Category Archives: Rozhovor

Screening může dát ženě téměř stoprocentní odpověď

Screening zaměřený na odhalení vrozených vývojových vad je dnes běžnou součástí prenatální péče, jaká je jeho úroveň?
Provádění screeningu vrozených vývojových vad má v Česku dlouhou historii a úroveň screenování těhotných je na mnoha pracovištích velmi kvalitní.
Ve skutečnosti se ovšem nejedná o oficiálně vyhlášený screeningový program Ministerstvem zdravotnictví. Na screeningu se podílejí gynekologové, ultrazvukoví specialisté, laboratoře a také genetici. Z pohledu laboratoří se jedná o provádění biochemických vyšetření v prvním a druhém trimestru těhotenství. Statistická data jsou vedena v Registru laboratoří provádějících screening vrozených vývojových vad. Tento registr je vedený při Referenční laboratoři pro klinickou biochemii na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy od roku 2002. V současné době je v registru vedeno 40 laboratoří. Z pohledu typu prováděného screeningu došlo v posledních 20 letech k významným změnám, kdy existuje významný přesun počtu screenovaných žen do prvního trimestru těhotenství.

O jaký typ vyšetření je největší zájem?
Dominantním typem screeningu se stal v posledních letech kombinovaný test. Část pracovišť provádí také integraci kombinovaného testu s druhotrimestrálními biochemickými vyšetřeními, čímž se parametry screeningu ještě mírně vylepšují. Samotný druhotrimestrální screening už plní svou roli jenom v případě pozdních záchytů těhotenství, ev. při nedostupnosti kombinovaného testu. Biochemické parametry jsou jak v prvním, tak ve druhém trimestru těhotenství hrazeny ze zdravotního pojištění. Ultrazvuková vyšetření si z velké části těhotné hradí samy, jelikož zatím nedošlo ke konsenzu mezi poskytovateli zdravotní péče a plátci. Nejnovější typ screeningu je založen na analýze extracelulární DNA fetálního původu. Tyto typy testů jsou označovány jako NIPT a nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Velkou výhodou tohoto typu testování je jeho vysoká senzitivita, která z pohledu hledaného onemocnění dává těhotné ženě téměř 100% odpověď, že je nenarozené dítě v pořádku. Pozitivní výsledky musejí být i v tomto případě potvrzeny invazivní metodou a následnou genetickou analýzou. V poslední době byla zahájena diskuse, že i tento typ prenatálního screeningu by měl mít svoje definovaná pravidla a měl by se stát regulérním screeningovým programem, který by měl být vyhlášen Ministerstvem zdravotnictví.

Petra Hátlová

Vo včasnej diagnostike onkologických ochorení Slovensko výrazne zaostáva za vyspelými krajinami

Pán profesor, ste iniciátor a implementátor pokroku v slovenskej urológii a urologickej onkológii. Čo považujete za najprelomovejší moment?

Určite za najprelomovejšie obdobie pokladám začiatky 90. rokov minulého storočia. V tom období sa otvorili bohaté príležitosti na získavanie skúseností prostredníctvom stáží na popredných európskych urologických pracoviskách. Rovnako sa zlepšila dostupnosť poznatkov zo svetovej literatúry a moderných trendov v urológii. Tieto nové možnosti postupne ovplyvnili nielen našu prácu, ale aj činnosť ďalších pracovísk.

Pod vašim vedením dosiahlo pracovisko výborné výsledky, stalo sa uznávaným laickou aj odbornou verejnosťou doma i v zahraničí. Na čo ste najviac hrdý?

V tom čase naše pracovisko tvoril schopný, ambiciózny kolektív založený na vzájomnej dôvere, čo považujem za základný predpoklad úspechu každého pracoviska. Takmer všetci absolvovali pobyty na zahraničných pracoviskách, získali výborné postgraduálne vzdelanie a postupy. Vo svojich pozíciách dosiahli vynikajúce výsledky v liečbe, ale aj postavenie vo svojom odbore. Toto všetko sa premietlo do celkovej kvality pracoviska, stalo sa uznávaným v laickej i odbornej verejnosti. Na základe týchto výsledkov pracovisko získalo akreditáciu pre doktorandské štúdium, akreditáciu na vykonávanie špecializácie vo všeobecnej urológii, onkologickej aj pediatrickej urológii.

Doménou vášho klinického i vedeckého zamerania je problematika urologickej onkológie, predovšetkým však diagnostiky, chirurgickej a medikamentóznej liečby karcinómu prostaty. Ako vnímate vývoj onkológie ako medicínskeho odboru, od vašich profesionálnych začiatkov až po súčasnosť?

V roku 1993 som sa stal členom EORTC (European Organisation for Research and Treatment of Cancer). Pôsobenie v tejto organizácii mi umožnilo stretávať sa s uznávanými európskymi odborníkmi v oblasti urologicko-onkologickej problematiky, čo výrazne ovplyvnilo moje profesionálne zameranie. Sústredil som sa najmä na najčastejšie urologické zhubné ochorenia, a to na karcinóm prostaty a nádory močového mechúra. Predovšetkým karcinóm prostaty, ktorý je najčastejším urologickým karcinómom a celosvetovo druhým najčastejším u mužov, prešiel v priebehu rokov výraznými zmenami v diagnostike aj v liečbe. Zlepšili sa diagnostické laboratórne techniky (PSA a jeho deriváty), bioptické techniky, liečebné metódy, nízkorizikové karcinómy prostaty sa už takmer neliečia, iba sledujú. Chirurgická liečba sa od otvorenej operácie presúva na robotickú. Techniky rádioterapie zaznamenali obrovský pokrok, výsledkami dosahujú úroveň radikálnej operácie, a tým sa zároveň znižuje priestor pre chirurgickú liečbu radikálnou prostatektómiou. Nesmierny pokrok nastal v medikamentóznej liečbe metastatického ochorenia. Kým pred niekoľkými rokmi sa pacienti s metastatickým karcinómom prostaty dožívali v priemere 12 až 18 mesiacov, dnes medián prežívania presahuje 5 rokov.

V čom je podľa vášho názoru prevencia kľúčová, aby onkologické ochorenia neboli najväčším strašiakom modernej doby?

Prevencia onkologických ochorení je kľúčová pre včasný záchyt nádorových ochorení, a tým aj včasnú liečbu. V urológii ide najmä o včasný záchyt karcinómu prostaty. Na Slovensku vo včasnej diagnostike zaostávame za vyspelými krajinami. Pre porovnanie, v Českej republike sa pri prepočte na počet obyvateľov diagnostikuje raz toľko karcinómov prostaty. Približne raz toľko sa na Slovensku primárne diagnostikuje letálny metastatický karcinóm prostaty u mužov, ktorí nikdy neboli na urologickom vyšetrení. Asi sme v urológii roky prispievali k počtu mužov s odvrátiteľnými úmrtiami. Pričom stačilo jednoduché opatrenie na zlepšenie situácie, zapojiť praktických lekárov do včasnej diagnostiky tým, že budú u svojich evidovaných pacientov vyšetrovať prostatický špecifický antigén a pri stanovených hodnotách ich odosielať na urologické vyšetrenie.

Aké posolstvo z profesionálnej alebo ľudskej stránky by ste chceli zanechať svojim mladším spolupracovníkom, študentom aj tým, ktorí sa zatiaľ iba rozhodujú pre odbor  urológie?

