Výbor Slovenské společnosti klinické biochemie, organizační složky Slovenské lékařské společnosti, uspořádal odbornou konferenci s mezinárodní účastí přednášejících –- LABKVALITA 2025.
Konference proběhla 5.–7. října 2025 v Kongres hotelu Chopok Demänovská Dolina. Vzrůstající zájem o jedinečnou událost oboru potvrdila i letošní účast – ve zcela zaplněném kongresovém sálu sedělo 260 prezenčních účastníků (včetně přednášejících), další zájemci se do části programu mohli aktivně i pasivně zapojit online. Úvodní slovo k auditoriu pronesla MUDr. Hedviga Pivovarníková, EuSpLM, prezidentka Slovenské společnosti klinické biochemie (SSKB). Následovalo slavnostní předání cen a děkovných listů SSKB. Letošním laureátem Zlaté medaile SLS „Propter Merita“ za celoživotní práci v klinické biochemii a významný přínos pro rozvoj oboru je MUDr. Daniel Magula, CSc. Pamětní list za celoživotní práci v oboru u příležitosti svých devadesátin převzal prof. RNDr. Jozef Čársky, CSc.
LABKVALITA i celostátní sjezdy SSKB jsou pořádány pod záštitou The European Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine (EFLM). Zvoleným prezidentem EFLM pro roky 2024–2025 je prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., a právě on připravil a osobně prezentoval přehled o této organizaci.
EFLM poskytuje evropské vedení v oblasti klinické chemie a laboratorní medicíny národním odborným společnostem, diagnostickému průmyslu a vládním i nevládním organizacím, aby sloužila veřejnému zájmu ve zdravotní péči. Zastupuje více než 25 000 specialistů v laboratorní medicíně ze 42 národních členských společností a 8 přidružených členů, zahrnuto je také 8 korporátních členů. Hlavní aktivity EFLM souvisejí se vzděláváním, výzkumem, rozvojem profese, požadavky na kompetence, kvalitu a akreditaci laboratoří, organizací vědeckých akcí a vydáváním publikací. EFLM nabízí svým národním členským společnostem široké možnosti, od podávání nominací pro ocenění EFLM až po možnost žádat o stipendia EFLM k účasti na hlavních kongresech EFLM, jako je EuroMedLab, nebo vycestovat do jiné evropské země za účelem školení v laboratoři specializované na konkrétní techniku. Každoročně jsou navíc k dispozici dva výzkumné granty EFLM na podporu vědy a usnadnění výzkumu v laboratorní medicíně v Evropě. Profesor Zima připomněl i velmi praktický výměnný program laboratoří EFLM, což je webová služba nabízející praktické školení a praxi těm profesionálům v laboratorní medicíně, kteří chtějí získat zkušenost v zahraničí.
Na letošní konferenci LABKVALITA 2025 byla na Slovensku poprvé udělována Cena Arnolda Beckmana. Jejím cílem je podpořit a ocenit odborníky za významný podíl na rozvoji laboratorní diagnostiky, zlepšování kvality zdravotní péče a pokroku v oblasti klinické biochemie na Slovensku. Cenu uděluje SSKB jednou za dva roky u příležitosti konání konference LABKVALITA členům SSKB ve třech kategoriích: Lékař, Laboratorní diagnostik a Zdravotnický laborant. Letos byli vybráni vítězové ve dvou kategoriích. V kategorii Laboratorní diagnostik to byla RNDr. Anna Šalingová (Centrum dedičných metabolických porúch, Národný ústav detskych chorôb Bratislava) s prací zaměřenou na diagnostiku dědičných metabolických poruch glykozylace a lyzozomových onemocnění. V kategorii Lékař zvítězil doc. MUDr. Daniel Čierny, Ph.D. (Ústav klinickej biochémie Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej nemocnice Martin) s prací zaměřenou na klinicko-biochemickou analýzu využitelnosti biochemických markerů (volné lehké řetězce kappa) v diagnostice roztroušené sklerózy, a to s dosahem pro neurologickou praxi.
