Kongres poctila svojou návštevou vedecká sekretárka EFLM Snežana Jovičič, ministerku zdravotníctva SR (MZ SR) zastúpil štátny tajomník Ladislav Slobodník. Tento ročník privítal spolu 200 účastníkov, z toho šiestich zo zahraničia. S príspevkom vystúpilo 42 účastníkov, predstavených bolo 23 posterov a cca 40 firiem prezentovalo svoje produkty.
Každé dva roky počas konania kongresu udeľuje SSKB ocenenia. Okrem čestných členstiev a ďakovných listov boli odovzdané pri významných životných jubileách aj medaily, ktoré schvaľuje výbor SLS. Laureátom ceny profesora Ivana Pecháňa sa stal Oliver Rácz.
Kongres sa niesol v duchu výzvy prezidenta EFLM Maria Plebaniho – Od objemu k hodnotám. „Vzhľadom na počet laboratórií na Slovensku, vrátane privátnych, potrebujeme k suchým číslam dodať pridanú hodnotu pre našich klinických partnerov a pre pacienta, ktorou je klinická interpretácia výsledku,“ priblížila light motív kongresu prezidentka SSKB Hedviga Pivovarníková, ktorá si prevzala Zlatú medailu „Propter merita“ SLS, pri príležitosti významného životného jubilea za celoživotnú prácu a vynikajúci prínos pre rozvoj odboru klinická biochémia na Slovensku.
Tradične sa kongresu zúčastňujú aj predstavitelia Českej spoločnosti klinickej biochémie (ČSKB). V rámci prepojených podujatí ide o vzájomnú edukáciu v snahe udržania spolupráce medzi oboma krajinami. „V Čechách v súčasnosti vidíme problém v oblasti vzdelávania nelekárov – analytikov. Dá sa to pripísať faktu, že u nás je zastúpený veľký podiel štátnych laboratórií. Vo fakultných nemocniciach máme vlastné laboratória, takže analytici tu nájdu uplatnenie. V rámci Inštitútu postgraduálneho vzdelávania lekárov a farmaceutov pôsobia aj nelekári, každý rok atestuje cca 40 – 50 analytikov,“ skonštatovala predsedníčka ČSKB ČLS JEP Drahomíra Springer, ocenená Čestným členstvom SSKB.
„Medzi klinickými biochemikmi a lekármi potrebujeme vybudovať komunikáciu a medziodborovú spoluprácu. Potvrdil to aj emeritný prednosta I. kliniky anestéziológie a intenzívnej medicíny Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach slovami: že lekári potrebujú klinických biochemikov na konzultáciu a k lôžku, čo je reálna výzva od skúseného klinika,“ predniesla Pivovarníková.
Generálny partner kongresu, firma Beckman Coulter predstavila nový prístroj z portfólia – integrovaný analyzátor DxC500i. „Slovenský a český trh si je navzájom veľmi blízky. Chceme prezentovať hlavne kto sme, ako to robíme, ako premýšľame a zároveň informovať o tom, čo sa v zdravotníctve a v laboratórnej diagnostike v súčasnosti odohráva. V našej spoločnosti vsádzame na profesionálny tím, ktorý našim zákazníkom poskytuje podporu 24 hodín denne počas celého roka. Dialóg, edukácia, osobný vzťah a dôvera našich klientov je to, čo nás odlišuje od ostatných,“ vysvetlil Lukáš Palivec, obchodný riaditeľ firmy Beckman Coulter pre ČR s SR.
Počas šiestich blokov odzneli prednášky na témy – klinická biochémia v pediatrii, výživa a biochémia, interpretácia neobvyklých výsledkov, perspektívne biomarkery v praxi, klinická biochémia a onkológia či decentralizovaná laboratórna diagnostika. Posledný blok bol venovaný diskusii k posterom. Za obzvlášť zaujímavý bol vyhodnotený blok – Biomarkery sepsy a zápalu, do ktorého prispeli klinickí partneri a renomovaní hostia z Českej republiky.
„Tohtoročný kongres hodnotím ako veľmi úspešný. Zaznamenali sme pozitívne odozvy na obsahovú stránku vybraných tém. Teší nás, že každým rokom sa zvyšuje počet členov odbornej spoločnosti, členov akadémie EFLM a pribúda čoraz viac mladších kolegov. Veríme teda, že táto činnosť má zmysel,“ dodala prezidentka SSKB.
