho aj traumatizujúce. CT vyšetrenie a magnetická rezonancia tiež nie sú úplne neškodné, je to takisto určitá dávka žiarenia a opakované vyšetrenia často pacientovi tiež nepomôžu. Pričastými odbermi sa pacienti anemizujú, iatrogenizujú. Zdravý rozum káže zachovať si profesionalitu, vybrať si z ponuky racionálnu indikáciu, základnú diagnostiku – pedantné fyzikálne vyšetrenie, anamnézu a následne laboratórne vyšetrenie. Skutočnosť je však samozrejme odlišná v intenzívnej starostlivosti a u bežného chronického pacienta alebo pri diagnostike. Lekári na urgente sú pod tlakom a situácia nie je jednoduchá,“ opísala každodennú realitu Hedviga Pivovarníková.  

Členstvo v SSKB ako organizačnej zložky SLS prináša bezplatný prístup k edukačným zdrojom, literatúre, časopisom, knihám a webinárom a aktuálnym informáciám o dianí v odbore klinickej biochémie a laboratórnej medicíny, prostredníctvom možnosti získania členstva v Akadémii EFLM.      

„Teší nás narastajúci záujem o členstvo v SSKB. Všetci členovia výboru veria, že sa postupne zvýši publikačná aktivita aj mladých odborníkov, ktorí budú zverejňovať zaujímavé informácie o nových špeciálnych metódach na ich pracoviskách a iných novinkách, ako aj návštevnosť webových sídiel SSKB, EFLM, IFCC. Úlohou do budúcnosti je, že si musíme nájsť čas, diskutovať, vzájomne sa informovať o nových poznatkoch. Veríme, že vzdelávanie a odovzdávanie skúseností v podobe odborných podujatí, akými sú KONGRESY SSKB a konferencie LABKVALITA, posunú odbor klinickej biochémie viac do popredia,“ vyjadrila odhodlanie prezidentka.

Mgr. Agáta Urbanová

Zbytečnost novelizace nikdo nepřizná, bude nutné se jí přizpůsobit

Pane profesore, vy jste byl několik let předsedou České společnosti klinické biochemie, nyní jste místopředsedou. Co přinesla tato změna ve vedení společnosti?
Ta změna není jinak významná a ve společnosti je stále zachována kontinuita. Byl jsem předsedou dvě funkční období, to je osm let, předtím jsem byl místopředsedou a nyní jsem také místopředsedou. Předsedkyní výboru je nyní paní docentka Drahomíra Springer, která byla předtím místopředsedkyní.
Navzájem se profesně a názorově doplňujeme. Paní docentka je analytička, já jsem lékař. Ve vedení společnosti jsou kontinuálně zastoupeni jak analytici, tak lékaři, a to je nesmírně důležité.

Jak společnost vnímá nové legislativní změny?
Nezbývá nám než se nařízení podřídit, protože se těžko v Evropské unii najde někdo, kdo by přiznal, že změny, které byly navrženy a přijaty, jsou špatné a že by se v tomto směru mělo něco změnit. Bohužel to někdy tak je, že jsou nové věci z části zbytečné.
V danou chvíli jsme v situaci, kdy se pouze oddalují termíny nabytí platnosti legislativy a spuštění nových požadavků, to ale není řešení. Pokud se má udělat nějaká změna, tak je třeba pro ni nejprve vytvořit podmínky. My jsme nuceni dostát legislativě, ale nikdo neví, kde se na zaváděné změny a náklady s nimi spojené vezmou peníze, kde se vezmou lidské prostředky a tak dále.
Budeme se snažit vyvolat jednání s ministerstvem zdravotnictví, kde na tato fakta chceme upozornit, ale ani ministerstvo nám zcela jistě nebude umět dát odpovědi na to, kde máme vzít finance a personál, abychom dané požadavky mohli včas splnit a zajistit.

Co je v rámci naplnění legislativy pro laboratoře a výrobce laboratorní techniky největší problém?
Metody, které si laboratoře dělají samy, tedy metody in-house. V praxi to znamená, že pokud dojde, byť jen nepatrně, ke změně poměru sérum : činidlo nebo pokud bude použit jiný odběrový materiál, je to už věc, na kterou se vztahuje nové nařízení. Nemyslím si, že přísnost, která je v novelizaci navrhovaná, je nutná. Nemyslím si, že bychom nyní dělali něco špatně a proto, že by bylo nutné něco měnit. Však pacientům a jejich lékařům dodáváme výsledky, podle těchto výsledků lékaři léčí a léčí dobře.
Domnívám se, že část bodů, které legislativa vyžaduje, je příliš přísných, a navíc hrozí, a také to na sympoziu zaznělo, že se u nás budou dané legislativní změny vyžadovat nad rámec doporučení EU, jak to už u nás bývá. Mám tak obavy, aby novelizace nebyla interpretována scestně a nad míru jejích doporučení, protože tím se celá věc ještě zkomplikuje.

Mohla by nová legislativa znamenat útlum, nebo dokonce ukončení činnosti některých laboratoří?
Problémy mohou mít některé menší laboratoře a asi reálně hrozí, že by se mohly přestat dělat některé metody. Může dojít k tomu, že se firmě nevyplatí vyrábět něco, o co bude v danou chvíli malý zájem. Laboratoř si řekne, že než by pracně a za velké peníze podstupovala zkoumání norem dle náročné legislativy, danou činnost raději ukončí. A pak dojde k tomu, že se vzorky na analýzu budou muset posílat třeba z Plzně až do Prahy.