Inaugurační přednášku k udělení Ceny Arnolda Beckmana, podpořenou Společností Beckman Coulter Slovenská republika, připravil a prostřednictvím online přenosu přednesl Sten Westgard, ředitel oddělení služeb zákazníkům a technologií společnosti Westgard QC. Základním tématem jeho přednášky nazvané QC Practices: Elvolving, Devolving or Revolving and Revolving? bylo správné uplatňování Westgardových pravidel pro kontroly kvality laboratoří. Pravidla zavedl James O. Westgard a dál na nich pracoval jeho syn Sten Westgard. Podle jejich pravidel jsou nastaveny přístroje ve všech biochemických laboratořích, problém ale je, že většinou nejsou používána zcela správně. Některé chyby pak nejsou odhaleny a výsledky jsou nespolehlivé. Důsledkem nesprávného používání pravidel ale mohou být i zbytečné alarmy a následné zbytečné kontroly. V letošním globálním průzkumu Westgard QC, jehož respondenty bylo přes 1 200 laboratoří ve více než 120 zemích, více než třetina laboratoří mimo jiné uvedla, že jsou každý den, ne-li několikrát denně, v situaci, kdy „něco nesedí“. Neustálé výstrahy a upozornění vyvolávají v pracovnících laboratoří únavu z alarmů, což je jen jeden z mnoha erozivních faktorů procesu kontroly kvality. Podle Stena Westgarda je paradoxní, že zatímco laboratorní procesy jako takové se kontinuálně a velmi dynamicky vyvíjejí, to samé neplatí pro procesy kontroly kvality.
Vývoj kontroly kvality je zdánlivě na ústupu, některé postupy se vrací k tradicím z minulého století, dokonce až z doby před půl stoletím (odtud trias v názvu přednášky). Ale tyto „zastaralé“ postupy doplněné velmi sofistikovanými moderními statistickými metodami nabízejí snadno dostupnou příležitost k dramatickému zkvalitnění a zefektivnění laboratorních operací ve formě velmi kvalitní a spolehlivé kontroly. To se děje s použitím nástrojů, jakými jsou analytické metriky Six Sigma a Westgard Rules. Laboratoře mají být ochotné kriticky posoudit své zvyklosti v oblasti kontroly kvality. Po skončení přednášky dálkové spojení ještě pokračovalo a Sten Westgard odpovídal na dotazy posluchačů v sále.
Zamyšlení nad historií, současností a budoucností postanalytické fáze laboratorního vyšetření byl na letošní konferenci LABKVALITA věnován samostatný blok. Příspěvky pro tento odborný blok připravili prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. (Pracoviště laboratorních metod, IKEM, Praha), doc. MUDr. Janka Franeková, Ph.D. (Pracoviště laboratorních metod, IKEM, Praha a 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy), MUDr. Peter Sečník, Ph.D., jr., a MUDr. Peter Sečník sr. (oba SK-Lab, s.r.o., Lučenec). Postanalytická fáze celkového procesu vyšetření byla tradičně součástí smyčky brain-to-brain, jak ji koncipoval již v sedmdesátých letech minulého století George D. Lundberg. Poslední třetina 20. století probíhala ve znamení hromadného nástupu počítačů do laboratoří a v postanalytické fázi se projevila zásadní kultivací výsledkových listů. V posledních 15 letech byla kvalita celkového procesu vyšetření sledována prostřednictvím indikátorů kvality, těch bylo Mezinárodní federací klinické chemie a laboratorní medicíny navrženo jen pro preanalytickou fázi celkem 16, ale pro postanalytickou fázi pouze pět. Diskuse o významu postanalytické fáze pokračovala a smyčku brain-to-brain mírně modifikoval Mario Plebani v roce 2011 zavzetím pacienta do smyčky a akcentací interpretační role laboratorních expertů. Postupně se stávala významnější hrozba dichotomizace mezi „for-profit“ orientovanými laboratořemi a laboratořemi, u nichž byl významný podíl