Klinické pracoviská ústavu dopĺňajú spoločné liečebné a vyšetrovacie zložky. Oddelenie klinických laboratórií zahŕňa široké spektrum diagnostických vyšetrení s cieľom efektívneho diagnostikovania pacientov na základe odberu rôznorodého biologického materiálu. O práci laboratórneho diagnostika sme sa zhovárali s primárkou oddelenia klinických laboratórií NÚTPCHaHCH Vyšné Hágy – RNDr. Martinou Gánovskou.
Akú rolu zohráva konkrétne vaše pracovisko v procese diagnostiky a liečby pacienta?
Laboratórna diagnostika je podstatnou časťou diagnostického procesu v klinickej medicíne. V liečebnom procese pacienta zohráva nenahraditeľnú úlohu, preto je dôležité lekárom –klinikom poskytnúť laboratórne výsledky včas, kvalitne a komplexne. Správna časová a logická nadväznosť laboratórnych vyšetrení, vrátane výsledkov, umožňuje nielen stanovenie presnej diagnózy, ale v mnohých prípadoch aj nastavenie ďalšej terapie a kontroly jej účinnosti.
Najväčší slovenský špecializovaný ústav počas svojej existencie nadväzoval na modernú vybavenosť a pokrokové liečebné metódy. Aká je situácia v súčasnosti?
Pľúcne – respiračné choroby sa u ľudí vyskytujú v rôznych podobách a formách, vo svete sú po srdcových ochoreniach a mŕtvici najčastejšou príčinou úmrtia ľudí vôbec. Na Slovensku ročne umiera na pľúcne ochorenia viac ako tritisíc ľudí. Náš ústav je jedinečný v tom, že sa snažíme implementovať moderné techniky a poskytnúť vysoko kvalifikovaný personál. Chceme dodávať sofistikované a čo najmodernejšie výsledky. Tieto výsledky zásadne ovplyvňujú manažment pacienta v ďalšom kroku. V posledných rokoch ústav investoval do modernizácie technológií a digitalizácie na viacerých oddelenia. Aj na oddelení klinických laboratórií došlo k výrazným inováciám a výmene analyzátorov.
Ako hodnotíte prínos inovatívnych moderných technológií?
Okrem ústavnej zdravotnej starostlivosti poskytujeme našim pacientom aj ambulantnú starostlivosť. V súčasnosti máme k dispozícii až štyri pneumologické ambulancie. Keďže v okolitých nemocniciach došlo k ich zániku, všetci pacienti od Starej Ľubovne po Liptovský Mikuláš navštevujú naše zariadenie. Prostredníctvom nových technológii dokážeme pacientom zabezpečiť vyšetrenie cca od 1 do 2 hodín, vrátane rôznych odberov biologických vzoriek. Čakacia doba na vyšetrenie je maximálne do dvoch týždňov, ale zohľadňuje sa samozrejme aj ich klinický stav. Pacienti sú komplexne zmonitorovaní pod jednou strechou za pomerne krátky čas. V prípade potreby môžu byť ihneď hospitalizovaní v našom ústave, ak ide o nádorové ochorenie pľúc, podstupujú operačný zákrok. Máme výborných bronchológov, ktorí vedia ochorenie veľmi rýchlo zachytiť, stanoviť diagnózu a nastaviť ďalšiu terapiu. Skrátením čakacej doby na vyšetrenie, včasným zachytením ochorenia, rýchlym vyhodnotením diagnózy a nastavením ďalšej terapie, môžeme štatistiky úmrtnosti napraviť.
V čom bola prínosná účasť na XV. Kongrese SSKB pre vás osobne a pre váš ústav?
Účasť na kongrese je pre mňa obohacujúca z hľadiska informácií a kontaktov s kolegami z iných nemocníc, nevynímajúc osobné stretnutia s aplikačnými poradcami. Veľkým prínosom je možnosť oboznámiť sa s novými metódami a poznatkami a zavádzať ich do praxe. Denne pracujeme na analyzátoroch od rôznych firiem, postupne sme prešli k výmene za tie TOP na Slovensku. Od spoločnosti Beckman Coulter v súčasnosti používame prietokový cytometer a najnovší automatizovaný koagulometer. Biochémiu a imunochémiu robíme na analyzátoroch od firmy ROCHE, hematológiu na systémoch firmy SYSMEX. Vedenie nášho ústavu sa snaží byť čo najviac nápomocné a je veľmi naklonené inováciám, podpore a modernizácii ďalších zariadení, aby sme pacientom mohli zabezpečiť kvalitnú a modernú liečbu.
