Monthly Archives: Listopad 2024

Byla vaše nemocnice odjakživa tak pěkná, jako je teď?

Původně určitě ano, zejména v dobách, kdy tady pan doktor Mulač koupil nově postavenou krásnou secesní rohovou vilu a i v její přístavbě na to s citem navázal, včetně mramoru uvnitř. Zahanbit se v tomto směru nenechala ani plzeňská Škodovka, mramorové prvky promítla i do stávající vstupní haly, nicméně zařízení zvenku i zevnitř postupně chátralo. Ono ale opravdu není snadné opravovat zdravotnické zařízení za provozu, i když je jasné, že zvenku je to alespoň z provozního hlediska snazší než rekonstrukce uvnitř. Rekonstrukce za provozu si pak důkladně užili všichni zaměstnanci a s nimi stávající majitel a provozovatel, tedy společnost PRIVAMED, který vstoupil do Mulačovy nemocnice v roce 2014 a od té doby ji nejen provozuje, ale i postupně modernizuje a rekonstruuje. Nejrozsáhlejší část rekonstrukce byla dokončena na konci roku 2023, s pomocí dotačního programu REACT EU. Dotací se podařilo získat objem prostředků, který by si majitel nemocnice nemohl do jejího rozvoje dovolit investovat. Získané prostředky PRIVAMED využil ve prospěch nemocnice jak na stavební úpravy a opravy, tak na přístrojové vybavení. A jsme nadále věrní odkazu pana doktora Mulače, chirurgie, gynekologie a porodnictví jsou stále naše dva stěžejní obory. Na chirurgii dále rovněž navazují ortopedie a urologie.

Jak rozsáhlé rekonstrukce za provozu probíhaly?

Po etapách, jinak by to ani nešlo. V roce 2022 jsme úspěšně zažádali o dotační titul na podporu nemocnic v době po covidu-19. Investice byla rozdělena na dvě části. Jedna část byla na stavební úpravy nemocnice, dělaly se jeden a půl roku za plného provozu a dotkly se všech šesti podlaží nemocnice, ale i při všem stavebním ruchu jsme byli stále schopni řádně zajistit péči o naše pacienty. Zmíněná stavební investice činila přibližně 37 milionů korun a nemocnici výrazně posunula dopředu jak co do vybavení, tak i co do estetiky prostředí, které slouží zejména našim pacientům, ale prostředí se zlepšilo i pro všechny naše zaměstnance. Zásadnější rekonstrukce jsme ale dělali už i před dotací na podporu nemocnic. V roce 2019 jsme například otevírali nástavbu na střešní části původní vily doktora Mulače, a to ve prospěch gynekologického oddělení. Pak přišlo období „covidového temna“, ale dnes po déle než roce a půl stavebních prací a vybavování nemocnice jsme dokončili další významnou etapu. Pokud jde o laboratoře, šlo nyní o rekonstrukci jejich původních „historických“ prostor z roku 1958 a v neposlední řadě o pořízení a prvoinstalaci nového biochemického analyzátoru DxC 500i. Moc děkuji paní doktorce Sobotové, primářce Oddělení biochemické laboratoře, že neměla strach jít do toho a spolu se svým kolektivem všechno zvládala bez narušení provozu laboratoře.

Takže k obnově laboratoře došlo v rámci zatím poslední velké akce?

Ano. Právě laboratoř byla jedním z nejobtížnějších uzlů, potřebujeme ji provozovat 365 dní v roce 24 hodin denně. Biochemickou laboratoř nemocnice není možné zastavit, i když ve spolupráci s nemocnicí PRIVAMED bychom to asi částečně udělat mohli. Nicméně jsme se s paní hlavní sestrou a paní primářkou laboratoře domluvili, že do toho půjdeme a zvládneme to sami. Rekonstrukci laboratoře jsme si rozdělili na tři etapy a její provoz se nezastavil, výsledky analýz měli naši lékaři nadále k dispozici, kdykoli je potřebovali. Nebylo to vůbec jednoduché, ale zvládli jsme to. Výsledek je nakonec myslím výborný, což jsem moc rád. Zlatým hřebem rekonstrukce naší laboratoře byl pak nový analyzátor. Po dlouholeté spolupráci s jeho výrobcem a dodavatelem, společností Beckman Coulter, od které jsme měli i ty dva předchozí, co tu hrdinně vydržely sloužit celou řadu let, jsme o jiném dodavateli ani neuvažovali. Když přišla nabídka na výměnu, bylo to za prvoinstalační přístroj v ČR. Při zmínce o „poprvé“ se vždycky trochu leknete, co bude, ale máme s „beckmany“ tak dobrou zkušenost, že jsme se rozhodli ve spolupráci s nimi pokračovat i tímto přístrojem. Problémy s rozjezdem už jsme s jejich pomocí „rozchodili“ a dnes už si troufnu říct, že se nám to začíná líbit.