vědeckých, akademických a edukačních činností. V současné době se riziko rozdělení na takto oddělené světy diagnostiky často diskutuje. Blízká budoucnost bude obdobím diskusí o laboratorní medicíně „s přidanou hodnotou“ (a cestách pro lepší management informací a vhodnějších metodách interakce mezi laboratorními experty a kliniky). Měl by být podporován vznik multidisciplinárních týmů složených z kliniků a laboratorních expertů, kteří budou navrhovat diagnosticko-terapeutické algoritmy a na ně navazující integrované, diagnosticky (a v určitých případech i terapeuticky) orientované zprávy. Smyčka brain-to-brain se rozšíří o hodnocení „akce“, tedy o hodnocení role integrovaných laboratorních informací v péči o pacienta, měla by se podporovat trvalá komunikace mezi klinikou a laboratoří. Využití velkých jazykových modelů tuto komunikaci určitě změní, ale laboratoře mohou mít problém s nedostatkem expertů nejen pro „klasické“ klinické činnosti, ale i pro podporu v nových oblastech, jako je bioinformatika. Ohledně vzdálené budoucnosti postanalytiky se přednášející shodli na tom, že je zřejmě nepredikovatelná.
Beckman Coulter Slovenská republika s.r.o. připravil a realizoval i samostatný odborný blok věnovaný novým diagnostickým laboratorním technologiím. Ing. Boris Popsimov (Project manager Workflow & IT Solution ve společnosti Beckman Coulter) v něm představil MIDDLEWARE a další SW řešení v praxi jako digitální srdce laboratoře. Digitalizace laboratorního provozu je zásadní pro zvýšení efektivity, přesnosti a kvality poskytovaných služeb. Middleware Remisol Advance představuje klíčovou komunikační vrstvu mezi laboratorními přístroji a laboratorním informačním systémem. Jak přednášející dále přiblížil, nástroje jako Command Central a Dashboard umožňují efektivní monitoring a řízení provozu v reálném čase – Dashboard je webové rozhraní, které v reálném čase zobrazuje stav laboratoře, aktuální TAT pro rutinní i statimové vzorky a procento autovalidovaných výsledků, Command Central umožňuje vzdálený dohled a správu přístrojů a linek z jednoho centrálního místa, ale je možné připojit i další ovládací stanoviště, například v kanceláři vedoucího pracovníka. Další část prezentace byla zaměřena na digitální preanalytiku pomocí řešení S4DX, která sleduje vzorky od odběru až po analýzu. Na konkrétních příkladech z praxe ukázal, jak tato moderní řešení zlepšují přehled o provozu, podporují rozhodování a přispívají ke kvalitě. Ing. Popsimov také představil SmartSolve, nástroj pro vzdálenou servisní správu přístrojů. Jeho zásadní výhodou je možnost rychlého řešení problémů bez nutnosti fyzické přítomnosti technika. Jedním z problémů laboratoří je také zajištění kyberbezpečnosti, proto jsou všechna řešení nově provozována za firemním firewallem a splňují přísné požadavky i v tomto ohledu. Komunikace je šifrovaná a přístup je řízen podle bezpečnostních politik společnosti. Přiblížil také fungování nového „digitálního srdce“ laboratoří Fakultní nemocnice v Banské Bystrici, plně automatickou linku DxA 5000, nebo úspěšnou implementaci digitální preanalytiky S4DX ve společnosti Diagnostika, s.r.o., Ústí nad Labem. Ing. Popsimov také představil využití (a limity!) AI pro analýzu a vizualizaci laboratorních dat. Právě MIDDLEWARE, digitální nástroje a AI tvoří, a hlavně budou tvořit digitální srdce laboratoře. „Přinášejí totiž efektivitu, kvalitu a bezpečnost provozu. Digitalizace znamená rychlejší rozhodování a spokojenější pacienty i personál. Budoucnost laboratorní je digitální – a začíná teď!,“ konstatoval přednášející závěrem.
Jana Jílková
