Na začátku tohoto roku oslovila společnost Beckman Coulter společnost SPADIA LAB – prvního uživatele systému Scopio v České republice – s žádostí o sdílení zkušeností. Její zástupce Mgr. Roman Jelínek představil své poznatky během přednášky na konferenci Pařízkovy dny v Ostravě. Využili jsme této příležitosti a požádali ho o rozhovor.
Mgr. Roman Jelínek – působí na pozici vedoucího brněnské laboratoře, která je součástí společnosti SPADIA LAB. Během svého profesního života prošel různými odděleními – od instrumentálních metod (HPLC, AAS, ELFO) přes rutinní biochemii až po hematologii. V průběhu let získal specializovanou způsobilost v odbornostech klinická biochemie, klinická hematologie a transfuzní služba.
Jak dlouho používáte digitální morfologii Scopio?
S technologií Scopio jsme se seznámili na konferenci ISLH v květnu loňského roku ve francouzském Nantes. Náš CEO, RNDr. Martin Radina, ji objevil u jednoho z vystavovatelů a po konzultaci s námi s kolegy z hematologických laboratoří se rychle rozhodl pro její pořízení. Na podzim bylo Scopio nainstalováno ve třech centrálních laboratořích SPADIA – v Ostravě, Praze a Brně. Po úvodním zaškolení jsme během měsíce provedli srovnávací testy, propojili systém s laboratorním informačním systémem (LIS) a od začátku letošního roku začali používat Scopio paralelně s klasickou mikroskopií. Od března jsme plně přešli na digitální morfologii, ale tradiční mikroskop zůstává k dispozici – i když je jeho využití nyní minimální.
Jaké jsou podle vás nevýhody tradiční manuální mikroskopie? Má ještě nějaké silné stránky, které digitální morfologie nenahradí?
Nevýhody klasické mikroskopie bych spíše označil jako technická omezení. Kvalitní mikroskopy se v klinické praxi používají více než sto let a stále představují spolehlivý diagnostický nástroj. Jejich hlavní předností je flexibilita – možnost rychlé výměny objektivů, volba zvětšení a výběr typu objektivu (světelné pole, tmavé pole, fázový kontrast) nebo využití polarizační a fluorescenční mikroskopie.
Pokud jde o zobrazení, fotografická technika (a tedy i digitální morfologie) zatím nedosahuje schopností lidského oka. Například v rozlišení (oko odpovídá cca 120 MP), dynamickém rozsahu (citlivost na světlo), rychlém automatickém ostření nebo vnímání barevných odstínů.
V čem spočívá podle Vás výjimečnost systému Scopio?
Za klíčovou výhodu považuji způsob zpracování obrazu. Systém zvýrazňuje okraje buněčných membrán (podobně jako fázový kontrast), čímž je velmi zvýrazněna případná granulace, jadérka, zářezy, záhyby a zrnitost jádra nebo inkluze. Namísto závislosti na barevnosti a ultra-jemném rozlišení u mikroskopického hodnocení využívá SCOPIO charakteristické strukturální rysy buněčných částí, které jsou kombinovány s pokročilou analýzou pomocí umělé inteligence (AI). Ta pracuje s miliony referenčních vzorků a korekcemi od předních morfologů, což zvyšuje správnost hodnocení nátěrů periferní krve nebo kostní dřeně.
Máte konkrétní příklady, kdy Scopio PBS výrazně zlepšilo procesy v hematologické laboratoři?
Zavedení Scopio změnilo celý náš pracovní postup. Dříve musel mít pracovník vyhrazený čas a nesměl být rušen. Nyní vzorky nejprve naskenujeme a vyhodnocení pak můžeme provádět kdekoliv u počítače – v klidnějším prostředí nebo v jiném čase. Další výhodou je efektivnější konzultace. Při mikroskopování jsme u sporných nálezů volali kolegu, který musel přerušit svou práci. Při použití Scopio označíme problematické buňky, vyhodnotíme ty jednoznačné a kolegové pak mohou jednorázově posoudit všechny nejasnosti ve vhodný čas. Zásadní je také zvýšení počtu hodnocených buněk – standardně nyní analyzujeme 200 buněk (oproti dřívějším 100), což zlepšuje detekci patologií. Navíc dochází k harmonizaci hodnocení, protože všichni vidí stejné buňky a mohou diskutovat jejich klasifikaci.