Urológia je medicínsky odbor, ktorý spája chirurgickú liečbu s pooperačnou starostlivosťou a sledovaním pacientov, medikamentóznu liečbu pre benígne i malígne ochorenia. Súčasťou urológie je aj pediatrická urológia s podobným zameraním. Tí, ktorí sa rozhodnú pre urológiu majú možnosť zúčastňovať sa na všetkých činnostiach alebo si vybrať participáciu na niektorej samostatnej zložke. Ak svoju prácu budú robiť so zanietením, ľudským a profesionálnym prístupom, určite im prinesie uspokojenie, aké som ja osobne zažíval počas celého svojho života v urológii.

Mgr. Agáta Urbanová

Od kongresu po kongres. Čo priniesol rok v činnosti Slovenskej spoločnosti klinickej biochémie

Riadiacim a výkonným orgánom SSKB je výbor, ktorý má osem členov. Členovia výboru volia spomedzi seba prezidenta, viceprezidenta, vedeckého sekretára a hospodára. Zasadnutia výboru sa konajú pravidelne jedenkrát mesačne, v roku 2024 ich bolo spolu deväť, z toho štyri zasadnutia sa konali online a päť prezenčne. Zvoláva ich spravidla prezident, v jeho neprítomnosti viceprezident alebo vedecký sekretár SSKB.

Odborná konferencia LABKVALITA 2023 s medzinárodnou účasťou pod záštitou EFLM sa konala 8. – 10. októbra 2023 v Starej Lesnej v hoteli Horizont Resort. Od založenia konferencie a jej prvého ročníka uplynulo 30 rokov. Najvyššou odbornou činnosťou, ktorú SSKB organizuje je KONGRES, ktorý sa koná každý druhý rok. XV. Kongres SSKB a celkovo 31. ročník sa uskutočnil v dňoch 6. – 8. októbra 2024 v hoteli Chopok v Demänovskej doline.

„Veľkej podpory sa našej odbornej spoločnosti dostalo počas funkčného obdobia prezidentky EFLM Prof. Tomris Ozben (2022 –2023). 31. decembra 2023 ukončila svoj dvojročný mandát vo funkcii predsedníčky EFLM. V rokoch 2024 – 2025 bude naďalej pôsobiť ako bývalá (past) prezidentka EFLM a zvolená (elect) prezidentka IFCC (Medzinárodná federácia klinickej chémie a laboratórnej medicíny). Od 1. januára 2024 sa stal výkonným prezidentom prof. Mario Plebani. ktorý je aj šéfredaktorom oficiálneho časopisu EFLM – Clinical Chemistry and Laboratory Medicine. Prezidentská pozícia sa mení v EFLM v dvojročných cykloch. Vo voľbách 2023/24 bol už zvolený a na funkciu prezidenta sa pripravuje prof. Tomáš Zíma, ktorý sa od roku 2026 stane výkonným prezidentom tejto prestížnej európskej organizácie,“ uviedla MUDr. Hedviga Pivovarníková, EuSpLM, prezidentka SSKB.    

Mario Plebani aktívne participoval svojou prednáškou aj na konferencii LABKVALITA  2023. Jedným z ocenených jubilantov na tejto konferencii bol jej zakladateľ Ing. Ján Balla, ktorého srdcovou záležitosťou bola a je práve kvalita v medicínskych laboratóriách. Medzi ďalšími ocenenými jubilantmi boli členovia SSKB, ktorí prispeli k povedomiu, udržaniu a rastu odboru v oblasti vedeckej ako aj praktickej. Na webovom sídle SSKB je k dispozícii odborný časopis „Laboratórna diagnostika 2/2023“, ktorého obsahom sú abstrakty prednášok a posterov zo spomínanej konferencie LABKVALITA 2023 ako aj laudáciá ocenených jubilantov.

„Konferencia má vždy atraktívny odborný program s mnohotematickým zameraním hlavne pre laboratórnych, ale aj klinických pracovníkov – lekárov. Dôraz je kladený na kvalitu laboratórnych procesov, postupov, inovatívne metodiky a ich aplikácie do praxe, manažment a interpretácie neobvyklých a neočakávaných laboratórnych výsledkov. V rámci konferencie LABKVALITA sa snažíme zahrnúť celý proces testovania – fázu preanalytickú, analytickú a postanalytickú a kazuistiky. Dôležitá je vzájomná komunikácia a neustála edukácia klinických partnerov, uplatňovanie etiky a psychológie v medicíne,“ opísala zameranie konferencie prezidentka SSKB.

Prípravy odborných podujatí trvajú po celý rok, XV. Kongres 2024 ešte doznieva a výbor SSKB už pracuje na ďalších aktivitách. Konferencia LABKVALITA 2025 sa bude konať 5. – 7. októbra 2025 v kongresovom hoteli Chopok v Demänovskej doline.

„Kongres nie je záležitosťou troch dní. Do konca roka chceme pripraviť správy do ELFM, príspevky do časopisov Monitor medicíny a Laboratórna diagnostika a zároveň organizujeme konferenciu LABKVALITA 2025. Máme už rezervovaný hotel, vieme koho pozveme z európskej exekutívy a vyberáme témy. Trochu nás znepokojuje každoročne nízky záujem o vyplnenie dotazníka spokojnosti v aplikácii. Bolo by to pre nás jedným z podnetov pre zaradenie ďalších nových tematických okruhov do odborného programu na budúci rok, zopár ich však zostalo z minulého roka. Vybrané témy rozdelíme do troch základných blokov a následne budeme oslovovať prednášateľov,“ priblížila prípravy podujatia Hedviga Pivovarníková.  

SSKB pripravuje počas roka aj odborné odporúčania, pripomína si dôležité udalosti a interpretuje výzvy EFLM a IFCC. V dňoch 22. – 28. apríla 2024 prebiehal „Globálny týždeň medicínskych laboratórií“ (Global Medlab Week). Ide o oslavu na počesť medicínskych laboratórnych profesionálov, ktorí zohrávajú dôležitú úlohu vo verejnej zdravotnej starostlivosti a zdravotnej starostlivosti o pacientov. Hlavná téma znela: „Laboratóriá zachraňujú životy“.

„Úlohou podujatia je propagovať rastúci význam laboratórnej medicíny ako kľúčovej a nepostrádateľnej súčasti diagnostického procesu a zdôrazňuje jej ústrednú úlohu v zdravotnej starostlivosti. Odborníci z celého sveta boli vyzvaní, aby sa podelili o svoje poznatky prostredníctvom video príspevkov, aby bol ocenený prínos a odhodlanie medicínskych laboratórnych odborníkov. Na 5. november pripadá Európsky deň laboratórií. Za uplynulé dva roky, odkedy sa začali oslavy laboratórií, sme za Slovensko neposlali žiadny videozáznam alebo fotodokumentáciu, ako si predstavujeme priblíženie sa verejnosti. Výzvy boli rozposlané, zatiaľ sa však nikto neprihlásil. Mrzí nás, že Slovensko sa skoro vôbec nezapája,“ skonštatovala Hedviga Pivovarníková.

Jedna z ďalších výziev exekutívy EFLM sa zameriava na významnosť úlohy medicínskych laboratórnych profesionálov v diagnosticko-terapeutickom procese.