Znamená to, že máte na změnu i z laboratoře pozitivní ohlasy?

Teď už ano. Když se tam rozhodli, že už opravdu mohou odstavit původní „mašiny“, tak jsem si řekl, že je vyhráno. V laboratoři ten přechod a s ním spojené komplikace nakonec zvládli bravurně a dnes říkají, že už zase chodí do práce rádi.

Jana Jílková

Jaké spektrum služeb vaše laboratoř poskytuje?

Naše Oddělení klinické biochemie provádí základní a specializovaná vyšetření biologického materiálu v odbornosti klinická biochemie, základní hematologická vyšetření sdílená s touto odborností a konzultační služby v odbornosti klinická biochemie pro lůžkovou a ambulantní část nemocnice. Z velké části pracujeme pro pacienty a lékaře této nemocnice. Podle potřeby ale zpracováváme i vzorky odjinud.

Co vám má ušetřit nový analyzátor?

Místo dvou původních přístrojů teď máme jeden nový. Nový analyzátor je stejně kapacitní a má k dispozici stejné metody jako analyzátory, které jsme měli, jediná změna v tomto ohledu je glykovaný hemoglobin, který jsme dříve museli v laboratoři předpřipravit manuálně, teď si to analyzátor dělá sám. Přínos DxC 500i je pro nás především v menším objemu naší práce se zkumavkou. Identifikace vzorků je přes čárové kódy a veškerá komunikace se vede elektronicky přes laboratorní informační systém, z něj si analyzátor natáhne veškeré požadavky a tím, že to jsou vlastně dva analyzátory spojené do jednoho, analyzátor sám řídí průchod vzorku tak, aby výsledky byly co nejrychleji. Ušetříme čas s přípravou a je zaručené, že výsledky jsou validní včetně správného přiřazení pacienta.

Proč jste nový analyzátor pořídili právě teď?

Už jsme poměrně dlouho měli analyzátory Beckman Coulter AU 480 a Access 2, po delší době jejich provozu jsme uvažovali o jejich obměně. A protože se nám oba analyzátory osvědčily, tak jsme s firmou Beckman Coulter řešili, za co je vyměnit. Jako malá laboratoř nepotřebujeme nějaké kapacitně veliké stroje. Volbou proto byl nový integrovaný analyzátor DxC 500i, kombinace biochemického a imunochemického modulu pro malé až středně velké laboratoře. Právě kombinace imunochemie a biochemie v jednom analyzátoru je pro nás jako ušitá na míru. Výměnu jsme navázali na rekonstrukci laboratoře a změnu laboratorního informačního systému, obávali jsme se připojení nového přístroje do staršího LIS, který jsme měli původně.

To všechno jste zvládli za nepřerušeného provozu 24/7. Jednoho dne jste pak odpojili staré analyzátory a pokračovali na DxC 500i?

Ne, přechod z hodiny na hodinu bych si ani nedovedla představit. Napřed jsme ještě měli zapojené naše dosavadní stroje a nainstalován tu byl i ten nový, připravený techniky k provozu. Měsíc jsme jeli souběžně, abychom postupně převedli na nový analyzátor všechny metody a vyzkoušeli si je na něm.

Jak ty přeměny brali pracovníci laboratoře?

My už jsme v letošním roce změn zažili víc, tak jsme byli připraveni. Spoléhali jsme se, že hardware je vlastně stejný jako u analyzátorů, se kterými umíme pracovat, a je tam jen nový software, který je spojuje a obsluhuje automatický podavač vzorků. Samozřejmě řadu věcí bylo třeba nastavit a „vychytat“, i propojení s novým LIS bylo vlastně poprvé. Ale všichni se zaškolili a velice rychle se naučili s DxC 500i pracovat. Původní analyzátory už jsou teď úplně odpojené. Proud vzorků do laboratoře je stále přibližně stejný, ten neovlivníme, ale snažíme se o rychlejší výstup výsledků analýz.