Jaké výzvy jste museli překonat při implementaci digitální morfologie?
Největší obavy jsme měli z manuálního nátěru a barvení, ale zde jsme neměli problém. Více času zabralo ladění přenosu dat do LIS. U leukocytů bylo nastavení bezproblémové, ale u erytroblastů jsme museli zadat korekční faktor 0,5, protože Scopio uvádí celkový počet erytroblastů, zatímco LIS očekává hodnoty v jednotkách NRBC/100 leukocytů (díky hodnocení na 200 buněk). Nepodařilo se nám zprovoznit automatický přenos komentářů u RBC, WBC a PLT, takže je zadáváme ručně. V LIS jsme také museli navýšit počet desetinných míst u výsledků leukocytů a NRBC, aby nedocházelo ke zkreslení kvůli zaokrouhlování.
Jaké technické znalosti jsou potřeba pro efektivní používání Scopio PBS?
Stačí základní dovednosti práce s webovým prohlížečem. Systém je intuitivní a uživatelsky přívětivý.
Ovlivnila digitální morfologie Scopio PBS provoz nebo efektivitu vaší laboratoře?
Ano, velmi pozitivně. Došlo ke zrychlení analýz a vydávání výsledků, menšímu rušení kolegů (konzultace bez přerušování práce), eliminaci únavy očí, bolestí hlavy z kinetózy (pohyb preparátu) a dlouhého strnulého sezení, možnosti vzdálené spolupráce – kolegové z jiných pracovišť mohou analyzovat vzorky, což by mohlo být využíváno při náhlém nedostatku odborného personálu, rychlejšímu zpracování pancytopenických vzorků, které dříve zaměstnávaly pracovníky na dlouhou dobu.
Které funkce Scopio PBS považujete za nejpřínosnější?
Software je vyspělý, intuitivní a nabízí širokou funkcionalitu. Naskenovaná oblast je velmi rozsáhlá, dává nám například možnost označovat buňky pro opětovné posouzení nebo zkoumat morfologii erytrocytů a trombocytů, filtrovat vzorky pro rychlou orientaci v seznamu. Těšíme se na plánované novinky, jako je hodnocení RBC a PLT nebo úprava výběru analyzované oblasti (již dostupné u kostní dřeně).
Jak se změnila spolupráce s dalšími laboratořemi po zavedení digitální morfologie?
Scopio X100 umožňuje přihlášení až 15 uživatelů, takže máme nastaven sdílený přístup mezi našimi třemi centrálními laboratořemi. V budoucnu plánujeme testovat možnost skenování nátěrů pro satelitní laboratoře SPADIA v okolí. Jejich pracovníci by tak mohli hodnotit vlastní vzorky po našem naskenování.
Děkujeme za rozhovor.
SPADIA LAB, a. s. je síť moderních diagnostických laboratoří, která patří k největším poskytovatelům laboratorní medicíny v České republice. Provádí široké spektrum rutinních, vysoce specializovaných i unikátních vyšetření v oblastech biochemie, hematologie, imunologie, alergologie, mikrobiologie (včetně molekulárně-biologických metod), histologie, cytologie a lékařské genetiky (cytogenetika a molekulární biologie). V popředí zájmu společnosti je rozvíjení nových metod a inovátorských postupů. Pracovníci laboratoří se mimo jiné podílejí i na vědeckých projektech společně s univerzitními centry a věnují se také přednáškové činnosti. V ČR má tři hlavní centra v Ostravě, Brně a Praze.
