Proč jste se ujal role odborného garanta tohoto semináře?

Protože program semináře je pro mě velmi zajímavý, a navíc je z velké části zaměřen na problematiku cytomorfologie v hematologii – a to je v hematologické diagnostice dnes poněkud upozaďovaná oblast, ale má nesmírný význam jako metoda první linie, protože dokáže velmi pomoci na začátku diagnostiky prakticky všech krevních onemocnění.

Cytomorfologie je do značné míry založena na vizualizaci. Nicméně „obrázky buněk“ si už jde snadno prohlížet a diskutovat i na dálku. Proč jste seminář nepojali jen jako online?

Mám rád online akce, zejména ty, které se uskutečňují v geograficky vzdálených oblastech, ušetříte si někdy i velmi dalekou cestu. Online akce mohou být odborně stejně dobré jako prezenční, ale úplně při nich odpadá fenomén vzájemného setkávání včetně diskusí v kuloárech. I předávání osobních zkušeností je v online formě odborných akcí mnohem složitější než v přímém osobním kontaktu účastníků.

Vaše slova dokládá i obrovský zájem o účast zde, přednáškový sál je po celou dobu semináře zaplněný do posledního místa… Zaznělo tu, že v praxi si navzájem pomáháte a že snazší je s prosbou o konzultaci oslovit člověka, kterého znáte osobně. Posíláte si mezi sebou i snímky buněk?

Ano. Je to možné a děje se to. Obrazové informace a zobrazovací technologie už jsou velmi pokročilé i v oblasti cytomorfologie. Na dálku konzultujeme zejména obtížnější případy. Usnadňuje to pomoc odborníka, kterému důvěřujete a na kterého se můžete obrátit, když si sama nejste jistá s interpretací daného morfologického nálezu. Zejména metody digitální morfologie v tom jsou obrovským pomocníkem, umožňují distanční konzultace, které nám mohou s diagnostikou velmi pomoci.

Laboratoř hematoonkologie a klinické biocheme, jíž jste primářem, je i v konzultační činnosti v oblasti hematologie velmi činná. Kdo jsou tazatelé a jakým směrem se konzultace zpravidla ubírají?

Tazateli často bývají praktičtí lékaři, kteří se při vyšetření krevního obrazu nebo koagulačního vyšetření setkají s patologickým nálezem a nechtějí pacienta hned poslat na hematologické vyšetření. Konzultace nálezu to dokáže velmi často eliminovat, případně poradíme, co ještě má praktik dál vyšetřit. Nebo z konzultace vyplyne delegování pacienta k nám na hematologii. Konzultuje s námi také velká skupina specialistů jiných oborů. U interních oborů zpravidla jde o diferenciálnědiagnostické otázky, v chirurgických oborech často konzultujeme přípravu pacienta k operaci, koagulační změny po operaci a tak dále. Třetí skupinou tazatelů jsou specialisté hematologové, protože naše pracoviště slouží jako nadregionální hemato-onkologické centrum pro laboratorní i klinickou část. Čtvrtou skupinou jsou sami pacienti, občas se na nás obracejí. Nedávno se na mě obrátil například pacient ze Slovenska, který na internetu našel, že jsem měl přednášku o myelodysplastickém syndromu. Před čtyřmi lety u něj bylo provedeno vyšetření kostní dřeně se suspekcí na toto onemocnění, ale on současně trpěl i určitou jaterní poruchou, a v tomto terénu bylo složité interpretovat, zda nález náleží k jaterní chorobě, nebo zda jde o krevní onemocnění. Nakonec jsem mu nabídl vyšetření přímo na našem pracovišti. Opakovali jsme po těch čtyřech letech vyšetření kostní dřeně a jednoznačně jsme prokázali myelodysplastický syndrom. Za dobu od minulého vyšetření se už rozvinul do plné podoby, kterou morfologie kostní dřeně jednoznačně potvrdila.

Jana Jílková