„Profesor Plebani sa zmieňoval o tom, že sme profesiou bez tváre. Síce veľa pracujeme, ale za múrmi laboratórií. My máme takisto potrebu vyjsť spoza múrov a robiť konziliárnu a konzultačnú činnosť. Aj na XV. Kongrese SSKB 2024 nás vyzval docent Firment, ktorý je zvyknutý na to, že pri lôžku stojí okrem iných konziliárov, aj klinický biochemik. Snažíme sa o to, aby sa lekári – klinickí biochemici dostali k lôžku a interpretovali vyšetrenia, konzultovali a pomohli klinikom a pacientom. V rámci edukácie sa snažíme tieto myšlienky propagovať hlavne osobným kontaktom, prostredníctvom webového sídla SSKB a počas webinárov. V priebehu minulého roka sme napr. realizovali cca 42 návštev na nemocničných oddeleniach FNsP J. A. Reimana Prešov. Máme možnosť konzultovať určitý typ vyšetrení, racionálnu indikáciu vyšetrení a pomôcť pri diagnostike,“ uviedla Hedviga Pivovarníková.

Prezidentka SSKB ďalej poznamenala, že medziodborová spolupráca bola kedysi prioritou a určite by sa mala zlepšiť. Takisto vyšetrenia sú nákladné a potvrdzuje sa, že kvantita ešte neznamená kvalitnú diagnostiku a v konečnom dôsledku ani nezaručuje pomoc pre pacienta.

„Hľadáme cestu ku komunikácii. Myslíme si, že treba začať a ľudia sa postupne pridajú. Potrebujeme získať klinikov, aby si aj oni uvedomili, či kvantum vyšetrení je naozaj potrebné. Častokrát ich to zvedie na ďalšiu cestu zobrazovacích metód, stále sa to nabaľuje a pacient v konečnom dôsledku nie je lepšie diagnostikovaný ani zdravší, a navyše je to pre neho aj traumatizujúce. CT vyšetrenie a magnetická rezonancia tiež nie sú úplne neškodné, je to takisto určitá dávka žiarenia a opakované vyšetrenia často pacientovi tiež nepomôžu. Pričastými odbermi sa pacienti anemizujú, iatrogenizujú. Zdravý rozum káže zachovať si profesionalitu, vybrať si z ponuky racionálnu indikáciu, základnú diagnostiku – pedantné fyzikálne vyšetrenie, anamnézu a následne laboratórne vyšetrenie. Skutočnosť je však samozrejme odlišná v intenzívnej starostlivosti a u bežného chronického pacienta alebo pri diagnostike. Lekári na urgente sú pod tlakom a situácia nie je jednoduchá,“ opísala každodennú realitu Hedviga Pivovarníková.  

Členstvo v SSKB ako organizačnej zložky SLS prináša bezplatný prístup k edukačným zdrojom, literatúre, časopisom, knihám a webinárom a aktuálnym informáciám o dianí v odbore klinickej biochémie a laboratórnej medicíny, prostredníctvom možnosti získania členstva v Akadémii EFLM.      

„Teší nás narastajúci záujem o členstvo v SSKB. Všetci členovia výboru veria, že sa postupne zvýši publikačná aktivita aj mladých odborníkov, ktorí budú zverejňovať zaujímavé informácie o nových špeciálnych metódach na ich pracoviskách a iných novinkách, ako aj návštevnosť webových sídiel SSKB, EFLM, IFCC. Úlohou do budúcnosti je, že si musíme nájsť čas, diskutovať, vzájomne sa informovať o nových poznatkoch. Veríme, že vzdelávanie a odovzdávanie skúseností v podobe odborných podujatí, akými sú KONGRESY SSKB a konferencie LABKVALITA, posunú odbor klinickej biochémie viac do popredia,“ vyjadrila odhodlanie prezidentka.

Mgr. Agáta Urbanová

Zbytečnost novelizace nikdo nepřizná, bude nutné se jí přizpůsobit

Pane profesore, vy jste byl několik let předsedou České společnosti klinické biochemie, nyní jste místopředsedou. Co přinesla tato změna ve vedení společnosti?
Ta změna není jinak významná a ve společnosti je stále zachována kontinuita. Byl jsem předsedou dvě funkční období, to je osm let, předtím jsem byl místopředsedou a nyní jsem také místopředsedou. Předsedkyní výboru je nyní paní docentka Drahomíra Springer, která byla předtím místopředsedkyní.
Navzájem se profesně a názorově doplňujeme. Paní docentka je analytička, já jsem lékař. Ve vedení společnosti jsou kontinuálně zastoupeni jak analytici, tak lékaři, a to je nesmírně důležité.

Jak společnost vnímá nové legislativní změny?
Nezbývá nám než se nařízení podřídit, protože se těžko v Evropské unii najde někdo, kdo by přiznal, že změny, které byly navrženy a přijaty, jsou špatné a že by se v tomto směru mělo něco změnit. Bohužel to někdy tak je, že jsou nové věci z části zbytečné.
V danou chvíli jsme v situaci, kdy se pouze oddalují termíny nabytí platnosti legislativy a spuštění nových požadavků, to ale není řešení. Pokud se má udělat nějaká změna, tak je třeba pro ni nejprve vytvořit podmínky. My jsme nuceni dostát legislativě, ale nikdo neví, kde se na zaváděné změny a náklady s nimi spojené vezmou peníze, kde se vezmou lidské prostředky a tak dále.
Budeme se snažit vyvolat jednání s ministerstvem zdravotnictví, kde na tato fakta chceme upozornit, ale ani ministerstvo nám zcela jistě nebude umět dát odpovědi na to, kde máme vzít finance a personál, abychom dané požadavky mohli včas splnit a zajistit.

Co je v rámci naplnění legislativy pro laboratoře a výrobce laboratorní techniky největší problém?
Metody, které si laboratoře dělají samy, tedy metody in-house. V praxi to znamená, že pokud dojde, byť jen nepatrně, ke změně poměru sérum : činidlo nebo pokud bude použit jiný odběrový materiál, je to už věc, na kterou se vztahuje nové nařízení. Nemyslím si, že přísnost, která je v novelizaci navrhovaná, je nutná. Nemyslím si, že bychom nyní dělali něco špatně a proto, že by bylo nutné něco měnit. Však pacientům a jejich lékařům dodáváme výsledky, podle těchto výsledků lékaři léčí a léčí dobře.
Domnívám se, že část bodů, které legislativa vyžaduje, je příliš přísných, a navíc hrozí, a také to na sympoziu zaznělo, že se u nás budou dané legislativní změny vyžadovat nad rámec doporučení EU, jak to už u nás bývá. Mám tak obavy, aby novelizace nebyla interpretována scestně a nad míru jejích doporučení, protože tím se celá věc ještě zkomplikuje.

Mohla by nová legislativa znamenat útlum, nebo dokonce ukončení činnosti některých laboratoří?
Problémy mohou mít některé menší laboratoře a asi reálně hrozí, že by se mohly přestat dělat některé metody. Může dojít k tomu, že se firmě nevyplatí vyrábět něco, o co bude v danou chvíli malý zájem. Laboratoř si řekne, že než by pracně a za velké peníze podstupovala zkoumání norem dle náročné legislativy, danou činnost raději ukončí. A pak dojde k tomu, že se vzorky na analýzu budou muset posílat třeba z Plzně až do Prahy.

