Sympozium klinické biochemie FONS 2024
Univerzita Pardubice hostila ve dnech 22.–24. 9. 2024 Sympozium klinické biochemie FONS 2024. Sympozium se konalo pod záštitou rektora univerzity prof. Ing. Libora Čapka, Ph.D. Mezi hlavními partnery akce byla i společnost Beckman Coulter, která měla i svůj workshop.
Hlavními body pondělního dne byly legislativní změny související s Nařízením EU 2017/ 746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDD) a implementací požadavků IVDR pro in-house IVD. Tato nařízení jsou ve většině svých bodů platná od 26. 5. 2024.
Mezi přednášejícími v prvním bloku byla i Ing. Katarína Tomin Srdošová, která účastníkům prezentovala praktická doporučení v systému regulace diagnostik in vitro. Ing. Aleš Martinovský se během svého projevu věnoval ujasnění základních pojmů souvisejících s nařízením a objasnil, koho se nařízení týkají. „In-house prostředek je prostředek, který je vyráběn a používán pouze ve zdravotnickém zařízení usazeném v Unii a který splňuje všechny podmínky stanovené v článku 5, odstavci 5 MDR nebo IVDR,“ zmínil ve svém vstupu. Dále uvedl, že jmenovaný článek 5 se týká všech zdravotnických zařízení provádějících „výrobu“ IVD prostředků.
Mgr. Tomáš Kojan představil metodická doporučení, která v souvislosti s novelizací zákonů vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Motivací pro vydání pokynů bylo zjištění, že zdravotnická zařízení, laboratoře i výrobci nemají jasno v tom, co nová legislativa požaduje. Mgr. Kojan mimo jiné upozornil na následující: „Obecně lze říci, že pokud má výchozí surovina, kterou zdravotnické zařízení zamýšlí pro výrobu IVD IH použít, výrobcem stanovený konkrétní určený účel a zdravotnické zařízení tento účel změní, pak pracuje bez veškerých pochybností v režimu in-house.“
Inovace v podobě DxI 9000
V malém sále auly se krátce před polednem konal workshop společnosti Beckman Coulter. V rámci workshopu představila Mgr. Ing. Tereza Tietze ze společnosti Beckman Coulter nový analyzátor DxI 9000.
O své zkušenosti s přístrojem z praxe se podělila RNDr. Alena Tichá, Ph.D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která vyzdvihla zejména jeho snadnou údržbu, rychlost a kapacitu, díky níž je analyzátor schopen zpracovat až 450 testů za hodinu. Své zkušenosti přednesla i Ing. Eva Drncová z Nemocnice Na Homolce. Ta uvedla, že na přístroji oceňuje jeho precizní pipetování vzorků a přesnost výsledků. Součástí workshopu byla i diskuse. Účastnící se zajímali zejména o praktické zkušenosti z laboratorní diagnostiky či o přijetí analyzátoru personálem laboratoří.
POCT systémy v nemocnicích i praxích
Koordinátorkou bloku POCT systémy a první přednášející byla Mgr. Veronika Kučerová. Ta se zaměřila zejména na problematiku supervizora POCT systémů ve zdravotnických zařízeních: „Úloha supervizora je i orientace v platné legislativě a lokální politice zdravotnického zařízení. Pro výkon postu supervizora je důležité stanovení jeho pravomocí v nemocnici.“
Ve svém přednesu se věnovala i praktickým tipům. Například umístění POCT zařízení. Jak se svěřila, ve své praxi viděla umístění přístrojů v sesterně, v různých kumbálech i na veřejných chodbách nemocnic. „Přitom obecně platí, že prostory a podmínky prostředí musí být vhodné pro laboratorní činnosti a nesmí nepříznivě ovlivňovat platnost výsledků nebo bezpečí pacientů, návštěvníků, uživatelů laboratoře a personálu.“
Účastníky v sále zaujala i přednáška MUDr. Petera Ivančáka, který se věnoval POCT zařízením v ordinacích praktických lékařů.
Inovace a bezpečnost IT
Účastníci sympozia se zájmem sledovali i blok věnovaný IT bezpečnosti. Jak se ukazuje, tato oblast pro mnohá zdravotnická zařízení není zcela přehledná, navíc 1. ledna 2025 by měl vejít v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Ing. Jaroslav Balcar ve svém příspěvku uvedl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na svých webových stránkách přináší praktické informace týkající se očekávaného zákona. Ve své přednášce se věnoval zejména čtyřem pilířům, se kterými se uživatelé budou setkávat, a to: registraci, bezpečnostním opatřením, hlášení incidentů, kde poukázal na to, že zákon zkracuje lhůtu pro hlášení incidentů na 24 hodin po zjištění kyberincidentu, a čtvrtým pilířem jsou provedená protiopatření.
V bloku zazněly i informace o Portálu pacienta laboratoří, o možných aplikacích i o legislativních požadavcích v moderních laboratorních systémech vztahujících se ke kyberbezpečnosti.
Po všech blocích následovaly diskuse u posterů. Diskusí účastníci akce využívali a vznášeli otázky týkající se praktického využití.