Technologický vývoj sústavne napreduje, medicínu nevynímajúc. Ako reaguje na novinky a modernizáciu pracoviska personál vášho oddelenia?
Pozitívny vývoj v technológiách, inovácie a modernizácia sa musí niekde odraziť, a to nielen vo zvýšených finančných nákladoch na prevádzku laboratória, ale aj v potrebe ďalšieho špecializovaného vzdelávania laboratórnych pracovníkov. Momentálne k nám nastúpili aj mladší kolegovia, a učia sa veľmi rýchlo. Naše laboratórium má 24-hodinovú prevádzku. Každý laborant musí ovládať širokú škálu vyšetrení a obsluhu analyzátorov. Spoločne so mnou prežívajú nadšenie, keď zaznamenajú nejaké zlepšenie a sú takisto v strese, keď niečo nefunguje alebo je analyzátor starší, poruchový, nespoľahlivý a obávajú sa podať nesprávny výsledok. V porovnaní so súkromnými laboratóriami je naše pracovisko menšie, vsádzame však skôr na kvalitu výsledku, než na kvantitu. Ako laboratórny diagnostik pravidelne komunikujem s indikujúcim lekárom, navzájom konzultujeme a analyzujeme aké vyšetrenie indikovať, doplniť a prečo. Som im nápomocná správne zhodnotiť získaný laboratórny výsledok voči klinickému nálezu u konkrétneho pacienta. Nepresná alebo nedostatočná diagnostika môže mať negatívny vplyv na účinnosť terapie. Podľa môjho názoru súkromné laboratória takúto spätnú väzbu nemajú. Našim benefitom nie je iba poskytnuté číslo z laboratória, ale správny a predovšetkým presný výsledok, ktorý môže byť kľúčovou pomôckou pre lekára v určovaní ochorenia a liečby.
Kongres poctila svojou návštevou vedecká sekretárka EFLM Snežana Jovičič, ministerku zdravotníctva SR (MZ SR) zastúpil štátny tajomník Ladislav Slobodník. Tento ročník privítal spolu 200 účastníkov, z toho šiestich zo zahraničia. S príspevkom vystúpilo 42 účastníkov, predstavených bolo 23 posterov a cca 40 firiem prezentovalo svoje produkty.
Každé dva roky počas konania kongresu udeľuje SSKB ocenenia. Okrem čestných členstiev a ďakovných listov boli odovzdané pri významných životných jubileách aj medaily, ktoré schvaľuje výbor SLS. Laureátom ceny profesora Ivana Pecháňa sa stal Oliver Rácz.
Kongres sa niesol v duchu výzvy prezidenta EFLM Maria Plebaniho – Od objemu k hodnotám. „Vzhľadom na počet laboratórií na Slovensku, vrátane privátnych, potrebujeme k suchým číslam dodať pridanú hodnotu pre našich klinických partnerov a pre pacienta, ktorou je klinická interpretácia výsledku,“ priblížila light motív kongresu prezidentka SSKB Hedviga Pivovarníková, ktorá si prevzala Zlatú medailu „Propter merita“ SLS, pri príležitosti významného životného jubilea za celoživotnú prácu a vynikajúci prínos pre rozvoj odboru klinická biochémia na Slovensku.
Tradične sa kongresu zúčastňujú aj predstavitelia Českej spoločnosti klinickej biochémie (ČSKB). V rámci prepojených podujatí ide o vzájomnú edukáciu v snahe udržania spolupráce medzi oboma krajinami. „V Čechách v súčasnosti vidíme problém v oblasti vzdelávania nelekárov – analytikov. Dá sa to pripísať faktu, že u nás je zastúpený veľký podiel štátnych laboratórií. Vo fakultných nemocniciach máme vlastné laboratória, takže analytici tu nájdu uplatnenie. V rámci Inštitútu postgraduálneho vzdelávania lekárov a farmaceutov pôsobia aj nelekári, každý rok atestuje cca 40 – 50 analytikov,“ skonštatovala predsedníčka ČSKB ČLS JEP Drahomíra Springer, ocenená Čestným členstvom SSKB.