Je podle vás něco, co by pomohlo žalostnému stavu v danou chvíli pomoci, je něco, co by mohlo současný stav narovnat?
Já se domnívám, že není.
Jak jsem řekl, nemyslím si, že by někdo uznal, že novelizace je chybná, příliš přísná, a že by se měla změnit.

Petra Hátlová

Zděšení a zoufalství v laboratořích, to je IVDR v praxi

Pane profesore, mohl byste popsat, co konkrétně přináší nová legislativa IVDR?
Nová legislativa IVDR představuje zásadní reformu regulace diagnostických zdravotnických prostředků in vitro v Evropské unii. Cílem IVDR je zvýšit bezpečnost pacientů a zajistit vyšší kvalitu diagnostických testů. Toho je dosaženo prostřednictvím přísnějších požadavků na klinické důkazy, transparentnost a sledovatelnost výrobků. IVDR zavádí nová klasifikační pravidla pro diagnostické prostředky, zvyšuje dohled nad trhem a stanovuje přísnější kritéria pro notifikované osoby a laboratoře vyvíjející vlastní (in-house) testy.
Z pohledu realizace však nová legislativa zatím jednoznačně přinesla více problémů než užitku, a to především kvůli komplexnosti nově zavedených požadavků, a to jak na úrovni výrobců diagnostik, tak také poprvé na úrovni laboratoří provádějících in-house testy.
Z pohledu trhu a laboratorní diagnostiky jednoznačně dojde a již dochází k tomu, že výrobci diagnostik přenesou náklady na naplnění této legislativy na zákazníky a u testů s menším odběrem dojde k zániku nabídky ze strany výrobců. Náklady na tyto testy budou za hranicí rentability. Pokud se budeme bavit v konkrétnějších číslech, tak při stávající nabídce cca 3000+ testů v laboratorní medicíně se vícenáklady na straně výrobců budou pohybovat ve vyšších jednotkách miliard euro, a to pouze za diagnostiku. Další oblastí jsou pak přístroje, u kterých se předpokládá také naplnění této legislativy.

Novelizaci od samého začátku doprovází nejasnosti s termíny zavedení jednotlivých bodů. Vešly již v platnost všechny a plném rozsahu, jak to je?
IVDR vstoupilo oficiálně v platnost 26. května 2017 s přechodnou dobou na pět let. Avšak plánovaný termín 26. května 2022 byl dále vzhledem k nedostatku kapacit notifikovaných orgánů a dopadům pandemie covid-19 prodloužen, a to na 26. květen 2024. To znamená, že určité diagnostické prostředky mohou být nadále uváděny na trh podle předchozí legislativy po omezenou dobu. Ne všechny body legislativy tedy platí v plném rozsahu pro všechny subjekty současně. Do procesu zavádění IVDR současně vstupují všechny zúčastněné strany, takže v průběhu platnosti dochází ze strany EU ke změnám termínů. Dovolil bych si shrnout situaci, že se postupně dostáváme z bodu komplikované orientace v termínech do stavu organizovaného chaosu.

Jak nařízení vnímají laboratoře?
Nejprve uvedu, co napsala umělá inteligence: „Laboratoře vnímají nařízení IVDR jako významnou změnu, která přináší jak výzvy, tak příležitosti. Na jedné straně implementace nových požadavků znamená zvýšenou administrativní a finanční zátěž, potřebu revize a validace stávajících in-house testů a přizpůsobení interních procesů. Na druhé straně laboratoře chápou, že splnění těchto standardů povede k vyšší kvalitě diagnostiky, větší důvěře ze strany pacientů a zdravotnických profesionálů a celkově k posílení bezpečnosti zdravotní péče. Některé laboratoře také využívají tuto příležitost k inovaci a zlepšení svých služeb.“
A realita: Když se „podíváme“ do laboratoří, tak lze jednoduše situaci shrnout jako zděšení a následně zoufalství. Jednak samotné porozumění legislativy v rozsahu stovek stran souvisejících dokumentů je zcela mimo naše odbornosti a její naplnění pro in-house testy jde významně nad rámec zavedeného systému akreditací dle ISO 15189. Toto se nejvíce dotýká velkých poskytovatelů zdravotní péče, kteří zajišťují komplexní a specializovanou laboratorní diagnostiku a léčbu včetně vzácných onemocnění, a tak disponují velkým množstvím in-house metod.
Situace se nám ještě komplikuje s různorodostí a specifiky jednotlivých laboratorních odborností. Nabízí se poohlédnout v ostatních státech Evropské unie, avšak situace jsou velmi rozdílné. Někde se zatím vyčkává s tím, že laboratoře budou IVDR ušetřeny, jinde již dochází k rušení in-house testů, anebo se jde cestou plné akreditace všech in-house testů, tak je tomu například v Belgii. V následujících měsících tak budeme muset v Česku najít cestu kompromisu, a to na úrovni laboratoří, odborných společností a Státního ústavu pro kontrolu léčiv jakožto kontrolního orgánu, jak se s touto výzvou rozumně vypořádat.

Petra Hátlová

V laboratóriu je dôležité mať organizovaný poriadok a v prípade poruchy promptne riešiť vzniknutú situáciu

POKB spolupracuje s lekárskou genetikou v diagnostike prenatálneho skríningu. Venuje sa dedičným metabolickým poruchám, vyšetruje izoenzýmy a spolupracuje pri diagnostike sepsy. Popri biochemických vyšetreniach v krvi a v moči, vykonáva aj vyšetrenia v ďalších telových tekutinách (mozgovomiešny mok, plodová voda, punktát, dialyzát). Ide o cca 160 vyšetrovacích metód v nepretržitej prevádzke. POKB má plne automatizovaný systém preanalytickej, analytickej a postanalytickej fázy. Prostredníctvom informačného systému je zabezpečená okamžitá dostupnosť laboratórnych výsledkov. Počas akcie MOVEMBER „Za zdravie mužov“ sme sa rozprávali s Mgr. Lenkou Mitrovou z OLM-POKB UNLP Košice. 

Priblížte nám vašu bežnú dennú pracovnú rutina, keď ide o kontrolu chodu prístrojov?

Moja denná rutina začína o siedmej ráno. Každý deň je pripravený rozpis laborantov na konkrétne úseky k analyzátorom, ktorí začínajú dennou údržbou. Denná údržba na každom analyzátore spočíva v doplnení reagenčných roztokov, pomocných roztokov, zhodnotenie technického stavu analyzátora, spustení prípadných kalibrácií a kontrol na merané parametre. Mojou prácou je dohliadnuť na tieto úkony a zhodnotiť presnosť a správnosť analýz na danom úseku.

Aké konkrétne prístroje sú vo vašej kompetencii a aké úlohy s nimi vykonávate?

Pracujem ako laboratórny diagnostik a zodpovedám za pridelený laboratórny úsek. Minulý rok som bola zodpovedná za prevádzkový analyzátor klinickej chémie, acidobázické analyzátory a osmometer. Momentálne zodpovedám za imunochemický analyzátor a POCT analyzátory. Každý deň som povinná analyzátory skontrolovať a zabezpečiť ich prevádzkovú spoľahlivosť po analytickej, ale aj po technickej stránke. Denne vyhodnocujem kontrolu presnosti a správnosti laboratórnych vyšetrení v rámci svojho úseku. Samozrejmosťou sú údržby na analyzátoroch v stanovených frekvenciách, či nutnosť nápravných riešení pri poruchách, ktoré sú v našej kompetencii.