Po měsíci „ostrého“ provozu je to možná předčasná otázka, ale – vidíte už nějaké přednosti, je něco lepší, než bylo „zastara“?

Ano, už z podstaty té změny. Je tam automatický podavač vzorků, který logistiku řeší za laborantky. Dříve, pokud byla z jednoho vzorku biochemická i imunochemická vyšetření, bylo na ní, do kterého stroje ho vloží jako do prvního a do kterého jako do druhého. Museli jsme přemýšlet, jak to udělat, aby čas do výsledku byl co nejkratší. To teď dělá za nás DxC 500i, sám si řídí co nejefektivnější postup a podle toho si i poskládá vzorky. Jak to bývá na každém začátku, ještě vychytáváme různé drobnosti a Beckman Coulter je podle našich připomínek zapracovává.

I to funguje tak, jak potřebujete?

Určitě ano. A když se něco děje, tak víme, že v tom nejsme sami a že paní inženýrka Silvie Vaingátová bere telefon i o víkendu! Je toho za námi hodně, tento rok byl v laboratoři opravdu přelomový. Prošli jsme napřed rekonstrukcí prostor, pak jsme měnili laboratorní informační systém, což znamenalo výraznou změnu práce. Poslední změnou je nový analyzátor. Děkuji našemu panu řediteli, že na to všechno sehnal peníze, i firmám, které se na změnách podílely, všechny odvedly svůj díl práce. Ale úplně nejvíc bych chtěla poděkovat všem děvčatům v laboratoři, že se ke změnám postavila čelem a během celého toho roku neztratila úsměv na tváři a doufám, že ho neztratí ani nadále, když už nový stroj pracuje v plném provozu.

PhDr. Jana Jílková

Pane doktore, čemu se věnoval blok s názvem Inovativní přístupy a technologie, které mění tvář moderních nemocnic a laboratoří, jemuž jste předsedal?

Byl o inovacích, soustředili jsme se hlavně na laboratorní medicínu, jak inovace probíhají a jak můžeme dokázat, zda zavedená inovace v praxi přinesla očekávaný efekt. Inovace a digitalizace laboratorní medicíny uvnitř laboratoří je na výborné úrovni, to víme a umíme to ověřit, ale s procesy, které probíhají před laboratoří a za laboratoří, je to trošku horší.
Indikátory kvality používané v laboratořích je někdy těžké svázat s tím, zda opravdu ke zlepšení došlo. Diskuse byla o tom, jaké indikátory kvality zvolit, jak vhodně predikovat efekt investic nejen finančních, ale i časových, které do inovací vkládáme.

Která témata diskutujících byste vyzdvihl?

Pan magistr Ziad Khaznadar, vedoucí centrálních laboratorních laboratoří Fakultní nemocnice Bulovka, který byl jedním z řečníků, popisoval, jak inovace v jeho oddělení mohou pomoci pacientovi. Oddělení, na kterém pan magistr pracuje a které vede, je výrazně centralizované, což není úplně časté. Jeho zkušenosti mi proto přišly cenné, protože procesy centralizace laboratoří mohou být v mnoha ohledech pro nemocnice výhodné.
Zajímavý mi přišel i vstup pana magistra Jaroslava Šípa z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, který mluvil o možnostech využívání dronů, například v transportu laboratorních vzorků, a o využití autonomních robotů ve zdravotnických zařízeních.

Inovace přístrojů a technologií, co je nového na tomto poli?

Inovace obecně směřují k tomu, aby lékaři dostávali výsledky rychleji a aby se na ně mohli vždy spolehnout. Na úrovni analyzátorů probíhá masivní vývoj, jsou snahy o to, aby stroje více vydržely, aby byly téměř bezúdržbové, aby se snížila jejich chybovost a zlepšila spolehlivost laboratorních výsledků, např. snížením frekvence náhodných chyb a interferencí.
Stále se do klinické praxe dostávají nové laboratorní markery, které přinášejí naději na zlepšení diagnostiky, například v oblasti poškození mozku nebo diagnostiky sepse – což jsou pole, která byla dříve mimo záběr laboratorní medicíny. Přesto však často chybí dostatečný počet a kvalita důkazů, že konkrétní marker skutečně přináší pacientovi klinický benefit. Je nezbytné najít rovnováhu mezi komerčním tlakem na inovace „za každou cenu“ a skutečným naplněním potřeb pacientů. Současně bychom však neměli ztrácet odvahu zkoumat i slepé cesty – bez této hravosti a zvídavosti by se pokrok zastavil.
Je celá řada inovací v oblasti automatizace, která vede ke standardizaci a často i ke zrychlení procesů a umožňuje nám věnovat se dalším oblastem, jako je POCT, preanalytika a interpretace laboratorních výsledků. Zvýšení dostupnosti laboratorních služeb někdy vede k nadužívání vyšetření, kdy až 90 procent indikací může být zbytečných. Klíčová je rovnováha mezi skutečnou potřebou a dostupností, přičemž laboratorní pracovníci by měli pomáhat řídit efektivní využití vyšetření. Tento problém vyvolal v našem bloku bouřlivou diskusi.