„Medzi klinickými biochemikmi a lekármi potrebujeme vybudovať komunikáciu a medziodborovú spoluprácu. Potvrdil to aj emeritný prednosta I. kliniky anestéziológie a intenzívnej medicíny Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach slovami: že lekári potrebujú klinických biochemikov na konzultáciu a k lôžku, čo je reálna výzva od skúseného klinika,“ predniesla Pivovarníková.
Generálny partner kongresu, firma Beckman Coulter predstavila nový prístroj z portfólia – integrovaný analyzátor DxC500i. „Slovenský a český trh si je navzájom veľmi blízky. Chceme prezentovať hlavne kto sme, ako to robíme, ako premýšľame a zároveň informovať o tom, čo sa v zdravotníctve a v laboratórnej diagnostike v súčasnosti odohráva. V našej spoločnosti vsádzame na profesionálny tím, ktorý našim zákazníkom poskytuje podporu 24 hodín denne počas celého roka. Dialóg, edukácia, osobný vzťah a dôvera našich klientov je to, čo nás odlišuje od ostatných,“ vysvetlil Lukáš Palivec, obchodný riaditeľ firmy Beckman Coulter pre ČR s SR.
Počas šiestich blokov odzneli prednášky na témy – klinická biochémia v pediatrii, výživa a biochémia, interpretácia neobvyklých výsledkov, perspektívne biomarkery v praxi, klinická biochémia a onkológia či decentralizovaná laboratórna diagnostika. Posledný blok bol venovaný diskusii k posterom. Za obzvlášť zaujímavý bol vyhodnotený blok – Biomarkery sepsy a zápalu, do ktorého prispeli klinickí partneri a renomovaní hostia z Českej republiky.
„Tohtoročný kongres hodnotím ako veľmi úspešný. Zaznamenali sme pozitívne odozvy na obsahovú stránku vybraných tém. Teší nás, že každým rokom sa zvyšuje počet členov odbornej spoločnosti, členov akadémie EFLM a pribúda čoraz viac mladších kolegov. Veríme teda, že táto činnosť má zmysel,“ dodala prezidentka SSKB.
Agáta Urbanová
Kvalifikovaný laborant je srdcem dobře fungující laboratoře, jaký je zájem o profesi biochemický laborant mezi mladými lidmi?
O obor biochemický laborant nebo zdravotní laborant je mezi mladými lidmi malé povědomí, takže zájem je malý. Realita je však taková, že kdo ze studia zdravotní laborant, ať už ze studia diplomovaného specialisty, nebo z bakalářského oboru, do laboratorního provozu nastoupí, tak toho profese chytne a v laboratoři zůstane. Pravda ale je, že absolventů, kteří po ukončení studia nastoupí do praxe, není mnoho. Větší zájem by nás určitě potěšil.
Čím to, že je o práci v laboratoři malý zájem?
Obor zdravotní laborant se studuje na VOŠ, absolvent je diplomovaný specialista jdoucí do laboratorního provozu, a v bakalářském programu. Po ukončení náročného bakalářského studia se absolvent často rozhodne k pokračování v navazujícím studiu, aby získal titul magistr či inženýr. Tím ho studium odvede jiným směrem a získá jinou, vyšší kvalifikaci. V okamžiku, kdy takový absolvent začne hledat uplatnění, je již nasměrován k jinému oboru a do laboratoře nenastoupí. Takže navazující studia mnoha oborů nám vlastně odvádí kvalifikované zdravotní laboranty.
Co by stavu mohlo pomoci, co by bylo dobré udělat, aby biochemických laborantů přicházelo do praxe více?
Bylo by dobré zviditelnit činnost klinických laboratoří, udělat osvětu mezi nezdravotníky. Ukázat, že laboratoře jsou plnohodnotným a nezastupitelným článkem zdravotnického systému, že zdravotní či biochemický laborant je plně kvalifikovaným článkem nelékařských profesí nutných pro činnost zdravotnických zařízení.
Pokud byste chtěla někoho nalákat do praxe, co byste na práci laboranta vyzdvihla?