Agáta Urbanová
Hlavními body pondělního dne byly legislativní změny související s Nařízením EU 2017/ 746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDD) a implementací požadavků IVDR pro in-house IVD. Tato nařízení jsou ve většině svých bodů platná od 26. 5. 2024.
Mezi přednášejícími v prvním bloku byla i Ing. Katarína Tomin Srdošová, která účastníkům prezentovala praktická doporučení v systému regulace diagnostik in vitro. Ing. Aleš Martinovský se během svého projevu věnoval ujasnění základních pojmů souvisejících s nařízením a objasnil, koho se nařízení týkají. „In-house prostředek je prostředek, který je vyráběn a používán pouze ve zdravotnickém zařízení usazeném v Unii a který splňuje všechny podmínky stanovené v článku 5, odstavci 5 MDR nebo IVDR,“ zmínil ve svém vstupu. Dále uvedl, že jmenovaný článek 5 se týká všech zdravotnických zařízení provádějících „výrobu“ IVD prostředků.
Mgr. Tomáš Kojan představil metodická doporučení, která v souvislosti s novelizací zákonů vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Motivací pro vydání pokynů bylo zjištění, že zdravotnická zařízení, laboratoře i výrobci nemají jasno v tom, co nová legislativa požaduje. Mgr. Kojan mimo jiné upozornil na následující: „Obecně lze říci, že pokud má výchozí surovina, kterou zdravotnické zařízení zamýšlí pro výrobu IVD IH použít, výrobcem stanovený konkrétní určený účel a zdravotnické zařízení tento účel změní, pak pracuje bez veškerých pochybností v režimu in-house.“
V malém sále auly se krátce před polednem konal workshop společnosti Beckman Coulter. V rámci workshopu představila Mgr. Ing. Tereza Tietze ze společnosti Beckman Coulter nový analyzátor DxI 9000.
O své zkušenosti s přístrojem z praxe se podělila RNDr. Alena Tichá, Ph.D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která vyzdvihla zejména jeho snadnou údržbu, rychlost a kapacitu, díky níž je analyzátor schopen zpracovat až 450 testů za hodinu. Své zkušenosti přednesla i Ing. Eva Drncová z Nemocnice Na Homolce. Ta uvedla, že na přístroji oceňuje jeho precizní pipetování vzorků a přesnost výsledků. Součástí workshopu byla i diskuse. Účastnící se zajímali zejména o praktické zkušenosti z laboratorní diagnostiky či o přijetí analyzátoru personálem laboratoří.
Koordinátorkou bloku POCT systémy a první přednášející byla Mgr. Veronika Kučerová. Ta se zaměřila zejména na problematiku supervizora POCT systémů ve zdravotnických zařízeních: „Úloha supervizora je i orientace v platné legislativě a lokální politice zdravotnického zařízení. Pro výkon postu supervizora je důležité stanovení jeho pravomocí v nemocnici.“
Ve svém přednesu se věnovala i praktickým tipům. Například umístění POCT zařízení. Jak se svěřila, ve své praxi viděla umístění přístrojů v sesterně, v různých kumbálech i na veřejných chodbách nemocnic. „Přitom obecně platí, že prostory a podmínky prostředí musí být vhodné pro laboratorní činnosti a nesmí nepříznivě ovlivňovat platnost výsledků nebo bezpečí pacientů, návštěvníků, uživatelů laboratoře a personálu.“
Účastníky v sále zaujala i přednáška MUDr. Petera Ivančáka, který se věnoval POCT zařízením v ordinacích praktických lékařů.
Účastníci sympozia se zájmem sledovali i blok věnovaný IT bezpečnosti. Jak se ukazuje, tato oblast pro mnohá zdravotnická zařízení není zcela přehledná, navíc 1. ledna 2025 by měl vejít v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Ing. Jaroslav Balcar ve svém příspěvku uvedl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na svých webových stránkách přináší praktické informace týkající se očekávaného zákona. Ve své přednášce se věnoval zejména čtyřem pilířům, se kterými se uživatelé budou setkávat, a to: registraci, bezpečnostním opatřením, hlášení incidentů, kde poukázal na to, že zákon zkracuje lhůtu pro hlášení incidentů na 24 hodin po zjištění kyberincidentu, a čtvrtým pilířem jsou provedená protiopatření.
V bloku zazněly i informace o Portálu pacienta laboratoří, o možných aplikacích i o legislativních požadavcích v moderních laboratorních systémech vztahujících se ke kyberbezpečnosti.
Po všech blocích následovaly diskuse u posterů. Diskusí účastníci akce využívali a vznášeli otázky týkající se praktického využití.