Aké najčastejšie problémy sa vyskytujú pri chode prístrojov a ako ich riešite?

Problémy na každom analyzátore sú rôznorodé, ale z mojej doterajšej praxe by som uviedla, že najčastejšie ide o klasické opotrebovanie súčastí analyzátorov (gumených či plastových hadičiek a pod.). Riešenie spočíva vo výmene týchto dielov po zaškolení. Veľa ma naučili aj kolegyne s dlhšou praxou, prípadne je vždy nápomocný hotline firmy. Pri závažnejších  poruchách kontaktujeme servis firmy.

Ako prebieha vaša spolupráca s externými servisnými technikmi alebo dodávateľmi prístrojovej techniky pri riešení nečakaných porúch?

Nečakané poruchy vždy konzultujeme s hotlinom alebo servisnými technikmi, či analytickými technikmi, ktorí sú ochotní poradiť nápravné kroky do ich príchodu, ak si to situácia vyžaduje.

Ako monitorujete presnosť a spoľahlivosť výsledkov získaných z biochemických analýz?

Presnosť a spoľahlivosť analýz vyhodnocujeme na základe kalibrácií, interných (IKK) ale aj externých kontrol kvality (EKK).

Ako sa vám darí zvládať časový tlak alebo neočakávané situácie, ktoré môžu ovplyvňovať kontinuitu laboratórnych analýz? 

Na zvládanie neočakávaných situácií vás nikto nevyškolí. Osobne si myslím, že každou novou skúsenosťou s nejakým problémom sa človek posúva vpred a je si aj istejší sám sebou. Každý ďalší problém sa teda rieši s menším stresom. V laboratóriu je dôležité mať organizovaný poriadok a v prípade poruchy promptne riešiť vzniknutú situáciu. Každý laboratórny diagnostik si musí vedieť prácu manažovať tak, aby bol chod prevádzky plynulý a výsledky vyšetrení biologického materiálu zabezpečené. K rýchlemu vyriešeniu problémov patrí aj schopnosť komunikovať daný problém s technickou podporou firmy.

Čím vás práca v laboratóriu napĺňa a aké má úskalia?

Vždy ma viac zaujímal zdravotnícky smer, už pri voľbe strednej školy počas Dňa otvorených dverí na strednej odbornej škole Moyzesovej ma zaujal odbor zdravotnícky laborant, zdal sa mi pútavý. Nevedomosť, čo všetko táto práca obnáša ma celkom lákala. V tom veku sa mi to zdalo ako zábavné hranie sa so skúmavkami. Táto škola bola zároveň školou života a naučila ma zodpovednosti. Neskôr som nadobudla pocit, že práca v laboratóriu je sedavá a nezáživná, to sa však zmenilo nástupom do UNLP. Každým dňom sa stretávam s novými skúsenosťami aj úskaliami, či už to bolo na pozícii laborantky v nočných službách alebo ako laboratórnej diagnostičky pri denných troubleshootingoch.

Mgr. Agáta Urbanová

Prevencia je vymoženosť a to najlepšie, čo môžeme urobiť z lásky k sebe aj našim najbližším

Pri príležitosti kampane MOVEMBER, ktorá je zameraná na zvyšovanie povedomia o mužskom zdraví, o témach ako je rakovina prostaty a rakovina semenníkov sme oslovili Janu Pifflovú Špankovú, zakladateľku a prezidentku pacientskej organizácie NIE RAKOVINE o. z. a Europacolon Slovensko, líderku pacientskej advokácie, autorku a moderátorku zdravotníckych televíznych formátov, aby sa s nami podelila o svoj pohľad a skúsenosti v tejto oblasti.

Čo vás viedlo k tomu, že ste po kariére televíznej moderátorky založili pacientsku organizáciu NIE RAKOVINE? Bol za tým osobný príbeh, skúsenosť alebo niečo, čo vás silno zasiahlo?

Prvý impulz prišiel pred 17 rokmi. Podnetom bola smrť otca môjho kolegu a spoluzakladateľa NIE RAKOVINE, Patrika Hermana. Bohužiaľ, jeho otec zomrel na rakovinu hrubého čreva predčasne a zbytočne. V tom období bola informovanosť ohľadne prevencie tohto ochorenia v podstate nulová, ak, tak len v cudzích jazykoch. Preto sme založili Europacolon Slovensko a neskôr sa k nám pridala herečka Bibiana Ondrejková. Náš záber sa stále rozširoval, rakoviny bolo stále viac, prirodzeným vyústením našej práce vznikla pred ôsmymi rokmi pacientska organizácia NIE RAKOVINE. Spájame všetkých, ktorí môžu zlepšiť onkológiu na Slovensku, podporujeme primárnu prevenciu a včasnú diagnostiku. Pomáhame onkologickým pacientom a ich príbuzným zvládnuť náročné situácie, zasadili sme sa o celoplošné skríningy, máme vyše 70 vyškolených pacientskych poradcov v 5-tich pacientskych poradniach, prevádzkujeme kvalitné online poradne, chodíme s našou zážitkovou edukáciou po celom Slovensku, máme svojich onko asistentov. Podarili sa nám veľké veci a ideme ďalej.

Organizácia NIE RAKOVINE svojou činnosťou pomáha onkologickým pacientom s rôznymi diagnózami, pripravuje rozličné podujatia. Kedy ste sa po prvýkrát zapojili do akcie MOVEMBER a prečo?

Pojem celosvetovej kampane MOVEMBER je známy od roku 2003 a upozorňuje na dôležitosť prevencie pred vznikom rakoviny prostaty. U nás sa „uchytil“ len pred pár rokmi, v roku 2017 sme s ním začali pracovať aj my, pretože téma mužskej prevencie je na Slovensku absolútne pálčivá a vďaka MOVEMBRU dokážeme dostať informácie o prevencii k širšiemu publiku. Snažíme sa búrať tabu v tejto téme, ale aj strach, či nevedomosť a primäť našich mužov, aby sa o seba starali, rakovina prostaty totiž postihuje stále viac Slovákov. V rámci tohtoročnej kampane sa nám podaril výnimočný úspech, v našej kampani pre mužov účinkovali hokejisti Majo Hossa a Majo Gáborík.

Ako sa vám páči tento koncept a aký ohlas zaznamenal na Slovensku?

Z roka na rok väčší, a to nás veľmi teší. Napriek snahe odborníkov, čísla v prípade prevencie mužského zdravia na Slovensku nie sú dobré. Na preventívne urologické prehliadky chodí ani nie 20 % Slovákov po päťdesiatke. V porovnaní s okolitými krajinami ide o alarmujúce číslo. Pritom vďaka včasnej diagnostike a novým možnostiam liečby existuje vysoká šanca na úplné vyliečenie. NIE RAKOVINE pristupuje k mužskému zdraviu komplexne, dlhodobo upozorňujeme na potrebu prevencie a dostupnej liečby nebezpečných mužských ochorení, akými sú rakovina prostaty, rakovina semenníkov, či psychické problémy súvisiace s týmito diagnózami. V našich novembrových kampaniach aj so známymi tvárami vyzývame mužov, aby sa objednali na preventívnu prehliadku. Ak už nie kvôli sebe, tak kvôli nám, svojim ženám, dcéram, priateľkám, sestrám, kamarátkam. Každý muž, ktorý pôjde na prehliadku, môže svojou uvedomelosťou zároveň motivovať iných.