Profese nabízí úžasné možnosti v práci s kvalitními přístroji, s analyzátory, s výpočetní technikou a s přístroji obecně. Do práce laboratoří začíná pronikat i umělá inteligence a práce s ní bude v budoucnu zcela jistě přibývat. Technické vymoženosti dnešních laboratoří jsou skutečně vysoké. Obor biochemický laborant může být velkou výzvou pro každého, kdo má vztah k novým moderním technologiím a k technice obecně.
Petra Hátlová
Hlavními body pondělního dne byly legislativní změny související s Nařízením EU 2017/ 746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDD) a implementací požadavků IVDR pro in-house IVD. Tato nařízení jsou ve většině svých bodů platná od 26. 5. 2024.
Mezi přednášejícími v prvním bloku byla i Ing. Katarína Tomin Srdošová, která účastníkům prezentovala praktická doporučení v systému regulace diagnostik in vitro. Ing. Aleš Martinovský se během svého projevu věnoval ujasnění základních pojmů souvisejících s nařízením a objasnil, koho se nařízení týkají. „In-house prostředek je prostředek, který je vyráběn a používán pouze ve zdravotnickém zařízení usazeném v Unii a který splňuje všechny podmínky stanovené v článku 5, odstavci 5 MDR nebo IVDR,“ zmínil ve svém vstupu. Dále uvedl, že jmenovaný článek 5 se týká všech zdravotnických zařízení provádějících „výrobu“ IVD prostředků.
Mgr. Tomáš Kojan představil metodická doporučení, která v souvislosti s novelizací zákonů vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv. Motivací pro vydání pokynů bylo zjištění, že zdravotnická zařízení, laboratoře i výrobci nemají jasno v tom, co nová legislativa požaduje. Mgr. Kojan mimo jiné upozornil na následující: „Obecně lze říci, že pokud má výchozí surovina, kterou zdravotnické zařízení zamýšlí pro výrobu IVD IH použít, výrobcem stanovený konkrétní určený účel a zdravotnické zařízení tento účel změní, pak pracuje bez veškerých pochybností v režimu in-house.“
V malém sále auly se krátce před polednem konal workshop společnosti Beckman Coulter. V rámci workshopu představila Mgr. Ing. Tereza Tietze ze společnosti Beckman Coulter nový analyzátor DxI 9000.
O své zkušenosti s přístrojem z praxe se podělila RNDr. Alena Tichá, Ph.D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která vyzdvihla zejména jeho snadnou údržbu, rychlost a kapacitu, díky níž je analyzátor schopen zpracovat až 450 testů za hodinu. Své zkušenosti přednesla i Ing. Eva Drncová z Nemocnice Na Homolce. Ta uvedla, že na přístroji oceňuje jeho precizní pipetování vzorků a přesnost výsledků. Součástí workshopu byla i diskuse. Účastnící se zajímali zejména o praktické zkušenosti z laboratorní diagnostiky či o přijetí analyzátoru personálem laboratoří.
Koordinátorkou bloku POCT systémy a první přednášející byla Mgr. Veronika Kučerová. Ta se zaměřila zejména na problematiku supervizora POCT systémů ve zdravotnických zařízeních: „Úloha supervizora je i orientace v platné legislativě a lokální politice zdravotnického zařízení. Pro výkon postu supervizora je důležité stanovení jeho pravomocí v nemocnici.“
Ve svém přednesu se věnovala i praktickým tipům. Například umístění POCT zařízení. Jak se svěřila, ve své praxi viděla umístění přístrojů v sesterně, v různých kumbálech i na veřejných chodbách nemocnic. „Přitom obecně platí, že prostory a podmínky prostředí musí být vhodné pro laboratorní činnosti a nesmí nepříznivě ovlivňovat platnost výsledků nebo bezpečí pacientů, návštěvníků, uživatelů laboratoře a personálu.“
Účastníky v sále zaujala i přednáška MUDr. Petera Ivančáka, který se věnoval POCT zařízením v ordinacích praktických lékařů.