Jak vnímáte proces digitalizace českého zdravotnictví?

Digitalizace v laboratořích je na velmi dobré úrovni, avšak směrem ke komunikaci s nemocničními informačními systémy, dalšími laboratořemi a příjemci výsledků, jako jsou ambulantní specialisté a praktičtí lékaři, její kvalita postupně klesá. Začínají snahy o digitalizaci preanalytické fáze, např. pomocí systému S4DX. Téměř neřešenou oblastí zůstává digitalizace měřitelných výstupů péče o pacienta ve vztahu k indikaci a výsledkům laboratorních vyšetření. Tuto problematiku nastínil pan magistr Jindřich Maksant, Vedoucí oddělení laboratorních IT systémů ve společnosti AGEL, který zmínil například digitalizaci mikroskopických snímků na patologii nebo standardizaci laboratorních číselníků a jejich mezinárodní kompatibilitu. Diskutovali jsme také požadavek normy ISO 15189 na odpovědnost laboratoří za správné doručení výsledků (včetně čísel, referenčních rozmezí a jednotek) i za jejich správnou interpretaci.
V diskusi jsme také naznačili, že spolupráce na evropské úrovni bude vyžadovat značné investice a systematické úsilí.

Petra Hátlová

Pane řediteli, co bylo obsahem vašeho úvodního slova?

Já jsem se ve své řeči zaměřil na to, co nás jako firmu vede k tomu, že se věnujeme oblasti digitalizace a proč je tato oblast pro nás zajímavá. My jakožto přední dodavatel laboratorní technologie, se přímo účastníme laboratorního procesu, který z lidského vzorku, z laboratorního vzorku, vyrobí číslo, a to číslo je přímou a nedílnou součástí procesu digitalizace.
Laboratoř není samostatný celek ve fungující nemocnici, ale je součást mnohdy velkého zdravotnického komplexu a digitalizace je fenomén, který se týká celé nemocnice. Proto nemocnice musejí mít laboratoře, které do procesu digitalizace umí plnohodnotně a odborně zapadnout.
Naším úkolem je dodávat do nemocnic a laboratoří takové technologie, které jim umožní správně reagovat na neustálý technologický vývoj a s ním související požadavky.

Vaše společnost byla generálním partnerem akce, proč jste se tohoto partnerství ujaly, co by akce tohoto druhu měly přinést?

Akce tohoto druhu mají velký význam a bylo nám tak profesní ctí konferenci svou účastí podpořit formou generálního partnera. Jedna věc je, že akce tohoto druhu přinášejí novinky a trendy, které v dané oblasti jsou. Druhá věc je, že jde o místo setkání. Ta setkání jsou společenská, ale i vysoce odborná. Potkávají se zde lidé z různých technologických oblastí a oborů, lidé z různých úrovní managementu, a právě lidé a jejich vzájemná komunikace jsou pro vývoj a úspěšný proces digitalizace velmi důležití.

Čeho si nejvíce ceníte na společnosti Beckman Coulter?

Já jsem moc rád a jsem velmi pyšný na to, že naše firma, aktivní roli na poli dodavatele laboratorní techniky. Jsme součástí velkých projektů automatizovaných laboratorních řešení včetně nezbytné digitalizace a také mne velmi těší, že se můžeme společně potkávat na takových velkých konferencí jako je Digitransformace 360. Jsem rád za to, že jsme díky inovativním produktům a inovativnímu přístupu dosáhli toho, že jsme lídrem na trhu v daném oboru a že dokážeme být ne pouze reaktivní, ale že jsme proaktivní. A to mě moc baví a všem, kdo se na tomto procesu podíleli a podílejí, za to děkuji.

Petra Hátlová