Dokáže jedna kampaň ovplyvniť zmenu v mužskom myslení, že prevencia a vyšetrenie môžu zachrániť život?

Som presvedčená že áno. My v NIE RAKOVINE si zvykneme hovoriť, že aj keď zasiahneme jedného človeka, zachránime jednu rodinu, už aj to je úspech. Jeden náš skvelý pacientsky poradca, ktorý sám zabojoval s rakovinou a chodí edukovať aj do veľkých firiem, vraví, že sa stane, že muži majú pri týchto rozhovoroch aj slzy v očiach. U mužov zvyčajne prevláda strach a hanblivosť, pritom prehliadka u urológa je pár sekundové vyšetrenie, ktoré vôbec nebolí. Žiaľ u nás sa akosi traduje, že predsa chlapi k urológovi nechodia… a vôbec že ani k lekárovi nechodia, však nie sú padavky. Toto sa snažíme prekonať a robíme to nielen kampaňami, ale najmä mravčou prácou priamo s ľuďmi. Na našich turné máme maketu mužských pohlavných orgánov, na ktorej vysvetľujeme, načo prostata je, ukazujeme aj samo vyšetrenie semenníkov. A tiež mužom aj z vlastnej skúsenosti hovoríme, aká je liečba a následne bolesti, keď sa prevencii nebudú venovať.

Ako by ste mužov povzbudili Vy osobne, aby sa zbavili zbytočných predsudkov a strachu z vyšetrenia?    

Stačilo by, keby jeden týždeň dvíhali našu bezplatnú linku NIE RAKOVINE. Drvivá väčšina príbehov má spoločných menovateľov: keby som bol k lekárovi šiel včas. Keby som neuprednostnil všetko ostatné pred zdravím. Keby som sa nebál. Keby som neignoroval. Keby som bol k sebe všímavejší a zodpovednejší. Prevencia je vymoženosť a to najlepšie, čo môžeme urobiť z lásky k sebe aj našim najbližším.

Mgr. Agáta Urbanová

Klinicko-biochemické vyšetrenia nie sú len o tom, že sa do stroja vloží vzorka a vyjde výsledok

Ústav klinickej biochémie (ÚKB) UNM prijme denne cca 600 – 1 000 vzoriek, primárne z nemocnice od hospitalizovaných pacientov alebo z ambulancií. Zdravotnícka činnosť ústavu je organizovaná v dvoch hlavných zložkách: Laboratórium rutinnej a statimovej diagnostiky a Laboratórium molekulárno-genetických a elektroforetických metód. ÚKB sa zaoberá  biochemickou analýzou krvi, moču, cerebrospinálneho moku a iných telových tekutín.

Do charitatívneho behu „Za zdravie mužov“ v rámci akcie MOVEMBER sa 13. novembra 2024 zapojili aj zamestnanci ÚKB, JLF UK Martin a UNM – MUDr. Lenka Plicová a doc. MUDr. Daniel Čierny, PhD.

Na čo sa špecializuje vaše laboratórium okrem bežnej diagnostiky?

D. Čierny: Naše laboratórium dlhodobo a úspešne spolupracuje s Neurologickou klinikou JLF UK a UNM. V rámci tejto kooperácie poskytujeme špeciálne likvorologické vyšetrenia ako je napr. trvalý cytologický preparát, protilátky v centrálnom nervovom systéme, metabolické, sérologické, molekulárno-biologické testy atď. Za využitia vlastných výsledkov výskumu sme zaviedli vyšetrenie indexu voľných ľahkých reťazcov kappa v likvore, ktoré dopĺňa vyšetrenie oligoklonálnej skladby imunoglobulínov a je nápomocné pri diagnostike ochorení sprevádzaných intratekálnou tvorbou autoprotilátok proti vlastným štruktúram mozgu a miechy. Vyšetrenie je dostupné predovšetkým pre Ambulanciu demyelinizačných ochorení, ktorá sa špecializuje na diagnostiku a liečbu pacientov s roztrúsenou sklerózou. V prípadoch, kedy diagnóza nie je úplne jednoznačná, tento pozitívny výsledok môže dopomôcť diagnózu potvrdiť a lekár môže včasne nasadiť cielenú liečbu. Vyšetrenie je v poslednej dekáde dostupné v zahraničí, v ČR a u nás napr. v Bratislave a teraz aj v Martine. Oligoklonálnu skladbu imunoglobulínov vyšetrujeme aj pre nemocnice Dolný Kubín, Čadca, Žilina a Ružomberok.

L. Plicová: Vykonávame aj genetické analýzy polymorfizmov pacientov so suspektnými  trombofilnými stavmi, hemochromatózou, sclerosis multiplex. Venujeme sa aj farmakogenetike pacienta. V prípade podania imunosupresívnej liečby thiopurínmi (napr. azathioprin) je presne určený genotyp, ktorý definuje pacientovu metabolickú aktivitu enzýmu na spracovanie liečiva napr. v pečeni. Analýzou konkrétnych mutácii DNA poskytneme klinikovi výsledok, ktorý podľa genotypov určí dávkovanie liečiva. Keďže častokrát ide o detských pacientov, nastavenie dávkovania je veľmi dôležité a náročné hlavne v tom, aby sa minimalizoval výskyt závažných vedľajších účinkov.

Ako hodnotíte medziodborovú komunikáciu medzi laboratóriom a lekármi – klinikmi?

D. Čierny: Väčšinou z kliník dostávame vzorky od pacientov, ktorí sú v procese diferenciálnej diagnostiky ich ochorenia. Proces určenia definitívnej diagnózy môže v niektorých prípadoch trvať aj niekoľko dní až týždňov. Laboratórny nález je len jednou zo súčastí celkového panelu faktorov, ktoré prispievajú k stanoveniu správnej diagnózy. Niekedy je diagnóza jasná po vyhodnotení klinických príznakov a odobratí vzorky, inokedy je potrebné vykonať viac vyšetrení ako napríklad CT, magnetickú rezonanciu, elektrofyziologické a mnohé ďalšie, ktoré doplnia celkový obraz o cenné informácie. Nie je to len o tom, že sa do stroja hodí vzorka a vyjde výsledok. Musia byť dodržané mnohé procesy, aby bol biochemický výsledok relevantný, pravdivý a zodpovedal skutočnosti.

L. Plicová: Myslím si, že komunikácia v celku funguje na dobrej úrovni. Po vzájomnej konzultácii analýzu niekedy opakujeme alebo navrhneme ďalšie vyšetrenia. Občas sa stáva, že nejaké predpokladané výsledky dopadnú inak. Žiadny biochemický marker nie je stopercentnou zárukou, má svoju diagnostickú senzitivitu i špecificitu. Napríklad zistíme, že látky prítomné vo vzorke interferujú s chemickou či imunochemickou analýzou, alebo došlo k chybe v predanalytickej fáze. Hlavnou úlohou biochemického laboratória je, aby sme vzájomnou spoluprácou získali a kolegom klinikom poskytli relevantný výsledok vyšetrenia požadovaných markerov.

Ako vám pri práci pomáhajú automatizované laboratórne technológie?