Účastníci sympozia se zájmem sledovali i blok věnovaný IT bezpečnosti. Jak se ukazuje, tato oblast pro mnohá zdravotnická zařízení není zcela přehledná, navíc 1. ledna 2025 by měl vejít v platnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Ing. Jaroslav Balcar ve svém příspěvku uvedl, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na svých webových stránkách přináší praktické informace týkající se očekávaného zákona. Ve své přednášce se věnoval zejména čtyřem pilířům, se kterými se uživatelé budou setkávat, a to: registraci, bezpečnostním opatřením, hlášení incidentů, kde poukázal na to, že zákon zkracuje lhůtu pro hlášení incidentů na 24 hodin po zjištění kyberincidentu, a čtvrtým pilířem jsou provedená protiopatření.
V bloku zazněly i informace o Portálu pacienta laboratoří, o možných aplikacích i o legislativních požadavcích v moderních laboratorních systémech vztahujících se ke kyberbezpečnosti.
Po všech blocích následovaly diskuse u posterů. Diskusí účastníci akce využívali a vznášeli otázky týkající se praktického využití.
Návštěva robotického výzkumného pracoviště TESTBED Českého institutu informartiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha
České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6, Dejvice (GPS 50.1037711N, 14.3945119E)
K návštěvě TESTBEDu je nutno se při registrace na konferenci přihlásit zakliknutím příslušného políčka!
Registrace je možná přímo z tohoto odkazu.
Program si můžete stáhnout zde.
Ing. Jindřich Maksant, vedoucí IT laboratoře Agel
Mgr. Jaroslav Šíp, Správa informačních technologií města Plzně
zástupce Diagnostika s.r.o.*
zástupce IKEM – centrální laboratoře*
* v jednání
Registrace je možná přímo z tohoto odkazu.
Program si můžete stáhnout zde.
Ing. Norbert Schellong, MPH, ředitel, Nemocnice Havířov
MUDr. Vít Lorenc, předseda představenstva, Nemocnice Jindřichův Hradec
MUDr. Jarmila Malinová*, vedoucí oddělení klinických studií
Mgr. Kateřina Podrazilová*, ředitelka Centra telemedicíny
Ing. David Pokorný, Ph.D.*, expert na eHealth a zdravotnickou informatiku, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
MUDr. Tomáš Skála, Ph.D.*, specialista na telemedicínu, Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Jan Vojáček, CFMP*, specialista na funkční medicínu, Institut funkční medicíny a výživy
* v jednání
Registrace je možná přímo z tohoto odkazu.
Program si můžete stáhnout zde.
Registry a sběr dat jako základ rozvoje a plánování pro futuro
prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.*, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Úloha MZ v koordinaci národních aktivit a implementace EHDS
Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Platformy a domény v digitalizaci českého zdravotnictví
Ing. Antonín Hlavinka*, náměstek informačních technologií Fakultní nemocnice Olomouc, koordinátor ICT Národního telemedicínského centra (NTMC) a ředitel Centra digitálního zdravotnictví Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Projekt telemedicína NPO – jak jsme daleko a jaké budou reálné výstupy
Čeněk Merta, Ph.D., MBA, MPA*, náměstek léčebné péče FN Olomouc
Michal Štýbnar*, koordinátor projektů, vědecko-výzkumný pracovník
Všeobecní praktičtí lékaři – základní stavební kámen systémové digitalizace
MUDr. Petr Šonka*, předseda Sdružení praktických lékařů ČR
Digitální management pacientů s chronickým srdečním selháním – model klinicky orientované a hrazené digitální medicíny – příklad pro další obory
prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc, vedoucí Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc
Úlohu AI ve zdravotnictví nesmíme přeceňovat ani podceňovat
doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D.*, neurolog, Neurologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava, předseda České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP
Společná diskuse
* v jednání
Registrace je možná přímo z tohoto odkazu.
Program si můžete stáhnout zde.
12.00–13.00 registrace
Moderátorka konference: MUDr. Soňa Šuláková, vedoucí lékařka ÚPMD Praha
13.00–13.20 Zahájení konference
Ing. Lukáš Palivec, Ph.D., generální ředitel Beckman Coulter Česká republika
doc. Ing. Drahomíra Springer, Ph.D.*, předsedkyně Výboru České společnosti klinické biochemie ČLS JEP
Karel Novotný, Ph.D., MBA, ředitel Aliance pro telemedicínu, digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb
13.20–13.40 Úvodní slovo
Bc. Petr Foltýn, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví ČR
* v jednání
Registrace je možná přímo z tohoto odkazu.
Program si můžete stáhnout zde.