Je podle vás něco, co by pomohlo žalostnému stavu v danou chvíli pomoci, je něco, co by mohlo současný stav narovnat?
Já se domnívám, že není.
Jak jsem řekl, nemyslím si, že by někdo uznal, že novelizace je chybná, příliš přísná, a že by se měla změnit.

Petra Hátlová

Zděšení a zoufalství v laboratořích, to je IVDR v praxi

Pane profesore, mohl byste popsat, co konkrétně přináší nová legislativa IVDR?
Nová legislativa IVDR představuje zásadní reformu regulace diagnostických zdravotnických prostředků in vitro v Evropské unii. Cílem IVDR je zvýšit bezpečnost pacientů a zajistit vyšší kvalitu diagnostických testů. Toho je dosaženo prostřednictvím přísnějších požadavků na klinické důkazy, transparentnost a sledovatelnost výrobků. IVDR zavádí nová klasifikační pravidla pro diagnostické prostředky, zvyšuje dohled nad trhem a stanovuje přísnější kritéria pro notifikované osoby a laboratoře vyvíjející vlastní (in-house) testy.
Z pohledu realizace však nová legislativa zatím jednoznačně přinesla více problémů než užitku, a to především kvůli komplexnosti nově zavedených požadavků, a to jak na úrovni výrobců diagnostik, tak také poprvé na úrovni laboratoří provádějících in-house testy.
Z pohledu trhu a laboratorní diagnostiky jednoznačně dojde a již dochází k tomu, že výrobci diagnostik přenesou náklady na naplnění této legislativy na zákazníky a u testů s menším odběrem dojde k zániku nabídky ze strany výrobců. Náklady na tyto testy budou za hranicí rentability. Pokud se budeme bavit v konkrétnějších číslech, tak při stávající nabídce cca 3000+ testů v laboratorní medicíně se vícenáklady na straně výrobců budou pohybovat ve vyšších jednotkách miliard euro, a to pouze za diagnostiku. Další oblastí jsou pak přístroje, u kterých se předpokládá také naplnění této legislativy.

Novelizaci od samého začátku doprovází nejasnosti s termíny zavedení jednotlivých bodů. Vešly již v platnost všechny a plném rozsahu, jak to je?
IVDR vstoupilo oficiálně v platnost 26. května 2017 s přechodnou dobou na pět let. Avšak plánovaný termín 26. května 2022 byl dále vzhledem k nedostatku kapacit notifikovaných orgánů a dopadům pandemie covid-19 prodloužen, a to na 26. květen 2024. To znamená, že určité diagnostické prostředky mohou být nadále uváděny na trh podle předchozí legislativy po omezenou dobu. Ne všechny body legislativy tedy platí v plném rozsahu pro všechny subjekty současně. Do procesu zavádění IVDR současně vstupují všechny zúčastněné strany, takže v průběhu platnosti dochází ze strany EU ke změnám termínů. Dovolil bych si shrnout situaci, že se postupně dostáváme z bodu komplikované orientace v termínech do stavu organizovaného chaosu.

Jak nařízení vnímají laboratoře?
Nejprve uvedu, co napsala umělá inteligence: „Laboratoře vnímají nařízení IVDR jako významnou změnu, která přináší jak výzvy, tak příležitosti. Na jedné straně implementace nových požadavků znamená zvýšenou administrativní a finanční zátěž, potřebu revize a validace stávajících in-house testů a přizpůsobení interních procesů. Na druhé straně laboratoře chápou, že splnění těchto standardů povede k vyšší kvalitě diagnostiky, větší důvěře ze strany pacientů a zdravotnických profesionálů a celkově k posílení bezpečnosti zdravotní péče. Některé laboratoře také využívají tuto příležitost k inovaci a zlepšení svých služeb.“
A realita: Když se „podíváme“ do laboratoří, tak lze jednoduše situaci shrnout jako zděšení a následně zoufalství. Jednak samotné porozumění legislativy v rozsahu stovek stran souvisejících dokumentů je zcela mimo naše odbornosti a její naplnění pro in-house testy jde významně nad rámec zavedeného systému akreditací dle ISO 15189. Toto se nejvíce dotýká velkých poskytovatelů zdravotní péče, kteří zajišťují komplexní a specializovanou laboratorní diagnostiku a léčbu včetně vzácných onemocnění, a tak disponují velkým množstvím in-house metod.
Situace se nám ještě komplikuje s různorodostí a specifiky jednotlivých laboratorních odborností. Nabízí se poohlédnout v ostatních státech Evropské unie, avšak situace jsou velmi rozdílné. Někde se zatím vyčkává s tím, že laboratoře budou IVDR ušetřeny, jinde již dochází k rušení in-house testů, anebo se jde cestou plné akreditace všech in-house testů, tak je tomu například v Belgii. V následujících měsících tak budeme muset v Česku najít cestu kompromisu, a to na úrovni laboratoří, odborných společností a Státního ústavu pro kontrolu léčiv jakožto kontrolního orgánu, jak se s touto výzvou rozumně vypořádat.

Petra Hátlová