L. Plicová: Moderné technológie posúvajú odbor klinickej biochémie vpred. Umožňujú detegovať veľmi nízke koncentrácie, veľmi rýchlo a z malého objemu vzorky, čo je obrovský prínos pre pacienta aj lekára. Nesie to zo sebou aj nevýhody, niektoré analyzátory sú veľmi zložité a niekedy je ťažké udržať ich po technickej stránke v nepretržitom chode. Dodávateľské firmy však ponúkajú hot-line a 24-hodinový servis a v prípade závažnejších problémov vysielajú na miesto svojho technika. Čím sú vyšetrenia presnejšie a citlivejšie, tým sú aj finančne náročnejšie. Preto sú vyvíjané snahy, aby sa vyšetrenia indikovali správne. Nie je možné u každého pacienta vyšetriť úplne všetko, ale všetky testy sa dajú cenovo kategorizovať a cielene indikovať.     

D. Čierny: V našom biochemickom laboratóriu stále pracujú staršie kolegyne, ktoré boli pred desaťročiami pri začiatkoch klinicko-biochemických analýz. Keď chceli urobiť 10 vyšetrení, museli použiť 10 skúmaviek a merania vykonávali ručne spektofotometrom, čo trvalo relatívne dlhý čas. Vývoj technológií napreduje míľovými krokmi. Automatický biochemický analyzátor dnes dokáže urobiť 800 bežných rutinných testov za hodinu a výsledok je dostupný za pár minút. Imunochemické anylyzátory umožňujú vyšetrenie špecifických markerov cca do 30 – 40 minút. Pri urgentných stavoch, kedy je pacient v ohrození života hrá čas veľmi dôležitú rolu. Moderné technológie nám uľahčujú prácu a prinášajú ďalšie možnosti pre pacienta aj lekára.

Vedenie JLF UK v Martine a ÚKB JLF UK a UNM v spolupráci so spoločnosťou Beckman Coulter SR vyzvali svojich zamestnancov nad 50 rokov, aby sa v priebehu mesiaca november zúčastnili bezplatného vyšetrenia Indexu zdravej prostaty PHI (Prostate Health Index). O aké vyšetrenie ide?

L. Plicová: PHI je špeciálne vyšetrenie, ktoré pri mierne zvýšených hodnotách dokáže presnejšie určiť pravdepodobnosť, či ide o nenádorové alebo o nádorové zväčšenie prostaty a je indikovaná biopsia prostaty. Je prínosné pre mužov, ktorí sa chcú vyhnúť invazívnemu vyšetreniu. Merajú sa parametre, ktoré sa pri bežne dostupnom PSA vyšetrení nerobia. Vyšetrenie na prostatický špecifický antigén PSA (Prostate-Specific Antigen) urológovia využívajú už viacej ako 20 rokov spoločne s digitálnym rektálnym vyšetrením. PSA je veľmi citlivým skríningovým markerom, zachytí karcinóm, benígnu hyperpláziu aj iné nemalígne faktory.

D. Čierny: PHI je moderný parameter, ktorý sa postupne zavádza do praxe. Vyšetrenie je finančne náročnejšie, pretože zahŕňa aj stanovenie voľnej a p2 frakcie PSA, v réžii pre samoplatcov ho ponúkajú hlavne súkromné laboratóriá. V rutinnej praxi sa zatiaľ PHI v našej nemocnici nevyužíva, je potrebné ho postupne validovať, tak ako každý nový parameter. V minulosti sme s ním mali isté skúsenosti, ale reagujeme na požiadavky urológov, ktorí si momentálne vystačia so základným vyšetrením PSA, ultrasonografiou a až následne pristúpia k biopsii a ďalším vyšetreniam. Je pravdepodobné, že v budúcnosti rozšírime v spolupráci s klinikmi panel ponúkaných vyšetrení aj o tento parameter. 

Zaznamenali ste počas prebiehajúcej akcie zvýšený záujem o urologické vyšetrenia?

L. Plicová: Tým, že sme primárne nemocničné laboratórium, kde nespadajú obvodné urologické ambulancie, nárast záujmu o urologické vyšetrenie sme nepostrehli. Táto osveta má samozrejme svoj zmysel. Zatiaľ je ťažké hodnotiť konečný počet vyšetrení, ale počas prvých pár dní sme zaznamenali záujem našich zamestnancov o vyšetrenie PHI. V rámci akcie máme možnosť zmerať cca 80 vzoriek. V tomto prípade sme to mohli realizovať zadarmo, resp. za sponzoringu firmy.  

Mgr. Agáta Urbanová

Do práce zase chodí rádi

Byla vaše nemocnice odjakživa tak pěkná, jako je teď?

Původně určitě ano, zejména v dobách, kdy tady pan doktor Mulač koupil nově postavenou krásnou secesní rohovou vilu a i v její přístavbě na to s citem navázal, včetně mramoru uvnitř. Zahanbit se v tomto směru nenechala ani plzeňská Škodovka, mramorové prvky promítla i do stávající vstupní haly, nicméně zařízení zvenku i zevnitř postupně chátralo. Ono ale opravdu není snadné opravovat zdravotnické zařízení za provozu, i když je jasné, že zvenku je to alespoň z provozního hlediska snazší než rekonstrukce uvnitř. Rekonstrukce za provozu si pak důkladně užili všichni zaměstnanci a s nimi stávající majitel a provozovatel, tedy společnost PRIVAMED, který vstoupil do Mulačovy nemocnice v roce 2014 a od té doby ji nejen provozuje, ale i postupně modernizuje a rekonstruuje. Nejrozsáhlejší část rekonstrukce byla dokončena na konci roku 2023, s pomocí dotačního programu REACT EU. Dotací se podařilo získat objem prostředků, který by si majitel nemocnice nemohl do jejího rozvoje dovolit investovat. Získané prostředky PRIVAMED využil ve prospěch nemocnice jak na stavební úpravy a opravy, tak na přístrojové vybavení. A jsme nadále věrní odkazu pana doktora Mulače, chirurgie, gynekologie a porodnictví jsou stále naše dva stěžejní obory. Na chirurgii dále rovněž navazují ortopedie a urologie.

Jak rozsáhlé rekonstrukce za provozu probíhaly?

Po etapách, jinak by to ani nešlo. V roce 2022 jsme úspěšně zažádali o dotační titul na podporu nemocnic v době po covidu-19. Investice byla rozdělena na dvě části. Jedna část byla na stavební úpravy nemocnice, dělaly se jeden a půl roku za plného provozu a dotkly se všech šesti podlaží nemocnice, ale i při všem stavebním ruchu jsme byli stále schopni řádně zajistit péči o naše pacienty. Zmíněná stavební investice činila přibližně 37 milionů korun a nemocnici výrazně posunula dopředu jak co do vybavení, tak i co do estetiky prostředí, které slouží zejména našim pacientům, ale prostředí se zlepšilo i pro všechny naše zaměstnance. Zásadnější rekonstrukce jsme ale dělali už i před dotací na podporu nemocnic. V roce 2019 jsme například otevírali nástavbu na střešní části původní vily doktora Mulače, a to ve prospěch gynekologického oddělení. Pak přišlo období „covidového temna“, ale dnes po déle než roce a půl stavebních prací a vybavování nemocnice jsme dokončili další významnou etapu. Pokud jde o laboratoře, šlo nyní o rekonstrukci jejich původních „historických“ prostor z roku 1958 a v neposlední řadě o pořízení a prvoinstalaci nového biochemického analyzátoru DxC 500i. Moc děkuji paní doktorce Sobotové, primářce Oddělení biochemické laboratoře, že neměla strach jít do toho a spolu se svým kolektivem všechno zvládala bez narušení provozu laboratoře.

