Vyzkoušeli jsme si chůzi se slepeckou holí, nasadili jsme si deformační brýle, zahráli jsme si hry (Člověče nezlob se!) upravené pro nevidomé. Především jsme ale měli možnost se dozvědět, jak pomoci lidem se zrakovou vadou a celkově trochu nahlédnout do nám neznámého světa nevidomých. Světa, který je plný zvuků, chutí a vůní, ale ochuzen o krásu, kterou nám umožňuje zrak.  

Každého z nás ohromilo něco jiného, ale rozhodně jsme si všichni odnesli pocit vděku, že my vidíme a taky pocit obdivu k lidem, kteří svůj hendikep zvládají každý den. Pro mě osobně byl největší zážitek, když jsem si vyzkoušela „prohlédnout“ (osahat) kalendář s lesními zvířaty. Bez zraku bylo těžké uhodnout, o jaké zvíře se jedná. Pro jiné byl velký šok, když se vydali se slepeckou holí ke svému pracovnímu místu. Cesta, kterou chodíme 100x denně – najednou bez zraku byla cesta plná nástrah a nebezpečí. Dvě hodiny workshopu utekly jak voda, ale pocit z tohoto nevšedního dopoledne jsme si ještě několik dní nesli v sobě.  

Byl to opravdu krásný den, který jsme večer zakončili tradičním nočním charitativním „Během pro Světlušku“ v pražské Stromovce. „Běh pro Světlušku“ je dlouhodobým projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu. Tento projekt pomáhá již od roku 2003 plnit náročné každodenní úkoly těžce zrakově postiženým, čímž jim usnadňuje život a umožňuje lepší integraci do společnosti. Letos se na tento běh přihlásilo rekordních 64 účastníků (zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků).  

Přestože nám počasí zrovna nepřálo, nevzdali jsme to a ve 21 hodin se postavili na start závodu. Běžci měli na výběr ze dvou okruhů – kratšího 2,8 km a delšího 4,5 km pro zkušenější. Celá akce ale nebyla jen o sportovních výkonech, šlo především o pomoc dobré věci.

Charitativní klub Beckman Coulter