Takže k obnově laboratoře došlo v rámci zatím poslední velké akce?

Ano. Právě laboratoř byla jedním z nejobtížnějších uzlů, potřebujeme ji provozovat 365 dní v roce 24 hodin denně. Biochemickou laboratoř nemocnice není možné zastavit, i když ve spolupráci s nemocnicí PRIVAMED bychom to asi částečně udělat mohli. Nicméně jsme se s paní hlavní sestrou a paní primářkou laboratoře domluvili, že do toho půjdeme a zvládneme to sami. Rekonstrukci laboratoře jsme si rozdělili na tři etapy a její provoz se nezastavil, výsledky analýz měli naši lékaři nadále k dispozici, kdykoli je potřebovali. Nebylo to vůbec jednoduché, ale zvládli jsme to. Výsledek je nakonec myslím výborný, což jsem moc rád. Zlatým hřebem rekonstrukce naší laboratoře byl pak nový analyzátor. Po dlouholeté spolupráci s jeho výrobcem a dodavatelem, společností Beckman Coulter, od které jsme měli i ty dva předchozí, co tu hrdinně vydržely sloužit celou řadu let, jsme o jiném dodavateli ani neuvažovali. Když přišla nabídka na výměnu, bylo to za prvoinstalační přístroj v ČR. Při zmínce o „poprvé“ se vždycky trochu leknete, co bude, ale máme s „beckmany“ tak dobrou zkušenost, že jsme se rozhodli ve spolupráci s nimi pokračovat i tímto přístrojem. Problémy s rozjezdem už jsme s jejich pomocí „rozchodili“ a dnes už si troufnu říct, že se nám to začíná líbit.

Znamená to, že máte na změnu i z laboratoře pozitivní ohlasy?

Teď už ano. Když se tam rozhodli, že už opravdu mohou odstavit původní „mašiny“, tak jsem si řekl, že je vyhráno. V laboratoři ten přechod a s ním spojené komplikace nakonec zvládli bravurně a dnes říkají, že už zase chodí do práce rádi.

Jana Jílková

Beckmani berou telefon i o víkendu

Jaké spektrum služeb vaše laboratoř poskytuje?

Naše Oddělení klinické biochemie provádí základní a specializovaná vyšetření biologického materiálu v odbornosti klinická biochemie, základní hematologická vyšetření sdílená s touto odborností a konzultační služby v odbornosti klinická biochemie pro lůžkovou a ambulantní část nemocnice. Z velké části pracujeme pro pacienty a lékaře této nemocnice. Podle potřeby ale zpracováváme i vzorky odjinud.

Co vám má ušetřit nový analyzátor?

Místo dvou původních přístrojů teď máme jeden nový. Nový analyzátor je stejně kapacitní a má k dispozici stejné metody jako analyzátory, které jsme měli, jediná změna v tomto ohledu je glykovaný hemoglobin, který jsme dříve museli v laboratoři předpřipravit manuálně, teď si to analyzátor dělá sám. Přínos DxC 500i je pro nás především v menším objemu naší práce se zkumavkou. Identifikace vzorků je přes čárové kódy a veškerá komunikace se vede elektronicky přes laboratorní informační systém, z něj si analyzátor natáhne veškeré požadavky a tím, že to jsou vlastně dva analyzátory spojené do jednoho, analyzátor sám řídí průchod vzorku tak, aby výsledky byly co nejrychleji. Ušetříme čas s přípravou a je zaručené, že výsledky jsou validní včetně správného přiřazení pacienta.

Proč jste nový analyzátor pořídili právě teď?

Už jsme poměrně dlouho měli analyzátory Beckman Coulter AU 480 a Access 2, po delší době jejich provozu jsme uvažovali o jejich obměně. A protože se nám oba analyzátory osvědčily, tak jsme s firmou Beckman Coulter řešili, za co je vyměnit. Jako malá laboratoř nepotřebujeme nějaké kapacitně veliké stroje. Volbou proto byl nový integrovaný analyzátor DxC 500i, kombinace biochemického a imunochemického modulu pro malé až středně velké laboratoře. Právě kombinace imunochemie a biochemie v jednom analyzátoru je pro nás jako ušitá na míru. Výměnu jsme navázali na rekonstrukci laboratoře a změnu laboratorního informačního systému, obávali jsme se připojení nového přístroje do staršího LIS, který jsme měli původně.

To všechno jste zvládli za nepřerušeného provozu 24/7. Jednoho dne jste pak odpojili staré analyzátory a pokračovali na DxC 500i?

Ne, přechod z hodiny na hodinu bych si ani nedovedla představit. Napřed jsme ještě měli zapojené naše dosavadní stroje a nainstalován tu byl i ten nový, připravený techniky k provozu. Měsíc jsme jeli souběžně, abychom postupně převedli na nový analyzátor všechny metody a vyzkoušeli si je na něm.

Jak ty přeměny brali pracovníci laboratoře?

My už jsme v letošním roce změn zažili víc, tak jsme byli připraveni. Spoléhali jsme se, že hardware je vlastně stejný jako u analyzátorů, se kterými umíme pracovat, a je tam jen nový software, který je spojuje a obsluhuje automatický podavač vzorků. Samozřejmě řadu věcí bylo třeba nastavit a „vychytat“, i propojení s novým LIS bylo vlastně poprvé. Ale všichni se zaškolili a velice rychle se naučili s DxC 500i pracovat. Původní analyzátory už jsou teď úplně odpojené. Proud vzorků do laboratoře je stále přibližně stejný, ten neovlivníme, ale snažíme se o rychlejší výstup výsledků analýz.

Po měsíci „ostrého“ provozu je to možná předčasná otázka, ale – vidíte už nějaké přednosti, je něco lepší, než bylo „zastara“?

Ano, už z podstaty té změny. Je tam automatický podavač vzorků, který logistiku řeší za laborantky. Dříve, pokud byla z jednoho vzorku biochemická i imunochemická vyšetření, bylo na ní, do kterého stroje ho vloží jako do prvního a do kterého jako do druhého. Museli jsme přemýšlet, jak to udělat, aby čas do výsledku byl co nejkratší. To teď dělá za nás DxC 500i, sám si řídí co nejefektivnější postup a podle toho si i poskládá vzorky. Jak to bývá na každém začátku, ještě vychytáváme různé drobnosti a Beckman Coulter je podle našich připomínek zapracovává.

I to funguje tak, jak potřebujete?

Určitě ano. A když se něco děje, tak víme, že v tom nejsme sami a že paní inženýrka Silvie Vaingátová bere telefon i o víkendu! Je toho za námi hodně, tento rok byl v laboratoři opravdu přelomový. Prošli jsme napřed rekonstrukcí prostor, pak jsme měnili laboratorní informační systém, což znamenalo výraznou změnu práce. Poslední změnou je nový analyzátor. Děkuji našemu panu řediteli, že na to všechno sehnal peníze, i firmám, které se na změnách podílely, všechny odvedly svůj díl práce. Ale úplně nejvíc bych chtěla poděkovat všem děvčatům v laboratoři, že se ke změnám postavila čelem a během celého toho roku neztratila úsměv na tváři a doufám, že ho neztratí ani nadále, když už nový stroj pracuje v plném provozu.

PhDr. Jana Jílková